V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
6a). Přitom neexistuje žádná vztažná soustava, níž takové události C
byly soumístné události oddělené prostorovým intervalem jsou tedy sebe absolutně vzdálené. Zda dvě
události spojené intervalem časového typu spolu skutečně souvisejí, záleží konkrétních
okolnostech zásadě však vždy mohou.cz/Gravitace1-6. tA, platí
tato časová relace každé jiné inerciální soustavě (neexistuje žádná vztažná soustava, níž by
událost předcházela události událost tedy absolutně budoucí vzhledem Probíhají-li
dvě události týmž tělesem, interval mezi nimi vždy časového typu, protože dráha lAB,
kterou těleso mezi oběma událostmi proběhne, vždy menší neš c.: Gravitace její místo fyzice
(obr. Navíc, pokud soustavě událost
C nastala později než (tC tA), existuje vztažná soustava S'', jejíhož hlediska časový sled obou
událostí opačný: t''A> t''C.
Jsou-li naopak dvě události odděleny intervalem splňujícím nerovnost
s2
AC interval prostorového typu,
je lAC c.Ullmann V.10. předpokladu, lAB c.
Je-li interval mezi dvěma událostmi časového charakteru, lze vždy nalézt takovou vztažnou soustavu
S', níž obě události proběhnou stejném místě rostoru (l'AB=0). Pro každé dvě události oddělené intervalem prostorového charakteru lze vždy
nalézt takovou vztažnou soustavu S', níž t'AC=0, tj.
Interval splňující tuto nerovnost nazývá časový (časového typu, "času-podobný").tAC, takže mezi těmito událostmi nemůže být žádná příčinná souvislost (událost nemohla
události sobě "dát vědět", protože událost nastala dříve, než jakýkoliv signál mohl překonat
vzdálenost lAC).1. Událost
B může mít nějakou příčinnou souvislost událostí pouze tehdy, když tyto události mohou být
spojeny signálem šířícím pomaleji než světlo, tj.htm (19 38) [15.tAB (rychlost tělesa nemůže být
větší než c), takže s2
AB l2
AB c2t2
AB 0.2008 12:14:32]
. Časový interval mezi nimi označíme tAB jejich prostorovou vzdálenost lAB: lAB
2 =
(xB-xA)2 +(yB-yA)2 (zB-zA)2; prostoročasový interval sAB mezi nimi bude sAB
2 -c2t2
AB l2
AB. Časový interval mezi oběma
událostmi této soustavě pak t'AB √(-s2
AB/c2) Pokud interval mezi dvěma událostmi je
časového charakteru hlediska vztažné soustavy událost nastala později než tj.tAB, neboli
sAB
2 . níž obě události proběhnou současně;
prostorová vzdálenost obou událostí zde přitom rovna lAC sAC.
http://astronuklfyzika
