Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 403 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
http://astronuklfyzika. Událost B může mít nějakou příčinnou souvislost událostí pouze tehdy, když tyto události mohou být spojeny signálem šířícím pomaleji než světlo, tj.2008 12:14:32] . Časový interval mezi nimi označíme tAB jejich prostorovou vzdálenost lAB: lAB 2 = (xB-xA)2 +(yB-yA)2 (zB-zA)2; prostoročasový interval sAB mezi nimi bude sAB 2 -c2t2 AB l2 AB.10. Jsou-li naopak dvě události odděleny intervalem splňujícím nerovnost s2 AC interval prostorového typu, je lAC c.htm (19 38) [15. níž obě události proběhnou současně; prostorová vzdálenost obou událostí zde přitom rovna lAC sAC.: Gravitace její místo fyzice (obr. předpokladu, lAB c. Navíc, pokud soustavě událost C nastala později než (tC tA), existuje vztažná soustava S'', jejíhož hlediska časový sled obou událostí opačný: t''A> t''C. Interval splňující tuto nerovnost nazývá časový (časového typu, "času-podobný").1.tAB (rychlost tělesa nemůže být větší než c), takže s2 AB l2 AB c2t2 AB 0.6a).tAB, neboli sAB 2 .cz/Gravitace1-6. Zda dvě události spojené intervalem časového typu spolu skutečně souvisejí, záleží konkrétních okolnostech zásadě však vždy mohou.tAC, takže mezi těmito událostmi nemůže být žádná příčinná souvislost (událost nemohla události sobě "dát vědět", protože událost nastala dříve, než jakýkoliv signál mohl překonat vzdálenost lAC). tA, platí tato časová relace každé jiné inerciální soustavě (neexistuje žádná vztažná soustava, níž by událost předcházela události událost tedy absolutně budoucí vzhledem Probíhají-li dvě události týmž tělesem, interval mezi nimi vždy časového typu, protože dráha lAB, kterou těleso mezi oběma událostmi proběhne, vždy menší neš c. Je-li interval mezi dvěma událostmi časového charakteru, lze vždy nalézt takovou vztažnou soustavu S', níž obě události proběhnou stejném místě rostoru (l'AB=0). Pro každé dvě události oddělené intervalem prostorového charakteru lze vždy nalézt takovou vztažnou soustavu S', níž t'AC=0, tj. Přitom neexistuje žádná vztažná soustava, níž takové události C byly soumístné události oddělené prostorovým intervalem jsou tedy sebe absolutně vzdálené. Časový interval mezi oběma událostmi této soustavě pak t'AB √(-s2 AB/c2) Pokud interval mezi dvěma událostmi je časového charakteru hlediska vztažné soustavy událost nastala později než tj.Ullmann V