V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2008 12:14:32]
. Pro každé dvě události oddělené intervalem prostorového charakteru lze vždy
nalézt takovou vztažnou soustavu S', níž t'AC=0, tj.tAB (rychlost tělesa nemůže být
větší než c), takže s2
AB l2
AB c2t2
AB 0. Časový interval mezi nimi označíme tAB jejich prostorovou vzdálenost lAB: lAB
2 =
(xB-xA)2 +(yB-yA)2 (zB-zA)2; prostoročasový interval sAB mezi nimi bude sAB
2 -c2t2
AB l2
AB. Zda dvě
události spojené intervalem časového typu spolu skutečně souvisejí, záleží konkrétních
okolnostech zásadě však vždy mohou. Přitom neexistuje žádná vztažná soustava, níž takové události C
byly soumístné události oddělené prostorovým intervalem jsou tedy sebe absolutně vzdálené.
Jsou-li naopak dvě události odděleny intervalem splňujícím nerovnost
s2
AC interval prostorového typu,
je lAC c. Událost
B může mít nějakou příčinnou souvislost událostí pouze tehdy, když tyto události mohou být
spojeny signálem šířícím pomaleji než světlo, tj.1. Časový interval mezi oběma
událostmi této soustavě pak t'AB √(-s2
AB/c2) Pokud interval mezi dvěma událostmi je
časového charakteru hlediska vztažné soustavy událost nastala později než tj.: Gravitace její místo fyzice
(obr. Navíc, pokud soustavě událost
C nastala později než (tC tA), existuje vztažná soustava S'', jejíhož hlediska časový sled obou
událostí opačný: t''A> t''C.
Interval splňující tuto nerovnost nazývá časový (časového typu, "času-podobný"). tA, platí
tato časová relace každé jiné inerciální soustavě (neexistuje žádná vztažná soustava, níž by
událost předcházela události událost tedy absolutně budoucí vzhledem Probíhají-li
dvě události týmž tělesem, interval mezi nimi vždy časového typu, protože dráha lAB,
kterou těleso mezi oběma událostmi proběhne, vždy menší neš c.tAC, takže mezi těmito událostmi nemůže být žádná příčinná souvislost (událost nemohla
události sobě "dát vědět", protože událost nastala dříve, než jakýkoliv signál mohl překonat
vzdálenost lAC). níž obě události proběhnou současně;
prostorová vzdálenost obou událostí zde přitom rovna lAC sAC.
Je-li interval mezi dvěma událostmi časového charakteru, lze vždy nalézt takovou vztažnou soustavu
S', níž obě události proběhnou stejném místě rostoru (l'AB=0). předpokladu, lAB c.tAB, neboli
sAB
2 .6a).
http://astronuklfyzika.htm (19 38) [15.10.Ullmann V.cz/Gravitace1-6
