V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
83)
http://astronuklfyzika.10.
V předrelativistické fyzice prostor čas vystupovaly jako nezávislé pojmy pro popis pohybu těles. Lorentzovy transformace
"promíchávají" časovou souřadnici souřadnicemi prostorovými při přechodu jedné vztažné
soustavy druhé.cz/Gravitace1-6. Výše jsme si
ukázali, veličina definovaná (1.2008 12:14:32]
.66) zachovává svou hodnotu libovolné inerciální soustavě,
při libovolných Lorentzových transformacích prostoročasových souřadnic. definovat prostoročasové "vzdálenosti" (odlehlosti) mezi událostmi.: Gravitace její místo fyzice
zcela přesně ověřeny experimenty atomové fyzice, jaderné fyzice fyzice elementárních částic;
staly již "inženýrskou součástí" jaderné techniky. V
Einsteinově teorii relativity však platí obecný vztah m.
Minkowskiho metriku, kterou diferenciálním tvaru můžeme zapsat
ds2 -c2dt2 dx2 dy2 dz2 ;
zavedeme-li nové označení x°ş ct, x1şx, x2şy, x3şz bude Minkowskiho metrika mít tvar *)
ds2 -(dx°)2 (dx1)2 (dx2)2 (dx3)2 (1.
STR však ukazuje, skutečnosti prostor čas nerozlučně prolínají. Invariantní veličina s
definovaná vztahem
s1,2
2 -c2(t2-t1)2 (x2-x1)2 (y2-y1)2 (z2-z1)2
(1.Ullmann V. Čtyřtenzory.
V nerelativistické fyzice platily dva zcela samostatné izolované zákony zachování: hmoty a
energie.82)
a nazývaná prostoročasovým intervalem mezi událostmi (t1,x1,y1,z1) (t2,x2,y2,z2), hraje tedy úlohu
prostoročasové vzdálenosti (odlehlosti) dvou událostí.
Důležitou vlastností vzdálenosti √[(x2-x1)2 +(y2-y1)2 +(z2-z1)2] dvou bodů (x1,y1,z1) (x2,y2,z2) v
trojrozměrném Eukleidovském prostoru její neměnnost při přechodu jiné soustavě
prostorových souřadnic (třebas při posunech nebo pootočení souřadnicových os).htm (17 38) [15. Hmotnost a
energie, které klasické fyzice popisují kvalitativně různé vlastnosti matérie, teorii relativity
ukazují být ekvivalentními charakteristikami množství hmoty. Tím máme prostoročase zavedenou tzv. Mezi (setrvačnou) hmotností energií tělesa neexistoval žádný univerzální vztah.
Geometrie prostoročasu. vyjasnění tohoto významu třeba zavést prostoročase
metriku, tj. Fyzikální veličinu, jejímuž změření stačí jednomu pozorovateli jen pravítko,
musí jiný pozorovatel měřit pomocí pravítka hodinek.c2, podle něhož hmotnost energie E
každého hmotného objektu jsou vzájemně úměrné univerzálním koeficientem c2. Čtyřrozměrný prostoročas, který jsme si
zavedli začátku tohoto odstavce, tak přestává být jen formálním modelem, ale nabývá hluboký
geometricko-fyzikální význam
