V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
htm (16 38) [15.75) (1. se
setrvačnou hmotností Při rychlostech v<<c malých srovnání rychlostí světla tento vztah
nabývá přibližný tvar Ekin≈(1/2).80) definice hybnosti =
m.10.80a)
a klidové energie
Eo (1.81)
Vztahy (1.78) udává, vzrůst kinetické energie tělesa doprovázen úměrným zvětšením jeho
(setrvačné) hmotnosti analýzy mechanických dějů, jako dokonale nepružná srážka dvou
hmotných těles, použitím relativistické kinematiky zákona zachování energie plyne, podobný
vztah přímé úměrnosti platí mezi dodanou energií vzrůstem klidové hmotnosti tělesa, přičemž
zachovávající celková energie
E moc2/√(1 v2/c2) Ekin (1.79)
udávající kinetickou energii částice klidovou hmotností pohybující rychlostí tj.v plyne (vyloučením důležitý obecný vztah mezi energií hybností:
E2 mo
2 (1.2008 12:14:32]
.81), které jsou dynamickým důsledkem relativistické kinematiky, byly
http://astronuklfyzika.Ullmann V. (1.80c)
nezávisle tom, čím změna energie nebo hmotnosti způsobena.80b)
Mezi změnou hmotnosti energie platí univerzální Einsteinův vztah "ekvivalence hmoty a
energie"
∆E (1.80)
se skládá kinetické energie
Ekin mo) c2
(1.cz/Gravitace1-6.mov2 odpovídající známému vzorci pro kinetickou energii klasické
mechanice.
Vztah (1.78)-(1.: Gravitace její místo fyzice
Integrací vznikne vztah
Ekin moc2/√(1 v2/c2) moc2 c2(m mo) (1
