V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
v plyne (vyloučením důležitý obecný vztah mezi energií hybností:
E2 mo
2 (1.htm (16 38) [15.cz/Gravitace1-6.2008 12:14:32]
.Ullmann V. se
setrvačnou hmotností Při rychlostech v<<c malých srovnání rychlostí světla tento vztah
nabývá přibližný tvar Ekin≈(1/2).
Vztah (1.80) definice hybnosti =
m.78)-(1.80)
se skládá kinetické energie
Ekin mo) c2
(1.80c)
nezávisle tom, čím změna energie nebo hmotnosti způsobena. (1.10.79)
udávající kinetickou energii částice klidovou hmotností pohybující rychlostí tj.80b)
Mezi změnou hmotnosti energie platí univerzální Einsteinův vztah "ekvivalence hmoty a
energie"
∆E (1.81), které jsou dynamickým důsledkem relativistické kinematiky, byly
http://astronuklfyzika.80a)
a klidové energie
Eo (1.75) (1.mov2 odpovídající známému vzorci pro kinetickou energii klasické
mechanice.78) udává, vzrůst kinetické energie tělesa doprovázen úměrným zvětšením jeho
(setrvačné) hmotnosti analýzy mechanických dějů, jako dokonale nepružná srážka dvou
hmotných těles, použitím relativistické kinematiky zákona zachování energie plyne, podobný
vztah přímé úměrnosti platí mezi dodanou energií vzrůstem klidové hmotnosti tělesa, přičemž
zachovávající celková energie
E moc2/√(1 v2/c2) Ekin (1.: Gravitace její místo fyzice
Integrací vznikne vztah
Ekin moc2/√(1 v2/c2) moc2 c2(m mo) (1.81)
Vztahy (1
