V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
(1.dv v2dm =
= mov.cz/Gravitace1-6.
(1.v.76)
Tuto definici síly výhodné ponechat relativistické mechanice, protože (na rozdíl součinu
hmotnosti zrychlení) vede ekvivalenci zákona akce reakce zákonem zachování hybnosti.htm (15 38) [15.
Pohybuje-li částice hmotnosti rychlostí dosazení (1. F.dr (dm/dt) .dr . Při v→c roste hmotnost nade všechny meze, což dynamickou překážkou
zabraňující tělesům nenulovou klidovou hmotností dosáhnout rychlosti světla.76) rovnicí pohybu dané částice.10.75)
kde vlastní neboli klidová hmotnost částice shodná hmotností Newtonovské mechanice.78)
http://astronuklfyzika. mv. (1.
Pohybující těleso tedy vykazuje vyšší setrvačnou hmotnost, klade větší odpor proti dalšímu
urychlování.2008 12:14:32]
.
Práce vykonaná silou danou částicí hmotnosti se, stejně jako Newtonově mechanice,
definuje jako součin působící síly vzdálenosti, kterou během tohoto působení částice prošla:
dA =def.77)
Pokud síla působí jinak volnou částici, lze předpokládat, dodaná práce přemění na
kinetickou energii částice:
dEkin =def.
Rychlost, tedy hybnost volné částice, časově konstantní.dv/√(1 -v2/c2)3 . Interaguje-li částice okolím, rychlost
jejího pohybu obecně mění, přičemž měřítkem působící síly změna hybnosti částice jednotku
času:
F =def.75) dává při v=c neurčitý výraz
0/0), rychlost částice však vždy musí být rovna přesně Hybnost takové částice nulovou klidovou
hmotností pak třeba udávat zvlášť nezávisle její rychlosti (která identicky rovna c).
Pokud síla která příčinou změny hybnosti částice, dána jako funkce místa času, vztah
(1.75) dostaneme
dEkin (dv/dt) . částic nulovou
klidovou hmotností však hybnost může zůstat konečná (vztah (1. rozdíl Newtonovy mechaniky proměnnost způsobuje,
že vektory síly zrychlení nemusejí mít stejný směr.Ullmann V.: Gravitace její místo fyzice
m √(1 v2/c2) (1.76) (1