Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 382 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Herschel, kterému tehdejším dalekohledu připomínaly kotouček vzdálené planety. *) Planetární mlhoviny samozřejmě nemají planetami nic společného! Takto nedopatřením pojmenoval začátkem 19. Detaily vzniku těchto struktur nejsou zatím objasněny uplatňuje zde pravděpodobně více vlivů jako rotace, gravitační působení vícenásobných hvězdných soustavách nepochybně též magnetické pole.4. Svou povahou tyto kompaktní objekty normálních hvězd liší třemi aspekty: q Velmi malá velikost vysoká hustota Ve srovnání normálními hvězdami průměru řádově 105 106 jsou tyto kompaktní objekty stokrát stotisíckrát menší při srovnatelné hmotnosti, takže hustota jejich látky dosahuje řádově 108 1014 g/cm3. Kinetická energie stále více rozžhaveného plynu rostoucí tlak záření roztahují slaběji vázané povrchové vrstvy směrem do okolního prostoru nakonec vzniká tzv.cz/Gravitace4-1.htm (14 16) [15. jejich pochopení již nestačí klasická fyzika, ale plně se zde uplatňuje relativistická kvantová fyzika. bílých trpaslíků stačí sice Newtonova teorie gravitace popisu základní struktury rovnovážného stavu (spolu kvantovou termodynamikou), avšak analýze detailů struktury stability již musí být použita obecná teorie relativity. Nastupují nové mechanismy Fermiho tlaku degenerovaného elektronového plynu bílých trpaslíků, nebo neutronového plynu neutronových hvězd. Jak postupně obnažuje žhavá vnitřnější část hvězdy, zkracuje efektivní vlnová délka vyzařovaného světla, jehož barva mění z oranžové postupně žlutou, bílou modrou, nakonec vysíláno intenzívní ultrafialové záření, které excituje ionizuje vyvržený plyn způsobuje jeho fluorescenci mlhovina září spektrálních barvách.2008 12:14:25] . naší knize soustřeďujeme především efekty http://astronuklfyzika. q Netermický mechanismus rovnováhy V důsledku vyčerpání jaderného paliva již látka nemůže vzdorovat gravitačnímu smršťování běžným termodynamickým tlakem.Ullmann V. A nakonec při vysokých hmotnostech již nic nemůže odolat síle vlastní gravitační přitažlivosti a vznikají zcala zkolabované kompaktní objekty černé díry. Tyto vlastnosti dávají gravitačně zhrouceným kompaktním objektům vysoce "exotický" ráz, naprosto nepodobný ničemu, známe naší zkušenosti. Černé díry jsou pak již 100% obecně relativistickými objekty! q Velmi silné magnetické pole Spolu smršťováním hvězdy jsou magnetické siločáry původního pole, zamrzlé (elektricky vodivé) plasmě, stlačeny nahušťěny velmi malého objemu, čímž intenzita (indukce) magnetického pole prudce vzroste a může dosáhnout hodnot 104 Tesla bílých trpaslíků) 109 neutronových hvězd). q Extrémně silná gravitace Vlivem vysoké koncentrace velké hmotnosti relativně malé prostorové oblasti panují na povrchu blízkém okolí kompaktních objektů velmi intenzivní gravitační síly, takže zde výrazně projevují efekty obecné teorie relativity. planetární mlhovina *).stol.: Černé díry V horní části obr. Název se udržel později, když pomocí velkých dalekohledů byla odhalena skutečná struktura povaha těchto mlhovin. K pochopení struktury neutronových hvězd již bez OTR neobejdeme vůbec navíc zde musíme přibrat jadernou fyziku. Kompaktní objekty Společným charakteristickým rysem závěrečných stádií evoluce hvězd přeměna vnitřních částí hvězd na kompaktní objekty podle zbylé hmotnosti bílý trpaslík, neutronovou hvězdu nebo černou díru. anglický astronom W. Planetární mlhoviny mají často velmi složitou strukturu snímcích velkých dalekohledů jsou velice krásné.1 vpravo vidět, pozdních fázích evoluce vnitřní část hvězdy smršťuje, avšak vnější části tím "povrch" hvězdy) rozpínají hvězda stává červeným obrem.10