V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
jejich pochopení již nestačí klasická fyzika, ale plně se
zde uplatňuje relativistická kvantová fyzika.
Planetární mlhoviny mají často velmi složitou strukturu snímcích velkých dalekohledů jsou velice krásné. A
nakonec při vysokých hmotnostech již nic nemůže odolat síle vlastní gravitační přitažlivosti a
vznikají zcala zkolabované kompaktní objekty černé díry.htm (14 16) [15. K
pochopení struktury neutronových hvězd již bez OTR neobejdeme vůbec navíc zde musíme
přibrat jadernou fyziku.
q Extrémně silná gravitace
Vlivem vysoké koncentrace velké hmotnosti relativně malé prostorové oblasti panují na
povrchu blízkém okolí kompaktních objektů velmi intenzivní gravitační síly, takže zde
výrazně projevují efekty obecné teorie relativity.10.
*) Planetární mlhoviny samozřejmě nemají planetami nic společného! Takto nedopatřením pojmenoval začátkem
19.
Tyto vlastnosti dávají gravitačně zhrouceným kompaktním objektům vysoce "exotický" ráz, naprosto
nepodobný ničemu, známe naší zkušenosti.
Svou povahou tyto kompaktní objekty normálních hvězd liší třemi aspekty:
q Velmi malá velikost vysoká hustota
Ve srovnání normálními hvězdami průměru řádově 105 106 jsou tyto kompaktní objekty
stokrát stotisíckrát menší při srovnatelné hmotnosti, takže hustota jejich látky dosahuje řádově
108 1014 g/cm3. Jak postupně obnažuje žhavá
vnitřnější část hvězdy, zkracuje efektivní vlnová délka vyzařovaného světla, jehož barva mění z
oranžové postupně žlutou, bílou modrou, nakonec vysíláno intenzívní ultrafialové záření, které
excituje ionizuje vyvržený plyn způsobuje jeho fluorescenci mlhovina září spektrálních barvách. Název
se udržel později, když pomocí velkých dalekohledů byla odhalena skutečná struktura povaha těchto mlhovin.2008 12:14:25]
.
Kompaktní objekty
Společným charakteristickým rysem závěrečných stádií evoluce hvězd přeměna vnitřních částí hvězd
na kompaktní objekty podle zbylé hmotnosti bílý trpaslík, neutronovou hvězdu nebo černou díru.stol. Kinetická energie
stále více rozžhaveného plynu rostoucí tlak záření roztahují slaběji vázané povrchové vrstvy směrem do
okolního prostoru nakonec vzniká tzv. Černé díry jsou pak již 100% obecně relativistickými objekty!
q Velmi silné magnetické pole
Spolu smršťováním hvězdy jsou magnetické siločáry původního pole, zamrzlé (elektricky vodivé) plasmě,
stlačeny nahušťěny velmi malého objemu, čímž intenzita (indukce) magnetického pole prudce vzroste a
může dosáhnout hodnot 104 Tesla bílých trpaslíků) 109 neutronových hvězd).Ullmann V.4. Detaily
vzniku těchto struktur nejsou zatím objasněny uplatňuje zde pravděpodobně více vlivů jako rotace, gravitační
působení vícenásobných hvězdných soustavách nepochybně též magnetické pole.: Černé díry
V horní části obr. naší knize soustřeďujeme především efekty
http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-1. anglický astronom W.1 vpravo vidět, pozdních fázích evoluce vnitřní část hvězdy smršťuje, avšak
vnější části tím "povrch" hvězdy) rozpínají hvězda stává červeným obrem.
q Netermický mechanismus rovnováhy
V důsledku vyčerpání jaderného paliva již látka nemůže vzdorovat gravitačnímu smršťování
běžným termodynamickým tlakem. bílých trpaslíků stačí sice Newtonova teorie
gravitace popisu základní struktury rovnovážného stavu (spolu kvantovou termodynamikou),
avšak analýze detailů struktury stability již musí být použita obecná teorie relativity. Nastupují nové mechanismy Fermiho tlaku degenerovaného
elektronového plynu bílých trpaslíků, nebo neutronového plynu neutronových hvězd. planetární mlhovina *).Herschel, kterému tehdejším dalekohledu připomínaly kotouček vzdálené planety
