V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Hvězdy lze tedy označit jakési "alchymistické kotle" vesmíru, nichž původního vodíku hélia
synthetizují všechny ostatní prvky.generace).10. Naše Slunce vzniklo patrně jako hvězda 3.
*) Přítomnost těžších prvků stimuluje časnější zapálení termonukleárních reakcí, takže hvězda sebe nestačí "nabalit"
takové množství hmoty řídkém oblaku.
*) Při samotném výbuchu supernovy mohou účinně vznikat nejtěžší prvky uran transurany, mechanismem
opakované neutronové fúze následující β−-přeměnou, při níž protonové číslo zvyšuje vždy nynější doby však
zachovaly jen stabilní prvky radioaktivních pouze ty, které mají dostatečně dlouhý poločas rozpadu ∼108let.generace materiálu, obohaceného výbuchu hvězd 2.: Černé díry
obecné teorie relativity vlastnosti prostoročasu okolí kompaktních objektů.Ullmann V.Gamova, všechny prvky Mendělejevovy periodické tabulky byly "uvařeny" nejranějším
vesmíru, ukázal jako mylný.
generace předtím 1.
Lze říci, gravitace nejdůležitější silou, níž nerozlučně spjat osud každé hvězdy: začátku vede
gravitace vzniku hvězdy, během života udržuje její rovnováhu nakonec způsobí její zánik. Další generace hvězd, které vznikaly této látky obohacené těžší
prvky, již nedosahovaly takových hmotností jejich doba života byla stamiliony let několik miliard
let.
Význam hvězd pro chemický vývoj vesmíru
Výchozí látka, níž utvářela první generace hvězd, pocházela počátečního horkého období
kosmologické evoluce vesmíru (kapitola §5.2008 12:14:25]
.
http://astronuklfyzika. podstatně rychlejší
průběh termonukleární reakce.
Průběh hvězdné evoluce velmi podstatně závisí výchozí hmotnosti hvězdy. tím exotičtější objekt sobě zanechá, jak uvidíme dalším. konci své evoluce však tyto hvězdy obsahují již značné
procento těžkých prvků; při výbuších nov supernov (viz následující §4.
Z hlediska jaderné fyziky kosmická nukleosyntéza popsána knize "Jaderná fyzika fyzika ionizujícího
záření", §1.cz/Gravitace4-1. Podle zákonitostí hvězdné evoluce tedy vyvíjely velice rychle zhruba 3-5
milionech let vybuchovaly jako supernovy vnesly mezihvězdné hmoty těžší prvky, které nich
termonukleární syntézou vznikly.
Pozn. Složitější
(těžší) prvky prakticky nebyly přítomné. Při velkém třesku leptonové éře viz §5.: Původní názor G.htm (15 16) [15.4) sestávala asi 75% vodíku 25% hélia. jasné, hmotnějších
hvězd pro vyvážení gravitace zapotřebí větší tok záření vyšší teplota nitru, tj. Stelární jaderná astrofyzika dospěla zásadnímu poznatku, čím je
hvězda hmotnější, tím rychleji spotřebovává své nukleární palivo tím kratší její život dramatičtější
její "smrt".3 "Jaderné reakce",
pasáž "Slučování atomových jader".2) jsou pak tyto těžší prvky
vyvrhovány ven mísí původní mezihvězdnou hmotou, kterou obohacují těžší jádra*).1 "Atomy atomová jádra", pasáž "Vznik atomových jader původ prvků", obecné
zákonitosti termonukleárních reakcí možnosti jejich energetického využití pak §1.
Hvězdy první generace, které vznikaly období cca 200 miliónů let velkém třesku hustých oblaků
vodíku hélia (jiné prvky tehdy ještě vesmíru nebyly), měly pravděpodobně značně velké hmotnosti
cca 100-300 M¤. Tedy každý atom uhlíku, kyslíku nebo dusíku našem těle vznikl v
"ohnivé peci" některé dávné hvězdy "všichni jsme potomky hvězd", viz "Kosmická alchymie".4) vznikly pouze nejlehčí prvky vodík hélium,
ostatní těžší prvky byly (nukleárně) syntetizovány hvězdách
