V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
ρ(r', R/c) dV' A(R,t) (1/R). ρ. Úhlové
rozdělení intenzity záření elektrického dipólu dáno koeficientem sin2ϑ, příslušný směrový diagram
je obr.59)
kde dipólový moment opět bere okamžiku t-R/c (tečky nad znamenají derivaci podle času). rychlosti pohybu nábojů musejí být malé oproti rychlosti světla.58)
kde Sqara elektrický dipólový moment soustavy, jaký byl čase t-R/c.htm (13 17) [15.49) rovno
E(R,t) (1/c2R) (d
.61)
http://astronuklfyzika.2008 12:14:17]
.10.T vlnová délka elektromagnetické vlny vyzařované soustavou, lze
podmínku zanedbatelnosti vnitřní retardace napsat též tvaru tj.cz/Gravitace1-5. vyzařovaný výkon) =
dE/dt pak dána tokem energie přes celou sférickou plochu R=const.
× R°) (1. Charakteristická doba změny rozložení nábojů T
souvisí průměrnou rychlostí nábojů vztahem L/v, takže zanedbání retardace třeba, aby
platilo v«c, tj.
×R°)2 (d
.4b).
× R°) R°] B(R,t) (1/c2R) (d
. Celková energie vyzařovaná soustavou jednotku času (tj.
A(R,t) (1/cR) d
.
a (použijeme-li polárních souřadnic obr. intenzita elektromagnetického záření, vyjádřena
Poyntingovým vektorem podle (1. :
(1. rozměry soustavy musejí
být malé srovnání délkou vyzařovaných vln. Jelikož c.57)
P (c/4π) (E×B) (1/4πc3R2) (d
. Stačí zde tedy stanovit vektorový potenciál (1/cR).
2/4πc3R2) sin2ϑ (1.. Elektrické a
magnetické pole pak podle (1..v dV' =
(1/cR)a=1SN
qava (1/cR) (d/dt)a=1SN
qar'a tj.
Tok elektromagnetické energie vlnové zóně, tj. Při zanedbání vnitřní
retardace jsou potenciály velkých vzdálenostech zdrojové soustavy rovny
ϕ(R,t) (1/R). j(r', R/c) dV' ..
(t-R/c) (1..1.60)
kde úhel mezi směry vektorů d
.1.4c..: Gravitace její místo fyzice
podmínku T>> L/c.Ullmann V.
V těchto vzdálenostech velkých srovnání jak rozměry zdrojové soustavy, tak délkou
vyzařovaných vln vlnové zóně možno rámci malých oblastí prostoru proměnnou složku
pole považovat rovinnou vlnu
