V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
(t-R/c) (1.. Celková energie vyzařovaná soustavou jednotku času (tj. Charakteristická doba změny rozložení nábojů T
souvisí průměrnou rychlostí nábojů vztahem L/v, takže zanedbání retardace třeba, aby
platilo v«c, tj. ρ. rozměry soustavy musejí
být malé srovnání délkou vyzařovaných vln.Ullmann V..1. Při zanedbání vnitřní
retardace jsou potenciály velkých vzdálenostech zdrojové soustavy rovny
ϕ(R,t) (1/R).
V těchto vzdálenostech velkých srovnání jak rozměry zdrojové soustavy, tak délkou
vyzařovaných vln vlnové zóně možno rámci malých oblastí prostoru proměnnou složku
pole považovat rovinnou vlnu.49) rovno
E(R,t) (1/c2R) (d
. rychlosti pohybu nábojů musejí být malé oproti rychlosti světla. :
(1. vyzařovaný výkon) =
dE/dt pak dána tokem energie přes celou sférickou plochu R=const.2008 12:14:17]
.60)
kde úhel mezi směry vektorů d
..T vlnová délka elektromagnetické vlny vyzařované soustavou, lze
podmínku zanedbatelnosti vnitřní retardace napsat též tvaru tj.: Gravitace její místo fyzice
podmínku T>> L/c.
2/4πc3R2) sin2ϑ (1. intenzita elektromagnetického záření, vyjádřena
Poyntingovým vektorem podle (1.
× R°) (1.
Tok elektromagnetické energie vlnové zóně, tj.
a (použijeme-li polárních souřadnic obr.61)
http://astronuklfyzika.58)
kde Sqara elektrický dipólový moment soustavy, jaký byl čase t-R/c..v dV' =
(1/cR)a=1SN
qava (1/cR) (d/dt)a=1SN
qar'a tj.10.1.htm (13 17) [15.. Stačí zde tedy stanovit vektorový potenciál (1/cR).57)
P (c/4π) (E×B) (1/4πc3R2) (d
. Elektrické a
magnetické pole pak podle (1.
× R°) R°] B(R,t) (1/c2R) (d
.59)
kde dipólový moment opět bere okamžiku t-R/c (tečky nad znamenají derivaci podle času). Jelikož c. j(r', R/c) dV' . ρ(r', R/c) dV' A(R,t) (1/R). Úhlové
rozdělení intenzity záření elektrického dipólu dáno koeficientem sin2ϑ, příslušný směrový diagram
je obr.
A(R,t) (1/cR) d
.4c.4b).cz/Gravitace1-5.
×R°)2 (d
