V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
r', kde jednotkový vektor směřující počátku vyšetřovaného bodu, takže retardované
potenciály lze pro velké vzdálenosti napsat tvaru
ϕ(R,t) (1/R).56)
takže hybnost objemové jednotky elektromagnetického pole rovna P/c2.2008 12:14:17]
.
Proud energie rovinné elektromagnetické vlně vzhledem (1.
Mějme soustavu pohybujících elektrických nábojů soustředěnou nějaké omezené prostorové
oblasti (obr.Ullmann V.r'/c) dV' .54), resp.54)
přes celý prostor, kdy ohraničujicí plocha nekonečně vzdálena pole rovno nule,
vyjadřuje rovnice (1. Umístíme-li počátek souřadnic někam dovnitř této soustavy nábojů, pak při studiu
pole velkých vzdálenostech R>>L, kde charakteristický rozměr soustavy, budou všechna
místa zdrojové soustavy přibližně stejné vzdálenosti jako počátek souřadnic.n° (c/4π) B2.cz/Gravitace1-5. První část R/c určuje vnější retardaci, tj.1. dobu
potřebnou tomu, aby změny elektromagnetickém poli překonaly vzdálenost počátku
souřadnic, neboli zdrojové soustavy, vzdáleného pozorovacího místa. dobu šíření rozruchu poli rámci zdrojové soustavy.57)
což vzhledem (1. Při integraci (1. Druhá část rovná -R°.4).r'/c) dV' A(R,t) (1/R).
V případě, rozložení náboje soustavě mění dostatečně pomalu, lze vnitřní retardaci zanedbat.
Podobně lze ukázat, elektromagnetické pole hybnost danou integrálem
p (1/4πc) (1.49) roven
P (c/4π) (c/4π) E2.: Gravitace její místo fyzice
P (c/4π) (1.n° (1. ρ(r', R/c R°. (1.htm (12 17) [15.55)
nazývaný Poyntingův vektor představuje energii procházející jednotkou plochy jednotku času,
neboli vektor hustoty toku elektromagnetické energie prostoru.52) souvisí hustotou energie Welmag vztahem Welmag n°, něhož je
rovněž vidět, pole vlně šíří rychlostí světla. Vzdálenosti |R-
r| jednotlivých míst zdroje vyšetřovaného vzdáleného bodu přibližně rovna |R- r'| R°.
K tomu stačí, aby charakteristická doba kterou rozložení náboje znatelně změní, splňovala
http://astronuklfyzika.r'/c
charakterizuje vnitřní retardaci, tj.10.54'), prostě zákon zachování součtu celkové energie
elektromagnetického pole kinetické energie všech nábojů.
Retardační čas tedy skládá dvou různých částí. j(r', R/c R°
