V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Mějme soustavu pohybujících elektrických nábojů soustředěnou nějaké omezené prostorové
oblasti (obr. j(r', R/c R°. Při integraci (1.49) roven
P (c/4π) (c/4π) E2.52) souvisí hustotou energie Welmag vztahem Welmag n°, něhož je
rovněž vidět, pole vlně šíří rychlostí světla.10.: Gravitace její místo fyzice
P (c/4π) (1. Umístíme-li počátek souřadnic někam dovnitř této soustavy nábojů, pak při studiu
pole velkých vzdálenostech R>>L, kde charakteristický rozměr soustavy, budou všechna
místa zdrojové soustavy přibližně stejné vzdálenosti jako počátek souřadnic.htm (12 17) [15. dobu šíření rozruchu poli rámci zdrojové soustavy.54'), prostě zákon zachování součtu celkové energie
elektromagnetického pole kinetické energie všech nábojů.57)
což vzhledem (1.2008 12:14:17]
.
V případě, rozložení náboje soustavě mění dostatečně pomalu, lze vnitřní retardaci zanedbat.
Podobně lze ukázat, elektromagnetické pole hybnost danou integrálem
p (1/4πc) (1. Druhá část rovná -R°.56)
takže hybnost objemové jednotky elektromagnetického pole rovna P/c2.r'/c
charakterizuje vnitřní retardaci, tj.54)
přes celý prostor, kdy ohraničujicí plocha nekonečně vzdálena pole rovno nule,
vyjadřuje rovnice (1.r'/c) dV' A(R,t) (1/R).
Retardační čas tedy skládá dvou různých částí.
r', kde jednotkový vektor směřující počátku vyšetřovaného bodu, takže retardované
potenciály lze pro velké vzdálenosti napsat tvaru
ϕ(R,t) (1/R).54), resp.Ullmann V. ρ(r', R/c R°. (1.
Proud energie rovinné elektromagnetické vlně vzhledem (1.n° (1.4).55)
nazývaný Poyntingův vektor představuje energii procházející jednotkou plochy jednotku času,
neboli vektor hustoty toku elektromagnetické energie prostoru. Vzdálenosti |R-
r| jednotlivých míst zdroje vyšetřovaného vzdáleného bodu přibližně rovna |R- r'| R°.n° (c/4π) B2.r'/c) dV' .cz/Gravitace1-5.1.
K tomu stačí, aby charakteristická doba kterou rozložení náboje znatelně změní, splňovala
http://astronuklfyzika. První část R/c určuje vnější retardaci, tj. dobu
potřebnou tomu, aby změny elektromagnetickém poli překonaly vzdálenost počátku
souřadnic, neboli zdrojové soustavy, vzdáleného pozorovacího místa
