V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
n° (c/4π) B2. Umístíme-li počátek souřadnic někam dovnitř této soustavy nábojů, pak při studiu
pole velkých vzdálenostech R>>L, kde charakteristický rozměr soustavy, budou všechna
místa zdrojové soustavy přibližně stejné vzdálenosti jako počátek souřadnic.: Gravitace její místo fyzice
P (c/4π) (1.49) roven
P (c/4π) (c/4π) E2.
r', kde jednotkový vektor směřující počátku vyšetřovaného bodu, takže retardované
potenciály lze pro velké vzdálenosti napsat tvaru
ϕ(R,t) (1/R).52) souvisí hustotou energie Welmag vztahem Welmag n°, něhož je
rovněž vidět, pole vlně šíří rychlostí světla.54), resp. dobu
potřebnou tomu, aby změny elektromagnetickém poli překonaly vzdálenost počátku
souřadnic, neboli zdrojové soustavy, vzdáleného pozorovacího místa. Druhá část rovná -R°.r'/c) dV' .cz/Gravitace1-5.
Mějme soustavu pohybujících elektrických nábojů soustředěnou nějaké omezené prostorové
oblasti (obr.55)
nazývaný Poyntingův vektor představuje energii procházející jednotkou plochy jednotku času,
neboli vektor hustoty toku elektromagnetické energie prostoru. j(r', R/c R°.
K tomu stačí, aby charakteristická doba kterou rozložení náboje znatelně změní, splňovala
http://astronuklfyzika.56)
takže hybnost objemové jednotky elektromagnetického pole rovna P/c2. Při integraci (1.10.4).54'), prostě zákon zachování součtu celkové energie
elektromagnetického pole kinetické energie všech nábojů. (1.r'/c
charakterizuje vnitřní retardaci, tj.n° (1.54)
přes celý prostor, kdy ohraničujicí plocha nekonečně vzdálena pole rovno nule,
vyjadřuje rovnice (1.57)
což vzhledem (1.
Proud energie rovinné elektromagnetické vlně vzhledem (1. dobu šíření rozruchu poli rámci zdrojové soustavy.1.
V případě, rozložení náboje soustavě mění dostatečně pomalu, lze vnitřní retardaci zanedbat.htm (12 17) [15. ρ(r', R/c R°.Ullmann V. Vzdálenosti |R-
r| jednotlivých míst zdroje vyšetřovaného vzdáleného bodu přibližně rovna |R- r'| R°. První část R/c určuje vnější retardaci, tj.
Retardační čas tedy skládá dvou různých částí.
Podobně lze ukázat, elektromagnetické pole hybnost danou integrálem
p (1/4πc) (1.r'/c) dV' A(R,t) (1/R).2008 12:14:17]
