V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Nejjednodušší případ elektromagnetické vlny vlna monochromatická, níž pole každém
daném bodě jednoduchou harmonickou funkcí času: A(t)r =const. Tento poznatek přivedl Maxwella názoru, světlo zřejmě
elektromagnetické vlnění velmi krátké vlnové délce.
ş ∂A/∂t).(t to).cos(ωt α), α(r), kde =
2π. Ao(r).40) pro =0, plyne ∂B/∂t -rot (n°/c) (dE/d(t-
x/c)) ∂E/∂t, takže vztah mezi elektrickým magnetickým polem elektromagnetické vlně je
B (1.10.f 2π/T kruhová frekvence vlny, konstantní fázový posun.2008 12:14:17]
. vzdálenost kterou vlna urazí jednu periodu (vzdálenost dvou
nejbližších míst stejnou fází).38) (1.1 "Atomy atomová jádra"
pojednání "Jaderná fyzika fyzika ionizujícího záření". rovinné monochromatické vlně bude pole harmonickou funkcí
argumentu t-x/c
A cos [ω. §1.50)
http://astronuklfyzika. Tím Maxwellovi podařilo sjednotit do
ucelené teorie nejen jevy elektrické magnetické, ale zahrnout tam jevy optické.
× n°) n°] (1.
Z Maxwellových rovnic tak plyne existence elektromagnetických vln, které šíří rychlostí
rovnou rychlosti světla. Jedná tedy vlnění šířící ve
směru osy fázovou rychlostí c. znamená, že
vektory elektrického magnetického pole jsou neustále kolmé jak navzájem, tak vektoru n
° směru šíření vlny elektromagnetické vlny jsou příčné.49')
(tečka nad znamená derivaci podle času: A
.: vzniku vlastnostech různých druhů elektromagnetického záření (radiovlny, infračervené záření,
viditelné světlo, X-záření, záření podrobněji pojednáno např.
V rovinné vlně šířící směru osy jsou všechny veličiny funkcemi pouze t-x/c.: Gravitace její místo fyzice
místech, jejichž souřadnice čas splňují rovnici c.
Pozn. Veličina 2πc/ω pak
představuje vlnovou délku, tj.49)
kde jednotkový vektor směru šíření vlny ("×" značí vektorový součin).Ullmann V.cz/Gravitace1-5.(t x/c) ,
kde ani nezávisí ani Zavedením vlnového vektoru
k =def (ω/c) (1.
× n°) (1/c) [(A
.htm 17) [15. Je-li E(t-x/
c), pak Maxwellových rovnic (1. Protože rot stačí pro popis rovinné
vlny pouze vektorový potenciál pomocí něhož pole stanoví vztahy
B (1/c) (A
