V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
na. matematické
fyzice ukazuje, obecné řešení těchto rovnic tvar *)
(1.. Řešení (1.: Gravitace její místo fyzice
kde ∂2/∂x2 ∂2/∂y2 ∂2/∂z2 (1/c2)∂2/∂t2 d'Alembertův diferenciální operátor..10..46) pro potenciály, avšak bez přítomnosti elektrických nábojů.38) (1..
Elektromagnetické vlny
Napíšeme-li Maxwellovy rovnice (1..1.47) proto nazývá
retardované potenciály. dalším však pro stručnost budeme používat jen jedno integrační
znamení: ňSf(..)dS ňVf(.3a).)dV.40) pro prostorovou oblast, kde pak jejich
parciální derivací podle času dosazením zbývajících dvou Maxwellových rovnic dostaneme
d'Alembertovy rovnice
∆ (1/c2) ∂2E/∂t2 (1/c2) ∂2B/∂t2 (1.: předchozím §1.5 jsme plošné objemové integrály značili dvojnými a
trojnými integrály: ňňSf(.htm 17) [15.)dV. Jelikož tyto
rovnice mají nenulová řešení, může elektromagnetické pole existovat samostatně, bez přímé vazby
na elektrické náboje proudy..48)
analogické rovnicím (1. čase zjednoduší rovnice (1.cz/Gravitace1-5.4 první polovině tohoto §1.47a,b) ukazují, daném
místě daném časovém okamžiku pole dáno nikoliv okamžitým rozložením náboje proudu
v celém prostoru, ale rozložením retardovaným (zpožděným minulosti) vždy čas r'|/c,
který potřeba tomu, aby rychlostí překonala vzdálenost r'| jednotlivých bodů (x',y',
z') zdrojové soustavy vyšetřovaného místa (x,y,z) viz obr. Vztahy (1.
*)Pozn. integrační konstanty).2008 12:14:17]
. Budeme-li hledat partikulární řešení závislá pouze jedné
souřadnici, např. změnou v
rozložení nábojů) tedy šíří konečnou rychlostí rovnou rychlosti světla c.)dS ňňňVf(.47a,
b)
kde (x,y,z) polohový vektor bodu němž stanovujeme potenciály, r'= (x',y',z') polohový
vektor objemového elementu dV'= dx'dy'dz' při integraci hustoty náboje proudu, popisují
vnější pole působící soustavu (resp.Ullmann V.48) na
∂2E/∂x2 (1/c2) ∂2E/∂t2 analogicky pro B)
a řešením bude každá funkce tvaru
E E(x, x/c) B(x, x/c) .. Změna (rozruch) elektromagnetickém poli (vyvolaná např.
Stejná hodnota pole jako bodě souřadnici časovém okamžiku bude všech
http://astronuklfyzika
