V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
.
Elektromagnetické vlny
Napíšeme-li Maxwellovy rovnice (1.)dS ňňňVf(.4 první polovině tohoto §1. integrační konstanty). Jelikož tyto
rovnice mají nenulová řešení, může elektromagnetické pole existovat samostatně, bez přímé vazby
na elektrické náboje proudy.cz/Gravitace1-5...
*)Pozn.48) na
∂2E/∂x2 (1/c2) ∂2E/∂t2 analogicky pro B)
a řešením bude každá funkce tvaru
E E(x, x/c) B(x, x/c) .5 jsme plošné objemové integrály značili dvojnými a
trojnými integrály: ňňSf(..10.2008 12:14:17]
.Ullmann V. na...: předchozím §1.47a,b) ukazují, daném
místě daném časovém okamžiku pole dáno nikoliv okamžitým rozložením náboje proudu
v celém prostoru, ale rozložením retardovaným (zpožděným minulosti) vždy čas r'|/c,
který potřeba tomu, aby rychlostí překonala vzdálenost r'| jednotlivých bodů (x',y',
z') zdrojové soustavy vyšetřovaného místa (x,y,z) viz obr.htm 17) [15.38) (1. Změna (rozruch) elektromagnetickém poli (vyvolaná např. matematické
fyzice ukazuje, obecné řešení těchto rovnic tvar *)
(1.)dS ňVf(.3a). čase zjednoduší rovnice (1.46) pro potenciály, avšak bez přítomnosti elektrických nábojů.)dV.1..)dV. Řešení (1.47a,
b)
kde (x,y,z) polohový vektor bodu němž stanovujeme potenciály, r'= (x',y',z') polohový
vektor objemového elementu dV'= dx'dy'dz' při integraci hustoty náboje proudu, popisují
vnější pole působící soustavu (resp. Vztahy (1. dalším však pro stručnost budeme používat jen jedno integrační
znamení: ňSf(. změnou v
rozložení nábojů) tedy šíří konečnou rychlostí rovnou rychlosti světla c.: Gravitace její místo fyzice
kde ∂2/∂x2 ∂2/∂y2 ∂2/∂z2 (1/c2)∂2/∂t2 d'Alembertův diferenciální operátor.40) pro prostorovou oblast, kde pak jejich
parciální derivací podle času dosazením zbývajících dvou Maxwellových rovnic dostaneme
d'Alembertovy rovnice
∆ (1/c2) ∂2E/∂t2 (1/c2) ∂2B/∂t2 (1.. Budeme-li hledat partikulární řešení závislá pouze jedné
souřadnici, např.48)
analogické rovnicím (1.47) proto nazývá
retardované potenciály.
Stejná hodnota pole jako bodě souřadnici časovém okamžiku bude všech
http://astronuklfyzika
