V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
.10.Ullmann V.4 první polovině tohoto §1. matematické
fyzice ukazuje, obecné řešení těchto rovnic tvar *)
(1...cz/Gravitace1-5. dalším však pro stručnost budeme používat jen jedno integrační
znamení: ňSf(. změnou v
rozložení nábojů) tedy šíří konečnou rychlostí rovnou rychlosti světla c.38) (1.46) pro potenciály, avšak bez přítomnosti elektrických nábojů. Budeme-li hledat partikulární řešení závislá pouze jedné
souřadnici, např. čase zjednoduší rovnice (1.48)
analogické rovnicím (1.)dV.. Změna (rozruch) elektromagnetickém poli (vyvolaná např.2008 12:14:17]
.1..)dS ňVf(.)dV. Vztahy (1. Jelikož tyto
rovnice mají nenulová řešení, může elektromagnetické pole existovat samostatně, bez přímé vazby
na elektrické náboje proudy. integrační konstanty).
*)Pozn..5 jsme plošné objemové integrály značili dvojnými a
trojnými integrály: ňňSf(.3a)..48) na
∂2E/∂x2 (1/c2) ∂2E/∂t2 analogicky pro B)
a řešením bude každá funkce tvaru
E E(x, x/c) B(x, x/c) .htm 17) [15.)dS ňňňVf(.40) pro prostorovou oblast, kde pak jejich
parciální derivací podle času dosazením zbývajících dvou Maxwellových rovnic dostaneme
d'Alembertovy rovnice
∆ (1/c2) ∂2E/∂t2 (1/c2) ∂2B/∂t2 (1.
Stejná hodnota pole jako bodě souřadnici časovém okamžiku bude všech
http://astronuklfyzika. na.
Elektromagnetické vlny
Napíšeme-li Maxwellovy rovnice (1.: předchozím §1. Řešení (1.: Gravitace její místo fyzice
kde ∂2/∂x2 ∂2/∂y2 ∂2/∂z2 (1/c2)∂2/∂t2 d'Alembertův diferenciální operátor..47a,b) ukazují, daném
místě daném časovém okamžiku pole dáno nikoliv okamžitým rozložením náboje proudu
v celém prostoru, ale rozložením retardovaným (zpožděným minulosti) vždy čas r'|/c,
který potřeba tomu, aby rychlostí překonala vzdálenost r'| jednotlivých bodů (x',y',
z') zdrojové soustavy vyšetřovaného místa (x,y,z) viz obr.47a,
b)
kde (x,y,z) polohový vektor bodu němž stanovujeme potenciály, r'= (x',y',z') polohový
vektor objemového elementu dV'= dx'dy'dz' při integraci hustoty náboje proudu, popisují
vnější pole působící soustavu (resp.47) proto nazývá
retardované potenciály
