V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
∂ϕ/∂t).44)
kde f(r,t) libovolná skalární funkce místa času, příslušné elektromagnetické pole nezmění
(E→E'=E, B→B'=B). cejchovací (kalibrační) transformaci potenciálů
A grad (1/c)∂f/∂t (1.2008 12:14:17]
.42), zároveň třeba potenciálu ϕ
přidat člen -(1/c).
Obecně, magnetické pole rot nezmění, jestliže přičteme gradient libovolné funkce (rot
grad 0); aby přitom nezměnilo ani elektrické pole (1.43) pomocí potenciálů, mají
obecně značně složitý tvar
Tyto rovnice značně zjednoduší, předepíše-li pro potenciály tzv. Při této kalibraci nabývají Maxwellovy rovnice, vyjádřené pomocí potenciálů,
separovaný symetrický tvar d'Alembertových rovnic
(1.39), vyjádřené dosazením (1. Např.∂f/∂t.43)
Zavedením takového elektrického potenciálu magnetického vektorového potenciálu jsou
obě poslední Maxwellovy rovnice splněny identicky.46b)
http://astronuklfyzika.
Jelikož intenzity polí závisejí pouze derivacích potenciálů, nejsou tyto potenciály určeny
jednoznačně, daným polím mohou odpovídat různé hodnoty potenciálů.10. Lorentzova kalibrační
podmínka:
grad (1/c) ∂ϕ/∂t (1.42) (1.cz/Gravitace1-5.htm 17) [15.: Gravitace její místo fyzice
E grad (1/c) ∂A/∂t (1.46a)
(1.Ullmann V.45)
(tato podmínka může být splněna transformací (1.∂2f/∂t2 =
div (1/c).38) (1. Provedeme-li tedy tzv.42)
B rot (1.
Maxwellovy rovnice (1. lze přičíst
libovolný konstantní vektor libovolnou konstantu, aniž změní hodnoty intenzit B.44) funkcí splňující rovnici (1/c2). Tato určitá "svoboda" volbě poteneiálů umožňuje vybrat tvar potenciálů
(provést jejich "kalibraci") tak, aby bylo možná nejvýhodnější pro daný problém
