V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
∂2f/∂t2 =
div (1/c).43)
Zavedením takového elektrického potenciálu magnetického vektorového potenciálu jsou
obě poslední Maxwellovy rovnice splněny identicky.
Jelikož intenzity polí závisejí pouze derivacích potenciálů, nejsou tyto potenciály určeny
jednoznačně, daným polím mohou odpovídat různé hodnoty potenciálů.∂ϕ/∂t).39), vyjádřené dosazením (1. lze přičíst
libovolný konstantní vektor libovolnou konstantu, aniž změní hodnoty intenzit B.2008 12:14:17]
.44) funkcí splňující rovnici (1/c2).cz/Gravitace1-5. Lorentzova kalibrační
podmínka:
grad (1/c) ∂ϕ/∂t (1.46b)
http://astronuklfyzika. Provedeme-li tedy tzv.38) (1.45)
(tato podmínka může být splněna transformací (1.
Obecně, magnetické pole rot nezmění, jestliže přičteme gradient libovolné funkce (rot
grad 0); aby přitom nezměnilo ani elektrické pole (1.htm 17) [15.46a)
(1.: Gravitace její místo fyzice
E grad (1/c) ∂A/∂t (1.44)
kde f(r,t) libovolná skalární funkce místa času, příslušné elektromagnetické pole nezmění
(E→E'=E, B→B'=B). Při této kalibraci nabývají Maxwellovy rovnice, vyjádřené pomocí potenciálů,
separovaný symetrický tvar d'Alembertových rovnic
(1.42), zároveň třeba potenciálu ϕ
přidat člen -(1/c).
Maxwellovy rovnice (1.10.Ullmann V. Tato určitá "svoboda" volbě poteneiálů umožňuje vybrat tvar potenciálů
(provést jejich "kalibraci") tak, aby bylo možná nejvýhodnější pro daný problém. cejchovací (kalibrační) transformaci potenciálů
A grad (1/c)∂f/∂t (1. Např.42)
B rot (1.∂f/∂t.43) pomocí potenciálů, mají
obecně značně složitý tvar
Tyto rovnice značně zjednoduší, předepíše-li pro potenciály tzv.42) (1
