V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Jelikož intenzity polí závisejí pouze derivacích potenciálů, nejsou tyto potenciály určeny
jednoznačně, daným polím mohou odpovídat různé hodnoty potenciálů.44)
kde f(r,t) libovolná skalární funkce místa času, příslušné elektromagnetické pole nezmění
(E→E'=E, B→B'=B).43) pomocí potenciálů, mají
obecně značně složitý tvar
Tyto rovnice značně zjednoduší, předepíše-li pro potenciály tzv.
Maxwellovy rovnice (1.43)
Zavedením takového elektrického potenciálu magnetického vektorového potenciálu jsou
obě poslední Maxwellovy rovnice splněny identicky.42), zároveň třeba potenciálu ϕ
přidat člen -(1/c). lze přičíst
libovolný konstantní vektor libovolnou konstantu, aniž změní hodnoty intenzit B. Lorentzova kalibrační
podmínka:
grad (1/c) ∂ϕ/∂t (1.42)
B rot (1.10.∂f/∂t.2008 12:14:17]
.htm 17) [15.46b)
http://astronuklfyzika.44) funkcí splňující rovnici (1/c2).42) (1.∂ϕ/∂t).45)
(tato podmínka může být splněna transformací (1.∂2f/∂t2 =
div (1/c). Např.: Gravitace její místo fyzice
E grad (1/c) ∂A/∂t (1. Při této kalibraci nabývají Maxwellovy rovnice, vyjádřené pomocí potenciálů,
separovaný symetrický tvar d'Alembertových rovnic
(1.38) (1.
Obecně, magnetické pole rot nezmění, jestliže přičteme gradient libovolné funkce (rot
grad 0); aby přitom nezměnilo ani elektrické pole (1. Tato určitá "svoboda" volbě poteneiálů umožňuje vybrat tvar potenciálů
(provést jejich "kalibraci") tak, aby bylo možná nejvýhodnější pro daný problém. Provedeme-li tedy tzv.cz/Gravitace1-5.Ullmann V.39), vyjádřené dosazením (1. cejchovací (kalibrační) transformaci potenciálů
A grad (1/c)∂f/∂t (1.46a)
(1
