V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
46a)
(1.46b)
http://astronuklfyzika.Ullmann V.htm 17) [15.39), vyjádřené dosazením (1. Lorentzova kalibrační
podmínka:
grad (1/c) ∂ϕ/∂t (1. cejchovací (kalibrační) transformaci potenciálů
A grad (1/c)∂f/∂t (1. Provedeme-li tedy tzv.42)
B rot (1.45)
(tato podmínka může být splněna transformací (1. Např.
Maxwellovy rovnice (1.44) funkcí splňující rovnici (1/c2).43)
Zavedením takového elektrického potenciálu magnetického vektorového potenciálu jsou
obě poslední Maxwellovy rovnice splněny identicky.
Jelikož intenzity polí závisejí pouze derivacích potenciálů, nejsou tyto potenciály určeny
jednoznačně, daným polím mohou odpovídat různé hodnoty potenciálů.42), zároveň třeba potenciálu ϕ
přidat člen -(1/c). lze přičíst
libovolný konstantní vektor libovolnou konstantu, aniž změní hodnoty intenzit B. Při této kalibraci nabývají Maxwellovy rovnice, vyjádřené pomocí potenciálů,
separovaný symetrický tvar d'Alembertových rovnic
(1.2008 12:14:17]
. Tato určitá "svoboda" volbě poteneiálů umožňuje vybrat tvar potenciálů
(provést jejich "kalibraci") tak, aby bylo možná nejvýhodnější pro daný problém.
Obecně, magnetické pole rot nezmění, jestliže přičteme gradient libovolné funkce (rot
grad 0); aby přitom nezměnilo ani elektrické pole (1.44)
kde f(r,t) libovolná skalární funkce místa času, příslušné elektromagnetické pole nezmění
(E→E'=E, B→B'=B).: Gravitace její místo fyzice
E grad (1/c) ∂A/∂t (1.∂2f/∂t2 =
div (1/c).10.43) pomocí potenciálů, mají
obecně značně složitý tvar
Tyto rovnice značně zjednoduší, předepíše-li pro potenciály tzv.∂f/∂t.42) (1.∂ϕ/∂t).38) (1.cz/Gravitace1-5
