V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
cz/Gravitace3-3.
Lze dokázat, pokud počáteční hodnoty vyhovují vazbovým rovnicím pokud pro případné
negravitační pole splněn postulát lokální příčinnosti (viz §3.1), Cauchyho úloha pro Einsteinovy
rovnice pohybové rovnice negravitační hmoty) jednoznačné řešení přesností do
difeomorfismu). Tyto metody mají značný význam hlavně při rozboru gravitačního kolapsu,
při němž známého průběhu kolapsu sféricky symetrickém případě usuzujeme průběh
reálného kolapsu bez přesné symetrie, viz kapitolu 4.
Cauchyho úloha pro gravitační pole (tj. Existují tedy celé třídy ekvivalentních metrik, takže
řešení gravitačních rovnic může být nalezeno jen přesností difeomorfismu. Gravitační pole však díky své univerzálnosti vykazuje samogravitaci (interaguje
"samo sebou") Einsteinovy rovnice gravitačního pole jsou nelineární samy sobě, bez
přítomnosti jiných polí.10.
slabé narušeni symetrie).
Potom pro změněné počáteční podmínky takové, jejich změna ∆ω
bude malá oblasti J−(U) dostaneme oblasti nové řešení g', které bude
blízké původnímu řešení g.2 (spojitost stabilita řešení Cauchyovy úlohy)
Nechť představuje oblasti řešení Cauchyho úlohy pro počáteční podmínky
ω prostorové hyperploše S.9) můžeme pak počáteční řešení rozšířit dále, tj. Aby tato
nejednoznačnost odstranila, třeba předepsat určité podmínky, podobně jako elektrodynamice
zavádějí pro potenciály Lorentzovy podmíky odstranění libovůle kalibračních transformacích.htm (14 25) [15.2008 12:14:14]
.8);
b) Integrací rovnic (3. získat hodnoty metrického
tenzoru jiných prostorových hyperplochách. Navíc toto řešení jistém smyslu spojitě závisí počátečních podmínkách, jak
tvrdí věta, jejíž zjednodušené znění takové [127] :
Teorém 3. Gravitační pole zároveň určuje metriku tedy strukturu prostoročasu, ve
kterém Cauchyho úlohu řešíme.5, kdy
ze známého řešení při určitých počátečních podmínkách (např.: Geometrie topologie prostoro
které obsahují druhé časové derivace metrického tenzoru popisují tedy evoluci pole. řešení pro případ přesné symetrie) se
snažíme získat informace novém řešení při poněkud změněných počátečních podmínkách (např. Proto obecně dopředu nevíme, jaká bude Cauchyho oblast evoluce
počáteční hyperplochy neznáme prostoročasovou oblast, níž být určeno řešení (evoluce nám
může uchystat "překvapení", třebas formě horizontu singularity). Máme-li dvě metriky mezi nimiž existuje difeomorfismus převádějící jednu na
druhou, jsou tyto metriky fyzikálně ekvivalentní. Cauchyho
úloha zde potom spočívá tom, že:
a) vhodné počáteční hyperploše prostorového charakteru máme (zadáme, změříme) hodnoty
metriky jejích prvních derivací, které musí vyhovovat vazbovým podmínkám (3.
Tato věta ospravedlňuje použití perturbační analýzy řešení gravitačních rovnic zmíněné §2.asučUllmann V.
http://astronuklfyzika. pro OTR) však poněkud liší příslušné úlohy pro jiná
fyzikální pole.
Rovnice většiny fyzikálních polí jsou lineární; nelineární rovnice objeví při interakci více polí
mezi sebou