V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Podle tradice přinesl buddhismus Číny indický mnich Bódhidharma 5.-6. Mahajána vyzdvihuje
ideál bódhisattvy člověka, který poté, sám dosáhne dokonalého osvícení, vzdá své vlastní nirvány usiluje o
osvobození osvícení dalších bytostí..cz/AntropPrincip. poznání, osvícení, probuzení; též vhled jednoty); čínsky Wu
Směr Rinzai (Lin-chi) cvičení koan paradoxní, racionálně neřešitelná hádanka, která může (ale nemusí!) napomoci v
příslušném kontextu osvícení (satori) náhlým zábleskem mysli. wabiši osamění, ztráta, chudoba) duch kultivované chudoby, prostoty, neokázalosti
Wabi filosoficko-estetické pojetí spjaté zenovým buddhismem. Buddhistické učení stalo jedním zásadních faktorů
formujících japonskou kulturu. Šintoisté věří, tato božstva
(kami) mohou dočasně pobývat určitých předmětech uctívání např.
Tři základní školy (cesty) buddhismu:
♦ Hínajána (Menší vůz)
- získávání moudrosti osvícení mniškým životem, odříkáním, studiem klášteře; zahrnuje zde též Théraváda (Cesta
starších).htm (29 37) [15. založeno na
polyteismu uctívání četných přítodních bohů animismu uctívání duchů předků... tantrách, posvátných textech (tantra tkanivo, osnova, látka utkaná nejvyšší
moudrosti; též poučka, spis).10. Rozeznává tantrismus pravé ruky, soustřeďující mužská
božstva tantrismus levé ruky uctívání bohyň (které podle tradice stávaly levé ruce mužských bohů).
♦ Vadžrajána (Tantrický buddhismus)
- nejvyšší učení obsaženo tzv.
Čchan specificky čínská odnož buddhismu, ovlivněná taoismem.století formě buddhistického směru čchan, částečně obohacený prvky
taoismu.
Směr Sótó (Ts´ao-tung) zazen (mlčenlivá meditace sedě dřepu) postupné dosažení osvícení (satori). uctívání Buddhy jako Boha.
S (jap.
Koexistence šintoismem Japonsku
Šintó cesta bohů (kami)
Šintoismus původní japonské náboženství pocházející období před přijetím buddhismu. Jedná dobrovolnou ušlechtilou prostotu a
http://astronuklfyzika., který usadil klášteře Šao-lin.1000 prakticky zanikl. Tento směr, částečně
ovlivněný hinduismem, rozšířil Tibetu kde přetrval dosud, zatímco samotné Indii kolem r. Tantrické texty údajně vznikly dialogů mezi Šivou Párvatí (viz též "Tibetská hudba").
Klíčovou úlohu zde zasvěcený učitel, který iniciuje žáky uvádí pravou cestu osvícení. Lidé chtějí něco uctívat . osvícení spáse každý musí propracovat svojí pílí"
Historický vývoj:
Inkulturace, liturgičnost, chrámy, oběti . Japonsku zdomácněl jako zen-buddhismus, brzy převládl nad původním domácím šintoismem, který však
nevytlačil, ale nímž těsně koexistoval celá staletí dodnes. Cílem těchto
praktik dosáhnout podvědomí využít duchovní magické síly, které jsou zde skryty. Vedle obecných
buddhistických zásad zde klade důraz recitaci manter magických textů vzývání božstev okultních sil, práci s
"energiemi" (se "sugescí", dnešního pohledu), řadu rituálů.stol.2008 12:14:08]
..
Státní šintoismus císař potomkem představitelem božstva náleží povinná úcta. škola "kozervativní", usiluje zde jen své vlastní osvícení.
Do Japonska přišel buddhismus Číny 6.: Antropický princip aneb kosmický B
Buddha sám sebe nepovažoval spasitele, neboť tvrdil:
"Budhové pouze ukazují cestu. stromy, kameny, hory (především posvátná
hora Fudži), posvátné předměty jejich přízeň lze získat pomocí rituálů.
♦ Mahájána (Větší vůz)
- cesta osvícení pro každého, nejen pro kteří vzdají světa.hůUllmann V.
W (jap. Buddhova povaha nás všech, osvícení není třeba
tvrdá sebekázeň askeze, ale rozjímání soucit vším živým; tuto školu lze označit jako "liberální".
Buddhismus Číně Japonsku
Čchan Zen škola meditačního pohroužení (mahájánovém) buddhismu
