V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Při umístění korkový plovák na
vodě, nebo při zavěšení nit, této magnetické rudy pozorovalo její natočení vždy stejným
směrem jedním koncem sever druhým jih.1789
Galvani při svých známých pokusech žabími stehýnky pozoroval stahování svalů při dotyku o
železné zábradlí nepřímo pozoroval biologické účinky vybíjení elektrických nábojů, tj. r.
Faraday dále základě svých pokusů vyslovil myšlenku, elektrické magnetické silové působení
http://astronuklfyzika. proudem, tyto výsledky pak dále
zobecnil Laplace vznikl Biot-Savart-Laplaceův zákon (1.
Dalším klíčovým poznatkem byl zákon elektromagnetické indukce objevený r. nikdo ani tušení (fluidová
představa neurčitě hovořila severních jižních "magnetických množstvích", které však rozdíl od
elektrických nábojů sebe nedají oddělit).htm 18) [15.4).Gilbert. Biot Savart r.10. Již starověku bylo pozorováno, některé nerosty vzájemně
přitahují nebo odpuzují přitahují železné předměty. Evropě pokusy s
magnety podrobně zabýval kolem r.Ampéra (1775-1889), který objevil zákon
vzájemného silového (magnetického) působení elektrických proudů. tomto směru nejvíce proslula železná ruda
těžená města Magnesie Malé Asii; tato ruda (je oxid železa Fe3O4) byla nazvána
magnetovec, což dalo souhrnný název magnetickým jevům. r.1799
A.
Faradayem, podle nějž časová změna magnetického pole vyvolává (indukuje) elektrické pole,
přičemž indukované napětí úměrné rychlosti časové změny magnetického toku plochou uvažované
smyčky vodiče vztah (1.33a) udávající závislost intenzity
magnetického pole buzeného proudem elementu vodiče velikosti proudu vzdálenosti.1820 měřili
intenzitu magnetického pole okolí vodiče protékaného el.1831 M.cz/Gravitace1-1.Oersteda r. Tyto poznatky staly nejen základem elektrodynamiky (sloučení
nauky elektřině magnetismu), ale praktického použití elektromagnetických jevů vznikla
elektrotechnika. Elektrochemické zdoje Voltovy články sestavované baterií -
umožnily studovat trvalé procházení elektrického proudu vodiči, sestavovat první elektrické
obvody.
První důležitý průlom podstaty magnetických jevů jejich souvislostí jevy elektrickými začal
náhodným objevem H.Ullmann V.37a). Ukázalo postupně, záhadné magnetické
působení, které bylo doby doménou jen přírodních látek, permanentních magnetů, má
patrně elektrický původ vzniká pohybem elektrických nábojů.
Zcela odděleně nezávisle jevech elektrických pozorovaly další jevy "záhadného" silového
působení jevy magnetické. Byly tak vytyčeny dva magnetické póly -
severní jižní; magnetické "střelky" našly důležité uplatnění kompasech (Číňané používali takovýto
magnet již před 4000 lety určování správného zeměpisného směru při cestování).Volta poprve zkonstruoval zdroj "galvanického proudu" elektrochemický Voltův článek;
ukázalo tento proud stejného původu jako "vybíjecí proud" vznikající nakrátko při vodivém
spojení opačně nabitých vodičů.1600 anglický lékař W.stol.: Gravitace její místo fyzice
zákonu (porovnání zákonů elektrostatiky gravitace podrobně rozebíráno §1.
elektrického proudu (tehdy ještě rozlišovalo mezi elektřinou "galvanickou" vyrobenou třením).
To zanedlouho ještě určitěji ukázaly experimenty A.2008 12:14:00]
.1820, který při pokusech elektrickým obvodem všiml, že
se magnetická střelka vychyluje blízkosti vodiče, kterým prochází proud tedy elektrický
proud způsobuje vznik magnetického pole úplně stejně, jako kdyby místo vodiče elektrickým
proudem byl přiložen permanentní magnet. Podobně jako jevů
elektrických, ani podstatě magnetických jevů neměl konce 18.Ch
