V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2 "Newtonův gravitační zákon".: Gravitace její místo fyzice
stoupencem Koperníkova heliocentrického systému, který svými objevy použitím dalekohledu
rozhodujícím způsobem podpořil.10.Ullmann V.cz/Gravitace1-1.
Elektřina magnetismus
Na tomto místě bude možná užitečné stručně zrekapitulovat vývoj poznatků neobyčejně důležitých
přírodních jevech elektrických magnetických.2).20b), podobný Newtonovu gravitačnímu
http://astronuklfyzika.Franklin). předmětů jantaru, což přírodní zkamenělá pryskyřice z
níž zhotovovaly šperky ozdobné předměty, při tření pozorovalo přitahování drobných
lehkých tělísek vlasů, pírek, příze (Thales Milétský stol.2, zvláště §2.2008 12:14:00]
. dlouhá staletí tyto jevy
sloužily jen jako zajímavost pro eskamotérské demonstrace, jejich příčině podstatě nic
nevědělo. První pozorování elektrických (elektrostatických)
jevů pochází již antického Řecka.Coulomb r.
Jen zjistila existence dvou druhů elektrických nábojů (nazvaných konvenčně kladné "+" a
záporné "-"), přičemž náboje stejného druhu odpuzují opačného druhu přitahují.století byl vývoj mechaniky zdánlivě ukončen.
Rozhodujícím mezníkem vývoji fyziky, astronomie přírodní vědy vůbec, byl Isaac Newton
(1642-1727). Jantar řecky nazývá elektron (ελεκτρον), což dalo později souhrnný název všem
těmto jevům (název elektricitas odvozený jantaru použil W.Gilbert při studiu statické elektřiny, přesto při
tření pozoroval přitažlivé síly některých jiných materiálů, především skla). Fundamentální fyzika se
soustřeďovala zkoumání dalších fyzikálních jevů tepelných hlavně elektrických a
magnetických.
Vyvrátil tím Aristotelovu koncepci přirozených pohybech nahoru nebo dolů: jedná vždy o
pohyby těles pod vlivem tíže, avšak prostředí větší nebo menší hustotou. Dále objevil základní
zákony hydrodynamiky, akustiky optiky. Zákon volného pádu,
zobecněný princip univerzálnosti gravitačního působení princip ekvivalence, stal
jedním hlavních východisek moderní fyziky gravitace Einsteinovy obecné teorie relativity (viz
kap. popsal, jantarový nástroj, který se
používal při předení lnu, začal sobě přitahovat různá drobná tělíska, zatímco vlákna lnu začala vzájemně
odpuzovat).
Galilei též prvním učencem historii, který přímo významným způsobem přispěl poznání
gravitačních jevů.1784 pomocí
citlivých torzních vah vlastní konstrukce měřil silové působení elektrických nábojů objevil
základní zákon elektrostatiky Coulombův zákon (1.htm 18) [15.2 "Univerzálnost základní vlastnost klíč pochopení podstaty gravitace"). Později byl
vysloven zákon zachování elektrického náboje (B.A. př. Newton především navázal Galileiho poznatky vybudoval mechaniku, níž přesně
zformuloval matematicky vyjádřil tři základní pohybové zákony (§1. Svou epochální práci pak Newton završil tím, sloučil
svoji Galileiho mechaniku pohybu pozemských těles Keplerovou kinematikou pohybu planet,
čímž dospěl svému skvělému zákonu všeobecné gravitace vytvoření dynamiky sluneční
soustavy; tomu podrobněji §1. Ch. Svými experimenty volně padajícími tělesy (údajně nakloněné věže Pise)
dospěl totiž proslulému zákonu volného pádu, podle něhož při volném pádu všechna tělesa
padají zemi konstantním zrychlením, které nezávislé váze (hmotnosti) složení tělesa.
Elektrodynamika, atomová fyzika, teorie relativity, kvantová fyzika
V polovině 18
