V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
pak při svém letu prostředím anihiloval normální hmotou záblesk anihilačního záření
prokázal jeho kratičkou existenci. není
nijak snadné, takže teprve nedávno urychlovači LEAR laboratoři CERN podařilo vytvořit pouhých
9 atomů antivodíku. Jsou však dvě
indicie, podle nichž nám dostupné části vesmíru antihmota nevyskytuje:
1.RNDr.
Některé význačné antičástice mají svůj vlastní název označení antičástice elektronu se
nazývá pozitron e+
, nábojově sdružené antičástice označují opačnými znaménky nábojů, např. antiproton p´, antineutron n´. uvedených několika případech pak byl
pozitron následně zachycen prolétajícím antiprotonem vzniku atomu antivodíku. primárním kosmickém záření vzdáleného vesmíru vyskytují pouze protony, nikoli
antiprotony (nepatrný podíl cca 10-4 antiprotonů vzniká při interakcích protonů vysokých energií
s mezihvězdným prostředím částicemi fotony reliktního záření).5 Elementární částice
♦ Majoranovské částice
mají shodné částice antičástice.: Otázky antihmoty baryonové symetrie asymetrie vesmíru jsou kosmologického hlediska diskutovány v
§5. Řada antičástic však označuje prostě
předponou "anti" vlnovkou "~" nad symbolem částice *)- např.10.
Vzniká přirozeně otázka, zde někde vesmíru nachází tato antihmota? Aby mohla
dlouhodobě existovat, musí antihmota nacházet odděleně hmoty, jinak docházelo k
masívní anihilaci.
2. Velký třesk.5 "Mikrofyzika kosmologie.
Pozn.4 "Standardní kosmologický model. Podobně mohou antiprotony a
antineutrony vytvářet atomová "antijádra", kolem nichž mohou obíhat pozitrony slupkách o
stejných energiích podle stejných výběrových pravidel jak známe naší atomové fyziky. Pokud některé hvězdy nebo galaxie byly antihmoty, rozhraní hmoty antihmoty docházelo
k intenzívní anihilaci vzniku tvrdého záření energii 511keV. skutečnosti však je
umělé vytváření antihmoty neobyčejně obtížné!
Částice produkované urychlovačích totiž pohybují vysokými rychlostmi mají vysoké
kinetické energie, mnoho řádů přesahující vazbové energie atomů." §5.j. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.
Ve vesmíru tedy buď žádné znatelné množství antihmoty nevyskytuje, nebo "antisvěty" nacházejí
v tak velkých vzdálenostech, žádné jejich projevy nemůžeme našem místě registrovat.
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika5. Během řádově
10-11sec. Otázka tedy zní: jsou někde "antisvěty"? Pomocí běžných spektrometrických metod
to dálku nepoznáme světlo "antihvězd" "antigalaxií" vzhledem identickým
vlastnostem "antiatomů" mělo úplně stejná spektra jaká známe hvězd galaxií.
miony µ−, µ+, analogicky piony π−, další částice. Žádná měření zatím takové
anihilační záření nezaznamenala.htm 43) [15.
*) fontech dostupných formátu "html" však bohužel znaky vlnovkou nahoře nejsou dispozici, takže našich
textech označujeme antičástice čárkou vpravo nahoře. Inflační vesmír.
"Antiatomy"
Antičástice mají vzhledem sobě úplně stejné vlastnosti svých interakcí, takže kolem antiprotonu
může obíhat pozitron vytvořit tak atom "antivodíku". Vedle fotonu sem patří neutrální π-mezony (pion πo); některé hypotézy uvažují i
o neutrinech, není zatím rozhodnuto. páry elektronů pozitronů. Aby mohl vzniknout
atom antivodíku, musejí být pozitrony antiprotony původních energií řádově MeV zpomaleny
na dostatečně malou vzájemnou rychlost, aby antiproton mohl pozitron zachytit udržet.2008 12:13:46]
. 1. Antiprotony nechaly prolétat xenonem, čímž brzdily při interakci
zároveň vznikaly m." knihy
"Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu".
Umělá výroba antihmoty
Když antihmota dostupné části vesmíru nevyskytuje, bylo možné "vyrobit" uměle?
V urychlovačích produkujeme velké množství pozitronů antiprotonů antineutronů, takže zdálo,
že nic nestojí cestě umělému "poskládání" těchto částic "antiatomů".
Takovéto "antiatomy" pak budou mít úplně stejné chemické spektroskopické vlastnosti jako
atomy naší hmoty budou vytvářet prvky sloučeniny antihmoty stejnými vlastnostmi jaké známe
u naší hmoty
