Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 177 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5 Elementární částice ♦ Majoranovské částice mají shodné částice antičástice. není nijak snadné, takže teprve nedávno urychlovači LEAR laboratoři CERN podařilo vytvořit pouhých 9 atomů antivodíku. Podobně mohou antiprotony a antineutrony vytvářet atomová "antijádra", kolem nichž mohou obíhat pozitrony slupkách o stejných energiích podle stejných výběrových pravidel jak známe naší atomové fyziky. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Aby mohl vzniknout atom antivodíku, musejí být pozitrony antiprotony původních energií řádově MeV zpomaleny na dostatečně malou vzájemnou rychlost, aby antiproton mohl pozitron zachytit udržet. Pokud některé hvězdy nebo galaxie byly antihmoty, rozhraní hmoty antihmoty docházelo k intenzívní anihilaci vzniku tvrdého záření energii 511keV. Pozn. Umělá výroba antihmoty Když antihmota dostupné části vesmíru nevyskytuje, bylo možné "vyrobit" uměle? V urychlovačích produkujeme velké množství pozitronů antiprotonů antineutronů, takže zdálo, že nic nestojí cestě umělému "poskládání" těchto částic "antiatomů". antiproton p´, antineutron n´. Žádná měření zatím takové anihilační záření nezaznamenala. Během řádově 10-11sec. uvedených několika případech pak byl pozitron následně zachycen prolétajícím antiprotonem vzniku atomu antivodíku. Některé význačné antičástice mají svůj vlastní název označení antičástice elektronu se nazývá pozitron e+ , nábojově sdružené antičástice označují opačnými znaménky nábojů, např.4 "Standardní kosmologický model. Řada antičástic však označuje prostě předponou "anti" vlnovkou "~" nad symbolem částice *)- např." knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". Velký třesk. Jsou však dvě indicie, podle nichž nám dostupné části vesmíru antihmota nevyskytuje: 1. primárním kosmickém záření vzdáleného vesmíru vyskytují pouze protony, nikoli antiprotony (nepatrný podíl cca 10-4 antiprotonů vzniká při interakcích protonů vysokých energií s mezihvězdným prostředím částicemi fotony reliktního záření).: Otázky antihmoty baryonové symetrie asymetrie vesmíru jsou kosmologického hlediska diskutovány v §5. pak při svém letu prostředím anihiloval normální hmotou záblesk anihilačního záření prokázal jeho kratičkou existenci. miony µ−, µ+, analogicky piony π−, další částice.RNDr. 1. *) fontech dostupných formátu "html" však bohužel znaky vlnovkou nahoře nejsou dispozici, takže našich textech označujeme antičástice čárkou vpravo nahoře. "Antiatomy" Antičástice mají vzhledem sobě úplně stejné vlastnosti svých interakcí, takže kolem antiprotonu může obíhat pozitron vytvořit tak atom "antivodíku". Takovéto "antiatomy" pak budou mít úplně stejné chemické spektroskopické vlastnosti jako atomy naší hmoty budou vytvářet prvky sloučeniny antihmoty stejnými vlastnostmi jaké známe u naší hmoty.5 "Mikrofyzika kosmologie.cz/JadRadFyzika5. Vzniká přirozeně otázka, zde někde vesmíru nachází tato antihmota? Aby mohla dlouhodobě existovat, musí antihmota nacházet odděleně hmoty, jinak docházelo k masívní anihilaci. Vedle fotonu sem patří neutrální π-mezony (pion πo); některé hypotézy uvažují i o neutrinech, není zatím rozhodnuto. Antiprotony nechaly prolétat xenonem, čímž brzdily při interakci zároveň vznikaly m.10. Inflační vesmír.htm 43) [15.2008 12:13:46] . http://astronuklfyzika. Otázka tedy zní: jsou někde "antisvěty"? Pomocí běžných spektrometrických metod to dálku nepoznáme světlo "antihvězd" "antigalaxií" vzhledem identickým vlastnostem "antiatomů" mělo úplně stejná spektra jaká známe hvězd galaxií. skutečnosti však je umělé vytváření antihmoty neobyčejně obtížné! Částice produkované urychlovačích totiž pohybují vysokými rychlostmi mají vysoké kinetické energie, mnoho řádů přesahující vazbové energie atomů.j. 2. páry elektronů pozitronů." §5. Ve vesmíru tedy buď žádné znatelné množství antihmoty nevyskytuje, nebo "antisvěty" nacházejí v tak velkých vzdálenostech, žádné jejich projevy nemůžeme našem místě registrovat