V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2008 12:13:46]
.
Fermiony úloze bosonů
Za určitých okolností soubor fermionů, např..
V rámci kvarkového modelu nositelem podivnosti kvark "s" (strange). bosonový kondenzát základním energetickém stavu, němž spárované elektrony
pohybují krystalovou mřížkou zcela volně bez odporu vzniká elektrická supravodivost.
http://astronuklfyzika. elektronů, může efektivně chovat jako bosony. Bose-Einsteinovou statistikou, níž (na rozdíl fermionů)
se každém kvantovém stavu může nacházet neomezený počet částic.
Sem patří především kvanta polí, přenášející síly, jimiž sebe částice působí. Soubory částic celočíselným spinem z
kvantově-mechanického hlediska řídí tzv. Antičástice stejnou hmotnost,
spinové číslo, dobu života izospin, avšak její náboj magnetický moment jsou opačné (stejné co
do velikosti, ale opačného znaménka); opačné připisuje leptonové číslo, baryonové číslo a
projekce izospinu. Takové dvojice pak již chovají jako bosony, které při nízké teplotě mají
tendenci zaujmout nejnižší energetický stav (Pauliho vylučovací princip jim nezakazuje, protože pro bosony
neplatí). neutron, neutrina).
Bosony neřídí Pauliho vylučovacím principem. Cooperových párů, nichž poločíselné spiny elektronů opačného směru sčítají
na spiny nulové (singletní spárování), tj. A
podobným způsobem atomovém jádře nukleony obsazují různé energetické hladiny.
V souvislosti určitými "podivnými" nesymetriemi při produkci rozpadu některých částic (viz níže)
se rozlišuje zvláštní skupina:
■ Podivné částice (Strange particles) sem náleží mesony hyperony. Patří sem především všechny elektricky nabité částice, ale některé neutrální částice jako
je neutron nebo neutrální K-mezon..cz/JadRadFyzika5.
bosonový kondenzát, který supratekuté příp. Vzniká tzv. nulový), popř. Označují též
jako intermediální částice zprostředkující jednotlivé interakce. Snižujeme-li teplotu
vodivé látky, obsahující volné elektrony formě "elektronového plynu", dochází při teplotách pod cca 4°K ke
spojování elektronů dvojic tzv. Bosony spinem s=0 označují
jako skalární, spinem s=1 jako vektorové. případě fermionů vznikají částice
a antičástice párech rovněž párech zanikají. zde pak při nízkých teplotách může vzniknout bosonový kondenzát, jehož
částice (či kvazičástice) mohou prostředí pohybovat zcela volně bez třecího odporu. supravodivé případě elektricky nabitých částic) vlastnosti. Vazbu mezi elektrony Cooperova páru zprostředkuje jejich interakce
s kmitající krystalovou mřížkou.
Antičástice, antihmota, "antisvěty"
Ve světě elementárních částic každé částici existuje její "opačný" "sdružený" partner -
antičástice, která určité fyzikální charakteristiky shodné danou elementární částicí, ale některé
jiné fyzikální charakteristiky mají opačné znaménko směr.RNDr. 1.10.htm 43) [15..
Diracovské Majoranovské částice
Podle vztahu svým antičásticím elementární částice někdy rozdělují dvě skupiny:
♦ Diracovské částice
mají odlišné antičástice.
■ Bosony částice "celočíselným" spinem ±1h, ±2h, ±3h, . Jedná-li neutrální částice bez elektromagnetických vlastností, mohou být
sdruženy buď samy sobě (foton, πo, graviton), takže vlastně nemají antičástice, nebo mohou mít
částice antičástice sebe odlišné (např. tomto principu je
založena supratekutost některých zkapalněných plynů (především hélia) nízkých teplot.. Vlastnosti těchto částic budou rozebírány
v příslušných pasážích níže. celočíselné.
Nejdůležitějším bosonem foton (spin 1), dále p-mezony (spin 0), bosony W-
,W+
,Zo
,
hypotetické gravitony (spin 2), . Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.
Při nízkých teplotách systému každý boson snahu zaujmout nejnižší energetický stav vzniká tzv.
Podobně atomy, složené fermionů, mohou efektivně chovat jako bosony, pokud jejich celkový spin je
celočíselný (resp. když dochází singletnímu tripletnímu spárování atomů poločíselným spinem
na výsledný spin celočíselný nebo 1)...5 Elementární částice
jsou příčinou veškeré různorodosti chemického slučování prvků jejich dalších vlastností
