Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 136 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
n, takže jejich přírustek dobu činí k. Dynamika nárustu poklesu počtu neutronů, tím i rozbíhání ustávání štěpné reakce, tím prudší, čím multiplikační faktor větší menší než čím je kratší střední doba neutronového cyklu τn. Kritické množství nepřímo úměrné druhé mocnině hustoty štěpného materiálu. multiplikační faktor což poměr počtu neutronů následujícího pokolení počtu neutronů předchozím pokolení, dále střední doba života neutronů reakčním prostředí, zvaná též střední doba neutronového cyklu; doba oddělující dvě následující generace neutronů. *) Křivka závislosti výskytu štěpných produktů nukleonovém čísle charakteristický dvouvrcholový tvar středy vrcholů uvedených hodnotách nukleonových čísel 137.3 Jaderné reakce Štěpné produkty Při obecném popisu reakce štěpení atomového jádra jsme zatím konkrétně nespecifikovali výsledná jádra F1 (zvané fragmenty, odštěpky štěpné produkty), které jádro 235U rozštěpí. Pro k>1 reakce narůstá, pro k<1 reakce ustává, speciálním případě k=1 reakce udržuje konstantní úrovni.(k-1)/τn. Pro dynamiku řetězové reakce důležitý tzv.generace", které jsou principu schopny vyvolat štěpení dalších jader. Štěpné produkty tedy mají přebytek neutronů. Řetězová štěpná reakce Při rozštěpení jádra sice neutron, jež štěpnou reakci vyvolal, "spotřebuje", avšak během reakce se emitují další dva (nebo tři) neutrony "2.n-n n. Kritické množství štěpného materiálu konkrétních situacích závisí především třech faktorech: w Druh štěpného materiálu jeho koncentrace Musí být jádra štěpitelná pomalými neutrony (235,233U; 239Pu další transurany) vysokým účinným průřezem interakce. Většina štěpných produktů proto radioaktivní (nejčastěji β−, důsledku přebytku neutronů) a rozpadá dále průměru další dceřinné isotopy..2008 12:13:33] . 1. Nejpravděpodobnější případy štěpení dávají kombinace fragmentů nukleonovými čísly 110 (se středem kolem N=95) fragmentů nukleonovými čísly 125 155 (se středem kolem N=137) *). počet neutronů jednotlivých "pokoleních" rychle násobí geometrickou řadou rychlost rozvětvující reakce štěpení jader lavinovitě roste nastává řetězová jaderná reakce. Pokud tak stane, vyvolají tyto nové neutrony rozštěpení dalších dvou jader vzniku již celkem 4 neutronů, vyvolají další štěpení atd.. Čím vyšší účinný průřez záchytu neutronu, tím menší kritické množství. http://astronuklfyzika. Nejčastějšími produkty štěpení F1,2 jsou: 131J, 137Cs, 90Sr, 137Xe, 99Tc, .RNDr. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. pohlcuje jiným způsobem) převážná většina neutronů dříve, než stačí rozštěpit nějaké další jádro..cz/JadRadFyzika3. Jestliže určitém okamžiku štěpném materiálu přítomno n neutronů, pak uplynutí doby jich bude k. čerstvé štěpné směsi můžeme najít zhruba 180 různých radionuklidů.t , kde počet neutronů počátečním čase t=0.. kritické množství (hmotnost); při menším množství uniká z látky (popř. Kritické množství štěpného materiálu Aby taková řetězová reakce mohla nastat, potřeba mít určitém objemu soustředěno dostatečné množství štěpného materiálu nejméně tzv. Pro rychlost změny počtu neutronů bude tedy platit rovnice dn/dt n. Řešením této diferenciální rovnice exponenciální závislost n(t) no.htm (11 34) [15.(k-1).e [(k-1)/τn]. Uvedeme dva typické příklady: 235U92 1n0 137Ba56 97Kr36 21n0 nebo 235U92 1n0 97Sr38 137Xe54 21n0 Q, které představují jen ukázku asi dalších vyskytujících kombinací fragmentů F2. Vzhledem tomu, jádra vzniklá štěpením jsou podstatně menší než původní těžké jádro, poměr počtu neutronů protonů, potřebný k stabilitě jádra, menší než původní jaderné hmotě těžkého jádra.10