V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Dalším původcem zpožděných neutronů např.2008 12:13:33]
. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Skutečná hodnota uvolněné energie dána statistickým průměrem asi způsobů
štěpení, které různou pravděpodobností nastávají. Velikost této energie vhodný mechanismus jejího dodání) závisí velikosti jádra konfiguraci
energetických hladin nukleonů jádře vysvětluje slupkový model jádra.
*) Určitou výjimkou spontánní štěpení těžkých jader bez účasti neutronů, které může být vyvoláno vnitřními kvantovými
fluktuacemi kmitů jádře. Při štěpných reakcích však vznikají tzv.
*) Neutrony uvolňované ihned při štěpení nazývají okamžité neutrony; jich asi 99% jejich energie pohybuje v
širokém rozmezí 0,025eV zhruba 10MeV. zde však ukazuje, excitovaná těžká jádra daleko snadněji podléhají spontánnímu štěpení (to je
vážným problémem při vytváření prokazování nejtěžších transuranů, jak bude diskutováno níže část "Transurany").RNDr. Při deexcitaci svých vzbuzených hladin vysílají
štěpné fragmenty záření gama (označuje jako "okamžité", neboť vzniká během pochodu štěpení na
rozdíl následného záření vznikajícího při radioaktivních přeměnách štěpných produktů; toto záření může být
velmi různě "zpožděno", mikrosekund miliony let, závislosti poločasech rozpadu radioaktivních štěpných
produktů).
http://astronuklfyzika. Tato poměrně velká uvolněná energie způsobena
tím, vazbová energie připadající jeden nukleon oblasti středně těžkých odštěpků F1,2 zhruba
8,4MeV/nukleon, zatímco jádře uranu asi 7,5MeV/nukleon, tj.htm (10 34) [15.
Štěpení pomalými rychlými neutrony
Jak bylo výše uvedeno, iniciální fází mechanismu štěpení těžkého jádra jeho excitace, čemuž musí být jádru dodána
potřebná energie*). Další část energie cca 20MeV -
odnáší záření toho menší část okamžité záření gama, větší část záření gama vznikající deexcitací
vzbuzených hladin při radioaktivitě odštěpků), dále záření (cca 8MeV), neutrony (cca 6MeV) vylétající
neutrina (cca 6MeV).
Energetická bilance štěpení
Energie uvolněná při štěpení zde činí cca 200MeV.
U sudých isotopů (232Th, 238U, 240Pu) vazbová energie zachyceného neutronu sama sobě nestačí potřebnému
rozkmitání rozštěpení jádra aby neutron takové jádro rozštěpil, musí vnést navíc určitou kinetickou energii: taková
jádra jsou štěpitelná jen rychlými neutrony. kritického množství, může dojít spuštění řetězové štěpné reakce viz níže. 1. Každý těchto fragmentů
velmi rychle vyšle "přebytečný" neutron*), někdy neutrony jedná neutrony, které zůstaly v
zaškrceném místě roztržení jádra rozletí okolí. Odpudivá elektrická síla protonů překonává silnou interakci krátkého dosahu, jádro uprostřed
zužuje zaškrcuje, překonána vazbová energie jádro rozdělí dva fragmenty, které rozletí
odpudivými Coulombovskými silami převezmou cca 90% uvolněné energie. Při shromáždění dostatečného množství takových jader v
určitém kompaktním objemu, tzv.cz/JadRadFyzika3. Příkladem je
rozštěpení jádra uranu 235U 87Br 147La 2n, přičemž jádro bromu zůstane štěpení stavu vysokou energií
excitace, β-rozpadem přeměňuje vysoce exitované jádro 87Kr*, které emisí neutronu mění stabilní jádro 86Kr
(konkurenční reakcí jeho β-přeměna 87Sr). Tyto neutrony
jsou emitovány zpožděním několika vteřin (střední doba tohoto zpožďování neutronů asi 0,1s). těchto jader nedochází řetězové štěpné reakci, většina emitovaných
rychlých neutronů rychle opouští daný prostor bez interakce.
Zpožděné neutrony mají velký význam pro dynamiku řízení štěpné reakce jaderných reaktorech, jak bude zmíněno
níže.
235 212MeV.
U lichých isotopů těžkých jader (jako 235U, 233U, 239Pu) stačí zachycení pomalého neutronu, jehož samotná vazbová
energie dostatečná rozkmitání jádra jeho rozštěpení. zhruba 0,9MeV/nukleon menší;
vynásobením tohoto rozdílu počtem nukleonů uranu dostáváme celkovou uvolněnou energii 0,9 . Největší část uvolněné energie odnášena jádry
(odštěpky) F1,2, jejichž kinetická energie činí průměru asi 165MeV.3 Jaderné reakce
původně kulový tvar jádra deformuje eliptický, jehož koncích shromažďují odpuzující se
protony. isotop jódu 137J.10. opožděné neutrony množství
asi energiích rozmezí cca 0,2-0,6 MeV), mající původ radioaktivních fragmentech štěpení nadbytkem neutronů,
kterých zbavují buď přeměnou nebo, zvláště když jsou vysoce excitovaném stavu, emisí neutronů