V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
.,
vyskytujících lehčích jader: často již pro pomalé neutrony nastává nový jev štěpení atomových
jader.
Mechanismus štěpení podle kapkového modelu jádra představujeme těchto etapách: Záchytem
neutronu jádře 235U nastane jeho excitace jádro uvede oscilací.3 Jaderné reakce
Obr.. Štěpení atomových jader ukážeme typickém příkladu 235U..2008 12:13:33]
. uranu) jádra lehčí. Spojováním,
neboli jadernou syntézou čili fúzí, nejlehčích jader (vodík, hélium,. pravé
části jsou schématicky znázorněny oba způsoby uvolnění vazbové energie: rozštěpení těžkého jádra sloučení dvou
lehkých jader.
Tato snížená stabilita těžkých atomových jader specifickým způsobem projevuje při interakci
neutronů těmito jádry, které jsou podstatně odlišné obvyklých reakcí (n,γ), (n,p), (n,α) pod. Závislost střední vazbové energie jednoho nukleonu nukleonovém čísle jádra.3 plyne, jsou dvě možnosti uvolnění energie při jaderných
přeměnách:
1. důsledku těchto oscilací se
http://astronuklfyzika.3.3..htm 34) [15. Rozštěpením
nejtěžších jader (např.3. Vstoupí-li tohoto jádra pomalý
neutron, rozštěpí jádro uranu dva středně těžké fragmenty F2, přičemž emitují nebo 3
neutrony: 235U (2-3)no Q(energie, zahrnuje γ).. Energetická bilance štěpení vlastnosti
fragmentů budou zmíněny níže.RNDr.
2.
Štěpení atomových jader
V odstavci struktuře atomového jádra jsme zmínili silných jaderných interakcích držících jádro
pohromadě proti odpudivým elektrickým silám mezi protony. Všechna jádra těžší než vizmut jsou radioaktivní.1.) jádra těžší.
V obou těchto procesech mají nukleony výsledných jádrech větší vazbovou energii než jádrech
výchozích rozdíl těchto vazbových energií uvolní získáme jadernou energii. Důležitou vlastností těchto silných interakcí
je jejich krátký dosah činící jen ≈10-13cm.1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.cz/JadRadFyzika3.
Z tvaru křivky vazbové energie obr.10. 1. počáteční části grafu je
měřítko vodorovné ose poněkud roztaženo, aby byly lépe vidět rozdíly vazbové energie nejlehčích jader. Tato vlastnost způsobuje, nelze "složit" stabilní jádro o
libovolně velkém počtu nukleonů velkých jader již silná interakce "nedosáhne" dostatečně nitra jádra
k periferním částem.
