Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 132 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Gravitační kolaps" knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". Částic alfa radionuklidů reakcí (α,n) se dosud používá jako zdroje neutronů. Při nízkých středních energiích řádu jednotek MeV dochází pružnému rozptylu (klasickému Thomsonovu nebo Comptonovu rozptylu) fotonů jádrech nepružnému rozptylu vyvolávajícímu excitovaný stav terčíkového jádra. lithium 7Li3, .. Jinak však nyní pro jaderné reakce výrobu radionuklidů používá částic uměle urychlených urychlovačích, kde lze jaderné reakce provádět pro všechny prvky Mendělejevovy periodické soustavy.Rutheford první umělou přeměnu prvků, reakce (α,n) vedly objevu neutronu J... Reakcemi typu (α,p) uskutečnil již r.3 Jaderné reakce některých přírodních radionuklidů uranových thoriových rozpadových řad.1919 E...1932 při ostřelování jader berylia částicemi alfa. Chadwickem r. Reakce vyvolané zářením fotojaderné reakce Ani záření nevykazuje silnou interakci, takže atomovými jádry interaguje nepřímo, přes elektromagnetické působení. . Reakce vyvolané elektrony Elektrony nejsou nositeli silné interakce, takže obecně jejich interakce jádry výjimkou elektrické vazby obalových elektronů, tvořící strukturu atomů) není výrazná. Ostřelování těžkých jader dalšími těžkými mnohonásobně nabitými ionty může vést k jejich složení vzniku nových supertěžkých jader, jak bude podrobněji popsáno níže části "Transurany". Mnohonásobně nabité ionty dostatečně vysokou energií mohou dále u těžších jader (jako zlato) vyvolat jejich rozštěpení dvě lehčí jádra, většinou emisí neutronu a kvant γ-záření.RNDr., neon 20Ne10, další), třeba, vzhledem vysoké Coulombické odpudivé bariéře, pro uskutečnění jaderné reakce urychlit značně vysoké kinetické energie ≈100MeV, čím těžší jádro, tím vyšší). normálních okolností jádro součástí atomu. hlediska ostřelovaného jádra projeví jako reakce: NXZ NYZ-1+ν+γ. Tento proces probíhá prostřednictvím slabé interakce jeho účinný průřez velmi malý, takže laboratorních podmínkách prakticky neuplatňuje. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Při vysokých energiích řádově stovky MeV GeV Broglieova vlnová délka elektronů již menší než efektivní rozměry nukleonů takovéto rychlé elektrony pronikají jader, kde mohou vyvolávat jaderné reakce. Při vyšších energiích vytváří excitované složené jádro následnou "evaporační" emisí částic (nukleony, α-částice).. však důležitý astrofyzikální význam závěrečných fázích života hmotných hvězd, kde vede výbuchu supernovy vytvoření neutronové hvězdy viz §4. inverzní b- rozpad elektron pronikne jádra tam sloučí protonem vzniku neutronu emise neutrina: + p+ ν'e..cz/JadRadFyzika3., uhlík 12C6, dusík 14N7, kyslík 16O8, . Při ostřelování atomových jader urychlenými elektrony dochází především jejich elastickému inelastickému rozptylu (za vzniku brzdného záření) Coulombovské excitaci atomových jader. Při nižších energiích nastává pouze elektromagnetická (Coulombovská) excitace jádra, většinou s vyšším momentem hybnosti.2008 12:13:33] ..2 "Konečné fáze hvězdné evoluce... Speciálním případem rezonanční jaderná http://astronuklfyzika. 1..10. Jaderné reakce těžších jader Těžší jádra, označovaná též jako mnohonásobně nabité ionty (např. Při nižších energiích dopadajících elektronů jádro vůči nim poměrně účinně stíněno odpudivými elektrickými silami elektronů atomového obalu, takže ostřelující elektrony jsou většinou rozptylovány jádru neproniknou. Při energiích jen mírně převyšujících prahovou energii dochází obvykle k periferní přímé interakci iontu jádrem, při níž jeden nukleon (neutron proton) iontu přenese (je "stržen") jádro.. Zajímavou reakcí, která může nastat při ostřelování jader urychlenými elektrony, tzv..htm 34) [15