Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 131 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6 "Ionizující záření", část "Kosmické záření"); níže zmíněno zajímavé využití tříštivé reakce pro tzv. Takovými reakcemi jsou (n, p), (n, d), (n, α), popř.cz/JadRadFyzika3. jako zdroje neutronů. Výsledné jádro často vykazuje β+-radioaktivitu (jádro bývá obohaceno proton); produkci radionuklidů protonovými reakcemi zmíníme §1. Nově vzniklé jádro izotop téhož prvku, obohacený jeden neutron; často vykazuje β−-radioaktivitu. Jaderné reakce vyvolané neutrony jsou dále využívány neutronové aktivační analýze (§3. produkci radionuklidů neutronovými reakcemi zmíníme v §1.4, část "Aktivační analýza"). 1. Nejjednodušší nich radiační záchyt protonu (p, γ): NXZ N+1YZ+1 nastávají však reakce typu (p, p), (p, n), (p, d), (p, α), při vyšších energiích může dojít vyzáření více částic, např.4 "Radionuklidy". U těžkých jader oblasti uranů transuranů vyvolávají neutrony specifické reakce štěpení jader, nichž bude podrobně pojednáno níže pasáži "Štěpení atomových jader". emisí kvanta oba tyto typy reakcí probíhají zhruba stejnou pravděpodobností.10.2008 12:13:33] . Nejčastějšími reakcemi deuteronů s terčíkovými jádry jsou (d,p) (d,n), které probíhají především přímými procesy "strhávání" nukleonů.4 "Radionuklidy". způsobeno relativně velkou vzdáleností ≈4. dochází k produkci dalších částic, nejčastěji π-mesonů. Takovéto přímé procesy probíhají odtržením pohlcením neutronu protonu deuteronu poli atomového jádra. *) Urychlování protonů jiných nabitých částic (těžších iontů) provádí nejčastěji cyklotronu, popř. Reakce vyvolané deuterony, a-částicemi, těžšími kladnými ionty Deuterony Další poměrně těžkou částicí, která může vyvolávat jaderné reakce, jsou ionty-jádra deuteria 2H1, neboli deuterony tvořené vázanou dvojicí protonu neutronu.10-13cm mezi protonem neutronem v deuteronu jejich menší vazbovou silou (odpovídající vazbové energii 2,226MeV). Neutrony mohou jádrech vyvolat další reakce spojené vyzářením částic, zvláště při vyšších kinetických energiích. těmito efekty vedle urychlovačů setkáváme při dopadu kosmického záření (§1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. při vyšších energiích může dojít k vyzáření více částic, třebas (n, 2p) pod. Částice alfa Částice což jsou jádra hélia 4He2, vyvolávají při ostřelování terčíkových jader nejčastěji reakce typu (α, n) (α,p), příp. Při nejvyšších energiích protonů (stovky MeV více) dochází tříštivým reakcím, při nichž jádro víceméně "rozbito" něj vyražen větší počet protonů neutronů různých energiích; popř.RNDr. Podle energie protonů může probíhat řada reakcí.htm 34) [15. urychlovačem řízené transmutační technologie (ADTT).3 Jaderné reakce Vůbec nejsnadněji lze jaderné reakce vyvolat neutrony, které nemají elektrický náboj, nejsou jádry odpuzovány proto většinou ochotně vstupují jader tehdy, když jsou pomalé. U lehkých jader mohou tyto reakce probíhat energiemi částic řádu jednotek MeV, které vyskytují u http://astronuklfyzika.5 "Elementární částice", část "Urychlovače nabitých částic"). lineárním urychlovači podrobněji rozebíráno §1. Nejjednodušší neutronovou reakcí prostý záchyt neutronu jádrem který již jádře zůstane: 1n0 NXZ N+1YZ g, přičemž nově vzniklé složené jádro excitovaném stavu deexcituje vyzářením fotonu Proto se této reakci též říká radiační záchyt neutronu zkráceně zapisuje X(n, γ)Y, nebo jen (n, γ). (p, 2n), (p, pn), (p,3n). Reakcí deuterony urychlenými cyklotronu často používá přípravě radionuklidů, příp. Reakce vyvolané protony K tomu, aby proton vnikl jádra mohl tam vyvolat jadernou reakci, musí být urychlen*) na poměrně vysokou kinetickou energii (řádově stovky keV), aby překonal odpudivé elektrické (Coulombovské) síly kladně nabitého jádra