Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 131 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4, část "Aktivační analýza"). Podle energie protonů může probíhat řada reakcí. (p, 2n), (p, pn), (p,3n). Nejjednodušší nich radiační záchyt protonu (p, γ): NXZ N+1YZ+1 nastávají však reakce typu (p, p), (p, n), (p, d), (p, α), při vyšších energiích může dojít vyzáření více částic, např. lineárním urychlovači podrobněji rozebíráno §1. Jaderné reakce vyvolané neutrony jsou dále využívány neutronové aktivační analýze (§3. těmito efekty vedle urychlovačů setkáváme při dopadu kosmického záření (§1.4 "Radionuklidy". *) Urychlování protonů jiných nabitých částic (těžších iontů) provádí nejčastěji cyklotronu, popř.4 "Radionuklidy". Reakcí deuterony urychlenými cyklotronu často používá přípravě radionuklidů, příp. Takovými reakcemi jsou (n, p), (n, d), (n, α), popř. urychlovačem řízené transmutační technologie (ADTT). Reakce vyvolané protony K tomu, aby proton vnikl jádra mohl tam vyvolat jadernou reakci, musí být urychlen*) na poměrně vysokou kinetickou energii (řádově stovky keV), aby překonal odpudivé elektrické (Coulombovské) síly kladně nabitého jádra.3 Jaderné reakce Vůbec nejsnadněji lze jaderné reakce vyvolat neutrony, které nemají elektrický náboj, nejsou jádry odpuzovány proto většinou ochotně vstupují jader tehdy, když jsou pomalé. Nově vzniklé jádro izotop téhož prvku, obohacený jeden neutron; často vykazuje β−-radioaktivitu.10-13cm mezi protonem neutronem v deuteronu jejich menší vazbovou silou (odpovídající vazbové energii 2,226MeV). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.cz/JadRadFyzika3.2008 12:13:33] . Nejjednodušší neutronovou reakcí prostý záchyt neutronu jádrem který již jádře zůstane: 1n0 NXZ N+1YZ g, přičemž nově vzniklé složené jádro excitovaném stavu deexcituje vyzářením fotonu Proto se této reakci též říká radiační záchyt neutronu zkráceně zapisuje X(n, γ)Y, nebo jen (n, γ). Takovéto přímé procesy probíhají odtržením pohlcením neutronu protonu deuteronu poli atomového jádra. Výsledné jádro často vykazuje β+-radioaktivitu (jádro bývá obohaceno proton); produkci radionuklidů protonovými reakcemi zmíníme §1. 1. Reakce vyvolané deuterony, a-částicemi, těžšími kladnými ionty Deuterony Další poměrně těžkou částicí, která může vyvolávat jaderné reakce, jsou ionty-jádra deuteria 2H1, neboli deuterony tvořené vázanou dvojicí protonu neutronu.htm 34) [15. Při nejvyšších energiích protonů (stovky MeV více) dochází tříštivým reakcím, při nichž jádro víceméně "rozbito" něj vyražen větší počet protonů neutronů různých energiích; popř.RNDr. Částice alfa Částice což jsou jádra hélia 4He2, vyvolávají při ostřelování terčíkových jader nejčastěji reakce typu (α, n) (α,p), příp. U lehkých jader mohou tyto reakce probíhat energiemi částic řádu jednotek MeV, které vyskytují u http://astronuklfyzika. způsobeno relativně velkou vzdáleností ≈4. dochází k produkci dalších částic, nejčastěji π-mesonů. U těžkých jader oblasti uranů transuranů vyvolávají neutrony specifické reakce štěpení jader, nichž bude podrobně pojednáno níže pasáži "Štěpení atomových jader". jako zdroje neutronů.5 "Elementární částice", část "Urychlovače nabitých částic").6 "Ionizující záření", část "Kosmické záření"); níže zmíněno zajímavé využití tříštivé reakce pro tzv. produkci radionuklidů neutronovými reakcemi zmíníme v §1. při vyšších energiích může dojít k vyzáření více částic, třebas (n, 2p) pod. emisí kvanta oba tyto typy reakcí probíhají zhruba stejnou pravděpodobností. Neutrony mohou jádrech vyvolat další reakce spojené vyzářením částic, zvláště při vyšších kinetických energiích. Nejčastějšími reakcemi deuteronů s terčíkovými jádry jsou (d,p) (d,n), které probíhají především přímými procesy "strhávání" nukleonů.10