Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 131 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
10. urychlovačem řízené transmutační technologie (ADTT). Částice alfa Částice což jsou jádra hélia 4He2, vyvolávají při ostřelování terčíkových jader nejčastěji reakce typu (α, n) (α,p), příp. Takovéto přímé procesy probíhají odtržením pohlcením neutronu protonu deuteronu poli atomového jádra. produkci radionuklidů neutronovými reakcemi zmíníme v §1. při vyšších energiích může dojít k vyzáření více částic, třebas (n, 2p) pod. Podle energie protonů může probíhat řada reakcí. dochází k produkci dalších částic, nejčastěji π-mesonů. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.3 Jaderné reakce Vůbec nejsnadněji lze jaderné reakce vyvolat neutrony, které nemají elektrický náboj, nejsou jádry odpuzovány proto většinou ochotně vstupují jader tehdy, když jsou pomalé. (p, 2n), (p, pn), (p,3n).4 "Radionuklidy". Nejjednodušší neutronovou reakcí prostý záchyt neutronu jádrem který již jádře zůstane: 1n0 NXZ N+1YZ g, přičemž nově vzniklé složené jádro excitovaném stavu deexcituje vyzářením fotonu Proto se této reakci též říká radiační záchyt neutronu zkráceně zapisuje X(n, γ)Y, nebo jen (n, γ). Neutrony mohou jádrech vyvolat další reakce spojené vyzářením částic, zvláště při vyšších kinetických energiích. U těžkých jader oblasti uranů transuranů vyvolávají neutrony specifické reakce štěpení jader, nichž bude podrobně pojednáno níže pasáži "Štěpení atomových jader".2008 12:13:33] .10-13cm mezi protonem neutronem v deuteronu jejich menší vazbovou silou (odpovídající vazbové energii 2,226MeV). lineárním urychlovači podrobněji rozebíráno §1. jako zdroje neutronů. Nejčastějšími reakcemi deuteronů s terčíkovými jádry jsou (d,p) (d,n), které probíhají především přímými procesy "strhávání" nukleonů.cz/JadRadFyzika3. Reakcí deuterony urychlenými cyklotronu často používá přípravě radionuklidů, příp. Nejjednodušší nich radiační záchyt protonu (p, γ): NXZ N+1YZ+1 nastávají však reakce typu (p, p), (p, n), (p, d), (p, α), při vyšších energiích může dojít vyzáření více částic, např. 1. těmito efekty vedle urychlovačů setkáváme při dopadu kosmického záření (§1. Takovými reakcemi jsou (n, p), (n, d), (n, α), popř. Reakce vyvolané deuterony, a-částicemi, těžšími kladnými ionty Deuterony Další poměrně těžkou částicí, která může vyvolávat jaderné reakce, jsou ionty-jádra deuteria 2H1, neboli deuterony tvořené vázanou dvojicí protonu neutronu. U lehkých jader mohou tyto reakce probíhat energiemi částic řádu jednotek MeV, které vyskytují u http://astronuklfyzika. *) Urychlování protonů jiných nabitých částic (těžších iontů) provádí nejčastěji cyklotronu, popř.4 "Radionuklidy".6 "Ionizující záření", část "Kosmické záření"); níže zmíněno zajímavé využití tříštivé reakce pro tzv.5 "Elementární částice", část "Urychlovače nabitých částic"). Výsledné jádro často vykazuje β+-radioaktivitu (jádro bývá obohaceno proton); produkci radionuklidů protonovými reakcemi zmíníme §1. Nově vzniklé jádro izotop téhož prvku, obohacený jeden neutron; často vykazuje β−-radioaktivitu. Jaderné reakce vyvolané neutrony jsou dále využívány neutronové aktivační analýze (§3. emisí kvanta oba tyto typy reakcí probíhají zhruba stejnou pravděpodobností. Při nejvyšších energiích protonů (stovky MeV více) dochází tříštivým reakcím, při nichž jádro víceméně "rozbito" něj vyražen větší počet protonů neutronů různých energiích; popř.RNDr.4, část "Aktivační analýza").htm 34) [15. Reakce vyvolané protony K tomu, aby proton vnikl jádra mohl tam vyvolat jadernou reakci, musí být urychlen*) na poměrně vysokou kinetickou energii (řádově stovky keV), aby překonal odpudivé elektrické (Coulombovské) síly kladně nabitého jádra. způsobeno relativně velkou vzdáleností ≈4