Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 130 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Pro průběh konkrétní interakce jader důležitý tzv.1. Pro "přitahující se" částice (např. Koncepce účinného průřezu vychází názorné představy, terčové jádro vzhledem nalétající částici chová jako "absorbující tělísko" poloměru které částice buď zasáhne dojde požadované reakci, nebo nezasáhne (mine je, proletí kolem) reakci nedojde obr.3. větší než součet efektivních poloměrů obou jader, nedochází již silným interakcím mezi nukleony, ale jádra mohou interagovat prostřednitvím svých elektrických polí (taková srážka někdy nazývá ultraperiferní).3. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.RNDr.2008 12:13:33] .10. protony) σgeom obr. Čím větší poloměr r tohoto tělíska, resp.r2 účinný průřez, tím větší pravděpodobnost interakce (pravděpodobnost, částice "trefí").1. V případě malého impaktního parametru b<<rgeom jedná centrální srážku, při větších hodnotách o srážku periferní. Jednotkou účinného průřezu soustavě byl m2, který však neadekvátně velký proto praxi používá jednotka barn (bn): 10-28m2, která řádově velikost geometrického průřezu atomového jádra.3 Jaderné reakce cross section) vyjadřuje pravděpodobnost, ostřelující částice bude daným konkrétním způsobem interagovat terčovým jádrem. 1.2 Vyjádření pravděpodobnosti jaderné reakce pomocí účinného průřezu Účinný průřez může, ale nemusí, přímo souviset "geometrickým průměrem" terčového jádra rgeom, či jeho "geometrickým průřezem" σgeom π. Obr.htm 34) [15.r2 geom.3.2. Pokud impaktní parametr větší než rgeom, resp.2 vpravo. neutrony) σgeom, pro odpuzující částice (např. Kromě toho stejná ostřelující částice může tomtéž jádře způsobit různé jaderné reakce, jejichž různé pravděpodobnosti popíšeme různými účinnými průřezy. Tyto účinné průřezy nemají již nic společného geometrickými rozměry jádra - jsou důsledkem vnitřních mechanismů konkrétních druhů reakcí. impaktní parametr geometrická vzdálenost středů efektivních "disků" interagujících částic (jader částic), níž kolem sebe prolétají nebo protínají. jeho efektivní ploška π. Druhy jaderných reakcí Jaderné reakce většinou klasifikují podle příčiny svého vzniku, tj. jakou částicí byly vyvolány: Reakce vyvolané neutrony http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3