V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Pro "přitahující se" částice (např.r2 účinný průřez, tím větší pravděpodobnost interakce
(pravděpodobnost, částice "trefí").2 Vyjádření pravděpodobnosti jaderné reakce pomocí účinného průřezu
Účinný průřez může, ale nemusí, přímo souviset "geometrickým průměrem" terčového jádra rgeom, či
jeho "geometrickým průřezem" σgeom π. Tyto účinné průřezy nemají již nic společného geometrickými rozměry jádra -
jsou důsledkem vnitřních mechanismů konkrétních druhů reakcí. 1.
Pro průběh konkrétní interakce jader důležitý tzv.10. Čím větší poloměr r
tohoto tělíska, resp.1. větší než součet efektivních poloměrů
obou jader, nedochází již silným interakcím mezi nukleony, ale jádra mohou interagovat prostřednitvím
svých elektrických polí (taková srážka někdy nazývá ultraperiferní). jakou částicí byly vyvolány:
Reakce vyvolané neutrony
http://astronuklfyzika.3.2008 12:13:33]
. impaktní parametr geometrická vzdálenost
středů efektivních "disků" interagujících částic (jader částic), níž kolem sebe prolétají nebo protínají.2 vpravo.2.RNDr.cz/JadRadFyzika3.3.3 Jaderné reakce
cross section) vyjadřuje pravděpodobnost, ostřelující částice bude daným konkrétním způsobem
interagovat terčovým jádrem.
V případě malého impaktního parametru b<<rgeom jedná centrální srážku, při větších hodnotách o
srážku periferní. neutrony) σgeom,
pro odpuzující částice (např. Pokud impaktní parametr větší než rgeom, resp. Kromě toho stejná ostřelující
částice může tomtéž jádře způsobit různé jaderné reakce, jejichž různé pravděpodobnosti popíšeme
různými účinnými průřezy.
Obr. jeho efektivní ploška π.
Jednotkou účinného průřezu soustavě byl m2, který však neadekvátně velký proto praxi
používá jednotka barn (bn): 10-28m2, která řádově velikost geometrického průřezu atomového
jádra. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. protony) σgeom obr.3.r2
geom.htm 34) [15.
Druhy jaderných reakcí
Jaderné reakce většinou klasifikují podle příčiny svého vzniku, tj.1.1.
Koncepce účinného průřezu vychází názorné představy, terčové jádro vzhledem nalétající
částici chová jako "absorbující tělísko" poloměru které částice buď zasáhne dojde požadované
reakci, nebo nezasáhne (mine je, proletí kolem) reakci nedojde obr
