V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Druhy jaderných reakcí
Jaderné reakce většinou klasifikují podle příčiny svého vzniku, tj.2. Pro "přitahující se" částice (např. 1.3 Jaderné reakce
cross section) vyjadřuje pravděpodobnost, ostřelující částice bude daným konkrétním způsobem
interagovat terčovým jádrem. větší než součet efektivních poloměrů
obou jader, nedochází již silným interakcím mezi nukleony, ale jádra mohou interagovat prostřednitvím
svých elektrických polí (taková srážka někdy nazývá ultraperiferní).1.
Jednotkou účinného průřezu soustavě byl m2, který však neadekvátně velký proto praxi
používá jednotka barn (bn): 10-28m2, která řádově velikost geometrického průřezu atomového
jádra.10. Čím větší poloměr r
tohoto tělíska, resp. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1.cz/JadRadFyzika3.
Pro průběh konkrétní interakce jader důležitý tzv.r2 účinný průřez, tím větší pravděpodobnost interakce
(pravděpodobnost, částice "trefí").2 vpravo.
Koncepce účinného průřezu vychází názorné představy, terčové jádro vzhledem nalétající
částici chová jako "absorbující tělísko" poloměru které částice buď zasáhne dojde požadované
reakci, nebo nezasáhne (mine je, proletí kolem) reakci nedojde obr.3. Tyto účinné průřezy nemají již nic společného geometrickými rozměry jádra -
jsou důsledkem vnitřních mechanismů konkrétních druhů reakcí. neutrony) σgeom,
pro odpuzující částice (např. protony) σgeom obr.RNDr. jeho efektivní ploška π. impaktní parametr geometrická vzdálenost
středů efektivních "disků" interagujících částic (jader částic), níž kolem sebe prolétají nebo protínají.1.htm 34) [15.2 Vyjádření pravděpodobnosti jaderné reakce pomocí účinného průřezu
Účinný průřez může, ale nemusí, přímo souviset "geometrickým průměrem" terčového jádra rgeom, či
jeho "geometrickým průřezem" σgeom π.
V případě malého impaktního parametru b<<rgeom jedná centrální srážku, při větších hodnotách o
srážku periferní.3.2008 12:13:33]
. Pokud impaktní parametr větší než rgeom, resp. jakou částicí byly vyvolány:
Reakce vyvolané neutrony
http://astronuklfyzika.3.
Obr. Kromě toho stejná ostřelující
částice může tomtéž jádře způsobit různé jaderné reakce, jejichž různé pravděpodobnosti popíšeme
různými účinnými průřezy.r2
geom
