V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
r2
geom.2008 12:13:33]
. Kromě toho stejná ostřelující
částice může tomtéž jádře způsobit různé jaderné reakce, jejichž různé pravděpodobnosti popíšeme
různými účinnými průřezy.2.r2 účinný průřez, tím větší pravděpodobnost interakce
(pravděpodobnost, částice "trefí"). Tyto účinné průřezy nemají již nic společného geometrickými rozměry jádra -
jsou důsledkem vnitřních mechanismů konkrétních druhů reakcí. jakou částicí byly vyvolány:
Reakce vyvolané neutrony
http://astronuklfyzika.
V případě malého impaktního parametru b<<rgeom jedná centrální srážku, při větších hodnotách o
srážku periferní. impaktní parametr geometrická vzdálenost
středů efektivních "disků" interagujících částic (jader částic), níž kolem sebe prolétají nebo protínají.cz/JadRadFyzika3.
Obr. Pokud impaktní parametr větší než rgeom, resp.
Druhy jaderných reakcí
Jaderné reakce většinou klasifikují podle příčiny svého vzniku, tj. jeho efektivní ploška π.3 Jaderné reakce
cross section) vyjadřuje pravděpodobnost, ostřelující částice bude daným konkrétním způsobem
interagovat terčovým jádrem.3.
Pro průběh konkrétní interakce jader důležitý tzv.
Jednotkou účinného průřezu soustavě byl m2, který však neadekvátně velký proto praxi
používá jednotka barn (bn): 10-28m2, která řádově velikost geometrického průřezu atomového
jádra. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1.2 Vyjádření pravděpodobnosti jaderné reakce pomocí účinného průřezu
Účinný průřez může, ale nemusí, přímo souviset "geometrickým průměrem" terčového jádra rgeom, či
jeho "geometrickým průřezem" σgeom π.3.RNDr. protony) σgeom obr.1.
Koncepce účinného průřezu vychází názorné představy, terčové jádro vzhledem nalétající
částici chová jako "absorbující tělísko" poloměru které částice buď zasáhne dojde požadované
reakci, nebo nezasáhne (mine je, proletí kolem) reakci nedojde obr.2 vpravo.10. Pro "přitahující se" částice (např.3. Čím větší poloměr r
tohoto tělíska, resp.htm 34) [15. větší než součet efektivních poloměrů
obou jader, nedochází již silným interakcím mezi nukleony, ale jádra mohou interagovat prostřednitvím
svých elektrických polí (taková srážka někdy nazývá ultraperiferní). 1.1. neutrony) σgeom,
pro odpuzující částice (např
