V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Gravitační kolaps" téže
monografie).cz/JadRadFyzika3.5, pasáž "Velké urychlovače".
Strhávání nabírání nukleonů
Speciálním případem přímé jaderné interakce proces "strhávání" (stripping) nebo "nabírání" (pick-up) nukleonů. Formování
struktury vesmíru.2008 12:13:33]
. Rovněž nitru neutronových hvězd se
mohl tento exotický stav látky vyskytovat (§4. hlediska úhlového rozložení jsou sekundární částice, produkované v
jaderných reakcích přímými procesy, kolimovány "dopředu", směru nalétajících částic.htm 34) [15.
q Proces složeného jádra,
při němž částice vniknutí jádra vykoná uvnitř jádra několik srážek nukleony, při nichž ztratí
tolik energie, není schopna opustit jádro vzniká složené jádro (složené původního jádra a
vázané nalétající částice) excitovaném stavu. deuteronu může být "stržen"
neutron pohlcen terčíkovým jádrem, zatímco proton pokračuje pohybu dráze blízké původnímu deuteronu. Zkoumání vlastností kvark-gluonové plasmy důležité
nejen pro jadernou fyziku (detailnější poznání vlastností silné interakce struktury hadronů), ale pro astrofyziku. Toto jádro přechází základního stavu buď emisí
kvant (radiační záchyt) při menších excitačních energiích, nebo při dostatečně velké excitační
energii emisí částice (neutronu, protonu nebo α-částice) evaporace částice.2 "Konečné fáze hvězdné evoluce. Pravděpodobnost jaderných reakcí lze
názorně vyjádřit geometrickým způsobem pomocí tzv. Velký třesk.4 "Standardní kosmologický model.RNDr. účinného průřezu reakce. rozdíl přímých
procesů jsou tyto evaporační částice složeného jádra emitovány prakticky izotropně všech
úhlů.
Při strhávání neutronů dochází reakci (d,p), která preferována zvláště při nízkých energiích nalétajících
deuteronů, při vyšších energiích nastává reakce (d,n) způsobená strháváním protonů. Pronikne-li
ostřelující částice oblasti terčíkového jádra, může interakce probíhat zásadě dvěma způsoby (aspoň
podle našich modelových představ):
q Přímý proces,
při němž částice srazí jedním nukleonů uvede jej vyššího energetického stavu nebo jej
vyrazí jádra (uvolní vazby poli jaderných sil); sama částice může buď jádře zůstat vázána,
nebo jádro rovněž opustit. 1. neutron prolétající polem terčíkového jádra v
něm "nalezne" proton vhodném momentu hybnosti, nímž spojí vytvoří deuteron, který pak uniká jako celek
z terčíkového jádra.
Mechanismy jaderných reakcí
Jaderné reakce jsou většinou značně složité procesy, při nichž "vstupuje hry" řada faktorů vlastností
nalétajících částic (především jejich elektrický náboj další vykazované interakce silná, slabá), jejich
energie, moment hybnosti impaktní faktor, jakož struktura ostřelovaných atomových jader.
Účinný průřez jaderných reakcí
Podobně jako chemických reakcí, jaderné reakce probíhají různě "ochotně" různou účinností či
pravděpodobností, závislosti druhu reakce energii částic. Účinný průřez (angl. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.
Při jaderných reakcích částic složených slaběji vázaných nukleonů deuteronů 2H1, tritonů 3H1, nebo jader hélia
3He2, nemusí být tato složená částice pohlcena jako celek terčíkovým jádrem.3 Jaderné reakce
Srážky těžkých jader při těchto velmi vysokých energiích realizují největších urychlovačích (RHIC,
připravovaný LHC), viz §1." knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu").
http://astronuklfyzika. Opačným pochodem ke
strhování proces nabírání nukleonů reakce (n,d), (p,d), kdy např. těžších jader přímý proces probíhá většinou periferně vnějších
"povrchových" nukleonech.
Z extrémně horké komprimované kvark-gluonové plasmy patrně sestával Vesmír prvních mikrosekundách po
velkém třesku, začátku hadronové éry (§5.10. Např. této kategorie řadí případ dvojnásobné kolize, srážky primární
částice dvěma nukleony