V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Z extrémně horké komprimované kvark-gluonové plasmy patrně sestával Vesmír prvních mikrosekundách po
velkém třesku, začátku hadronové éry (§5. Formování
struktury vesmíru. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.
http://astronuklfyzika.4 "Standardní kosmologický model. Velký třesk.
Mechanismy jaderných reakcí
Jaderné reakce jsou většinou značně složité procesy, při nichž "vstupuje hry" řada faktorů vlastností
nalétajících částic (především jejich elektrický náboj další vykazované interakce silná, slabá), jejich
energie, moment hybnosti impaktní faktor, jakož struktura ostřelovaných atomových jader. rozdíl přímých
procesů jsou tyto evaporační částice složeného jádra emitovány prakticky izotropně všech
úhlů. Rovněž nitru neutronových hvězd se
mohl tento exotický stav látky vyskytovat (§4.cz/JadRadFyzika3. Gravitační kolaps" téže
monografie).
Strhávání nabírání nukleonů
Speciálním případem přímé jaderné interakce proces "strhávání" (stripping) nebo "nabírání" (pick-up) nukleonů. Opačným pochodem ke
strhování proces nabírání nukleonů reakce (n,d), (p,d), kdy např. Toto jádro přechází základního stavu buď emisí
kvant (radiační záchyt) při menších excitačních energiích, nebo při dostatečně velké excitační
energii emisí částice (neutronu, protonu nebo α-částice) evaporace částice.RNDr.2008 12:13:33]
.
Při jaderných reakcích částic složených slaběji vázaných nukleonů deuteronů 2H1, tritonů 3H1, nebo jader hélia
3He2, nemusí být tato složená částice pohlcena jako celek terčíkovým jádrem. deuteronu může být "stržen"
neutron pohlcen terčíkovým jádrem, zatímco proton pokračuje pohybu dráze blízké původnímu deuteronu." knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu"). neutron prolétající polem terčíkového jádra v
něm "nalezne" proton vhodném momentu hybnosti, nímž spojí vytvoří deuteron, který pak uniká jako celek
z terčíkového jádra.3 Jaderné reakce
Srážky těžkých jader při těchto velmi vysokých energiích realizují největších urychlovačích (RHIC,
připravovaný LHC), viz §1. těžších jader přímý proces probíhá většinou periferně vnějších
"povrchových" nukleonech. této kategorie řadí případ dvojnásobné kolize, srážky primární
částice dvěma nukleony. Pronikne-li
ostřelující částice oblasti terčíkového jádra, může interakce probíhat zásadě dvěma způsoby (aspoň
podle našich modelových představ):
q Přímý proces,
při němž částice srazí jedním nukleonů uvede jej vyššího energetického stavu nebo jej
vyrazí jádra (uvolní vazby poli jaderných sil); sama částice může buď jádře zůstat vázána,
nebo jádro rovněž opustit. účinného průřezu reakce. Zkoumání vlastností kvark-gluonové plasmy důležité
nejen pro jadernou fyziku (detailnější poznání vlastností silné interakce struktury hadronů), ale pro astrofyziku. Účinný průřez (angl. Např.5, pasáž "Velké urychlovače".
q Proces složeného jádra,
při němž částice vniknutí jádra vykoná uvnitř jádra několik srážek nukleony, při nichž ztratí
tolik energie, není schopna opustit jádro vzniká složené jádro (složené původního jádra a
vázané nalétající částice) excitovaném stavu.
Při strhávání neutronů dochází reakci (d,p), která preferována zvláště při nízkých energiích nalétajících
deuteronů, při vyšších energiích nastává reakce (d,n) způsobená strháváním protonů. Pravděpodobnost jaderných reakcí lze
názorně vyjádřit geometrickým způsobem pomocí tzv.
Účinný průřez jaderných reakcí
Podobně jako chemických reakcí, jaderné reakce probíhají různě "ochotně" různou účinností či
pravděpodobností, závislosti druhu reakce energii částic. 1.htm 34) [15.10.2 "Konečné fáze hvězdné evoluce. hlediska úhlového rozložení jsou sekundární částice, produkované v
jaderných reakcích přímými procesy, kolimovány "dopředu", směru nalétajících částic
