V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Trojrozměrný model byl zhotoven rámci diplomové práce .
Vlevo: Jednoduchá dvojrozměrná mapa nuklidů.
Z tohoto diagramu vidíme především tři skutečnosti:
♦ Všechna existující jádra tvoří mapě nuklidů pás jdoucí doprava nahoru přibližně diagonálním
směrem, který postupně rozšiřuje rostoucím počtem protonů zvyšuje různorodost existujících
jader (vyskytuje více isotopů). Pro přehledné znázornění vlastností jader používá jejich zakreslení mapy nuklidů. 1.J.htm (34 36) [15.2. Pro lehčí jádra (N<≈30) se
stabilní jádra soustřeďují kolem přímky n=p, tj.
Obr. 2.2008 12:13:25]
.2 Radioaktivita
periodická, tabulka nuklidů sekvenční.
Zmenšené schématické znázornění mapy nuklidů levé části obr.8.Mendělejevova tabulka tradičně uspořádána podle systému zápisu textu
do řádků pod sebe (zleva doprava zhora dolů), zatímco naše tabulka nuklidů uspořádána systémem vynášení
veličin kartézských souřadnicích (zleva doprava zdola nahoru).2. Podrobnosti o
charakteristikách jader zde nejsou vyznačeny (nevešly malého obrázku), jen stabilní jádra jsou
vyznačena černými čtverečky, prázdné (bílé) čtverečky odpovídají nuklidům nestabilním, radioaktivním. těžších stabilních jader postupně začíná převažovat počet neutronů nad protony.
♦ Stabilní jádra tvoří tomto obecném pásu jakousi "linii stability".8.
http://astronuklfyzika. Vpravo: Trojrozměrná mapa včetně vazbových energií. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika..10.cz/JadRadFyzika2.RNDr.1. pod vedením Doc.Kleczka, DrSc..Dr. Všechna těžší
jádra (oblast uranů transuranů) jsou již radioaktivní.: Někdy používá zvláštní systém šestiúhelníkového uspořádání tabulky nuklidů ("trilineární uspořádání"), v
němž navíc šestiúhelníky reprezentující jádra jsou barevně vyznačena závislosti poločasu rozpadu daného jádra. mají přibližně stejný počet protonů neutronů, jsou
symetrická.
♦ Linie stability končí vizmutu 126Bi83, který posledním, nejtěžším stabilním jádrem.1.
Pozn. to
způsobeno tím, při vzrůstajícím (=p) roste odpudivá Coulombovská síla protonů jádře, kterou je
pro snížení celkové energie jádra výhodné kompensovat přítomností více neutronů
