Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 124 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. Nejstabilnější jádra leží "dně" tohoto údolí radionuklidů vazebná energie jejich nukleonů je největší.3 souvislosti jadernou energií, kde překreslíme obrácené formě (viz obr. Pokud jádře nadbytek protonů nad neutrony, budou zaplňovat protony poněkud vyšší energetické hladiny než neutrony.2 Radioaktivita Při výkladu mechanismů jednotlivých typů radioaktivity jsme viděli, stabilitě nestabilitě jader rozhodují dva vzájemně související faktory: počet protonů neutronů vazbová energie jádra. Řezy "údolím nuklidů" trojrozměrné tabulce dávají názornou představu energetické bilanci vazby atomových jader.3. Touto křivkou budeme podrobně zabývat v následujícím §3.9 vpravo. http://astronuklfyzika.1.8 vpravo). Proto jsou jádra protonovém neutronovém "svahu" β-radioaktivní.1.RNDr. Nejstabilnější jádra jsou dně údolí.10. "levém svahu" údolí nuklidů jsou jádra bohatá protony (označuje někdy jako "protonový svah"), která rozpadají β+-radioaktivitou, "pravém svahu" nacházejí jádra převahou neutronů ("neutronový svah"), rozpadající β−-radioaktivitou.9.2. 1. Zajímavý podélný řez údolím nuklidů nejhlubších místech obr.cz/JadRadFyzika2. této křivky vidíme, nejsilněji vázaná jádra mají prvky skupiny železa, která jsou nejstabilnější tvoří nejhlubší "dno" údolí nuklidů, zatímco lehká těžká jádra mají vazbové energie menší.2.2008 12:13:25] . Obr. jádra vyskytující přírodě. Jádro pak může přejít stavu nižší energií tak, proton přemění β+-přeměnou na neutron, který přejde volnou neutronovou hladinu nižší energií. Tyto skutečnosti jsou jasně vidět na příčných řezech údolím nuklidů, kde jsou jádra stejným počtem nukleonů (izobary) levá část obr. *) Tato energetická bilance dobře vysvětlit slupkovým modelem struktury atomového jádra, diskutovaným v předchozím §1. patrné, "padání dnu údolí radionuklidů" v podélném směru možné dvou směrech: Slučováním lehkých jader těžší (jaderná fúze, termonukleární reakce), nebo rozpad (α) štěpení těžkých jader jádra lehčí *); obou těchto případech dochází uvolňování jaderné energie. Ještě názornější obraz vlastnostech jader tedy dostaneme tak, pro každé jádro třetího rozměru (kolmo nákresně) mapy nuklidů vyneseme střední vazbovou energii jádra jeden nukleon.9. Analogicky tomu jader nadbytkem neutronů, kde β−-rozpad přemění neutron proton, který obsadí volnou protonovou hladinu nižší energií.2.1. Vzniká tak trojrozměrná tabulka nuklidů, mající tvar jakéhosi "údolí nuklidů" táhnoucího se diagonálně souřadnicovou sítí (obr.htm (35 36) [15.2). Vpravo: Podélný řez údolím nuklidů nejhlubším místě (odpovídajícím relativně nejstabilnějším jádrům). Tímto podélným řezem dostaneme křivku závislosti vazbové energie (na jeden nukleon) nukleonovém čísle pro relativně nejstabilnější jádra, tj.1.1.1. Jelikož každý nukleon jádře vázán jakési potenciálové jámě, vynášíme tuto vazbovou energii směrem dolů. Jádra přebytkem protonů (vlevo) nebo přebytkem neutronů (vpravo) mají nadbytečnou energii *), kterou snaží zbavit nebo rozpadem. Vlevo: Příklad příčného řezu údolím nuklidů. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika