V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Podívejme nyní globálně množinu
všech známých atomových jader (nuklidů) hlediska zákonitostí jejich stability, naopak nestability -
"tendence" samovolným radioaktivním přeměnám.10. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.2 Radioaktivita
*) Pro nejtěžší transurany výška potenciálového valu pro štěpení již prakticky nulová, takže nad určitou hranicí již
pravděpodobně nelze vytvořit transuranové prvky, které okamžitě nerozpadly samovolným štěpením.htm (33 36) [15. Tento jev byl
pozorován např.2 "Radioaktivita" jsme podrobně rozebírali mechanismy,
jakými dochází radioaktivním přeměnám určitých jader.RNDr.3.5 "Elementární částice".
*) podobným jevem, emisí zpožděných neutronů, setkáváme štěpení těžkých jader, kdy vedle "primárních" neutronů
emitovaných okamžitě při vlastním štěpení, jsou odštěpků emitovány další neutrony poměrně velkým časovým zpožděním. Toto též
jedním důvodů, proč jakýsi "ostrov stability", očekávaný některými odborníky supertěžkých jader oblasti Z≈120-
150, pravděpodobně neexistuje.
Protonová radioaktivita (?)
Při ozařování některých jader protony urychlenými těžšími ionty bylo pozorováno, vedle standardních β+
radionuklidů vznikají jádra velkým nadbytkem protonů, která při svém rozpadu vysílají protony.5!
Stabilita nestabilita atomových jader
Ve shora uvedených pasážích tohoto §1. Specifické charakteristiky tohoto procesu (krátký poločas velmi malé
relativní zastoupení) naznačují, mnoha případech spíše jedná jakýsi retardovaný doprovodný jev při
jaderných reakcích *). pravoúhlá síť čtverečků, které jsou jádra uspořádána řádcích podle rostoucího počtu
protonů (=Z) sloupcích podle rostoucího počtu neutronů (=N-Z).cz/JadRadFyzika2. Můžeme zamyslet nad volnou analogií tzv.
Tento proces však dvoustupňový: nejprve nastane β-rozpad odštěpku delším poločasem, němž teprve nastane rychlá
emise neutronu excitovaného dceřinného jádra době srovnatelné kinematickým jaderným časem. "neutronové
radioaktivitě" proto nehovoří. 1.Mendělejevova tabulka je
http://astronuklfyzika. kalifornium 252,254Cf, nichž probíhá spontánní štěpení naopak velmi
intenzívně; 252Cf proto využívá jako zdroj neutronů (viz §1.
*) Výjimkou jsou některé těžké transurany, např.2008 12:13:25]
.
Pro detailní přehledné zachycení vlastností jader velmi užitečné jejich zakreslení tzv. účinnému štěpení těžkých jader však dochází při pohlcení neutronu, jak bude
ukázáno následujícím §3. mapy
nuklidů. Malé množství neutronů pocházejících spontánního štěpení pak může
iniciovat řetězovou štěpnou reakci při dosažení tzv.
Spontánní štěpení vyskytuje např. Vedle
základního rozdílu mezi atomovým jádrem obalem jsou zde dva rozdíly zápisu: 1. Proton může být vyslán buď přímo nestabilního jádra excitovanými nukleony
(tunelovým jevem podobně jako při rozpadu α), nebo "dvoustupňově" následně předcházejícím rozpadu β+; byly
zaznamenán případ emise protonů.
Tento proces, při němž neutrondeficitní jádro NAZ emisí protonu přemění jádro N-1BZ-1, byl nazván protonová
radioaktivita protonový rozpad. otázka, zda emisi protonů krátce žijících excitovaných neutrondeficitních jader
lze považovat samostatný druh radioaktivity. kritického množství štěpného materiálu.6 "Radionuklidy"). proces, který většinou probíhá mizivou
intenzitou srovnání ostatními druhy radioaktivity těžkých jader hlavně prakticky
zanedbatelný *). rezonancemi vysokoenergetických interakcí
elementárních částic, diskutovaných §1. 17Ne, 25Si nebo 41Ti. uranu 235,238U. Každému nuklidu tak
odpovídá jeden čtvereček souřadnicích [p,n], něhož pak můžeme zapsat název vybrané
charakteristiky nuklidu *). některých případech však doba života (delší než pouhá charakteristická doba průletu nukleonu
jádrem) naznačuje, zde určitá obdoba radioaktivity.
*) Takováto tabulka (mapa) nuklidů ideově poněkud podobná Mendělejevově tabulce chemických prvků. Praktický význam tento proces nemá, teoretický význam
spočívá dokreslení pestrosti různorodosti jevů probíhajících při jaderných reakcích silně nerovnovážných jader.
Upozornění: Protonová radioaktivita nemá nic společného hypotézou rozpadu "radioaktivity" samotného
protonu, diskutovanou §1
