Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 122 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2008 12:13:25] . 1. účinnému štěpení těžkých jader však dochází při pohlcení neutronu, jak bude ukázáno následujícím §3.3.Mendělejevova tabulka je http://astronuklfyzika. Tento proces, při němž neutrondeficitní jádro NAZ emisí protonu přemění jádro N-1BZ-1, byl nazván protonová radioaktivita protonový rozpad. uranu 235,238U. "neutronové radioaktivitě" proto nehovoří.2 Radioaktivita *) Pro nejtěžší transurany výška potenciálového valu pro štěpení již prakticky nulová, takže nad určitou hranicí již pravděpodobně nelze vytvořit transuranové prvky, které okamžitě nerozpadly samovolným štěpením. kritického množství štěpného materiálu. Vedle základního rozdílu mezi atomovým jádrem obalem jsou zde dva rozdíly zápisu: 1.htm (33 36) [15. kalifornium 252,254Cf, nichž probíhá spontánní štěpení naopak velmi intenzívně; 252Cf proto využívá jako zdroj neutronů (viz §1. otázka, zda emisi protonů krátce žijících excitovaných neutrondeficitních jader lze považovat samostatný druh radioaktivity. Můžeme zamyslet nad volnou analogií tzv. Malé množství neutronů pocházejících spontánního štěpení pak může iniciovat řetězovou štěpnou reakci při dosažení tzv.cz/JadRadFyzika2. *) podobným jevem, emisí zpožděných neutronů, setkáváme štěpení těžkých jader, kdy vedle "primárních" neutronů emitovaných okamžitě při vlastním štěpení, jsou odštěpků emitovány další neutrony poměrně velkým časovým zpožděním. *) Takováto tabulka (mapa) nuklidů ideově poněkud podobná Mendělejevově tabulce chemických prvků.6 "Radionuklidy").5 "Elementární částice". Toto též jedním důvodů, proč jakýsi "ostrov stability", očekávaný některými odborníky supertěžkých jader oblasti Z≈120- 150, pravděpodobně neexistuje. Spontánní štěpení vyskytuje např. Pro detailní přehledné zachycení vlastností jader velmi užitečné jejich zakreslení tzv. Praktický význam tento proces nemá, teoretický význam spočívá dokreslení pestrosti různorodosti jevů probíhajících při jaderných reakcích silně nerovnovážných jader. rezonancemi vysokoenergetických interakcí elementárních částic, diskutovaných §1. *) Výjimkou jsou některé těžké transurany, např. Tento proces však dvoustupňový: nejprve nastane β-rozpad odštěpku delším poločasem, němž teprve nastane rychlá emise neutronu excitovaného dceřinného jádra době srovnatelné kinematickým jaderným časem. Každému nuklidu tak odpovídá jeden čtvereček souřadnicích [p,n], něhož pak můžeme zapsat název vybrané charakteristiky nuklidu *). mapy nuklidů.2 "Radioaktivita" jsme podrobně rozebírali mechanismy, jakými dochází radioaktivním přeměnám určitých jader.RNDr. Upozornění: Protonová radioaktivita nemá nic společného hypotézou rozpadu "radioaktivity" samotného protonu, diskutovanou §1.10. pravoúhlá síť čtverečků, které jsou jádra uspořádána řádcích podle rostoucího počtu protonů (=Z) sloupcích podle rostoucího počtu neutronů (=N-Z). některých případech však doba života (delší než pouhá charakteristická doba průletu nukleonu jádrem) naznačuje, zde určitá obdoba radioaktivity. Specifické charakteristiky tohoto procesu (krátký poločas velmi malé relativní zastoupení) naznačují, mnoha případech spíše jedná jakýsi retardovaný doprovodný jev při jaderných reakcích *). Podívejme nyní globálně množinu všech známých atomových jader (nuklidů) hlediska zákonitostí jejich stability, naopak nestability - "tendence" samovolným radioaktivním přeměnám. Protonová radioaktivita (?) Při ozařování některých jader protony urychlenými těžšími ionty bylo pozorováno, vedle standardních β+ radionuklidů vznikají jádra velkým nadbytkem protonů, která při svém rozpadu vysílají protony. Proton může být vyslán buď přímo nestabilního jádra excitovanými nukleony (tunelovým jevem podobně jako při rozpadu α), nebo "dvoustupňově" následně předcházejícím rozpadu β+; byly zaznamenán případ emise protonů. proces, který většinou probíhá mizivou intenzitou srovnání ostatními druhy radioaktivity těžkých jader hlavně prakticky zanedbatelný *). 17Ne, 25Si nebo 41Ti. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.5! Stabilita nestabilita atomových jader Ve shora uvedených pasážích tohoto §1. Tento jev byl pozorován např