Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 104 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(1+1/4√Eβmax); [MeV]). uprostřed spektra nastává, když elektron neutrinem "podělí" energii zhruba rovným dílem. Pro stanovení střední energie Eβ záření tvaru spektra záření můžeme prvním přiblížení vyjít přibližné zákonitosti Eβ Eβmax/3.3 vpravo). Určitý vliv výslednou energii Coulombovské elektrické působení vylétajících částic nábojem jádra počtu protonů což vede dalšímu korekčnímu faktoru 1/50. Neutrina jsou pranepatrné částečky klidovou hmotností blízkou nule viz níže pasáž "Klidová hmotnost neutrin"), které nemají elektrický náboj nevykazují ani silnou jadernou interakci; vykazují jen slabou jadernou interakci *).2008 12:13:25] .2. klesající přímka, která protíná vodorovnou (energetickou) osu bodě udávající maximální energii rozpadu Fermi-Kurieho grafy někdy používají při přesné spektrometrické analýze záření Tvar koncového úseku tohoto spektra může být použit pro přibližné stanovení hmotnosti neutrina, viz níže. Neutrino zůstávalo pak více než let hypotetickou částicí, experimentálně bylo prokázáno až v 50. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.RNDr.htm (15 36) [15. obr.5. Pokud neutrino "ukradne" téměř veškerou energii rozpadu, "vyplouží" elektron jádra malou energií (případ vyznačený spektru obr.10.F(Z,p)]. N a I když elementární částice budeme systematicky rozebírat §1.F(Z,p), kde Eβmax maximální energie rozpadu konstanta (vyjadřující korekce Coulombovské pole jádra) sobě zahrnuje příslušné konstanty včetně protonového čísla tohoto vztahu pak pro spektrum plyne rovnice Eβmax-Eβ √[N(p)/p2. Pro astrofyziku kosmologii však gravitační působení neutrin, kterých vesmíru obrovské množství, http://astronuklfyzika. Pro vyšší energie tato hodnota relativně posunuje mírně doprava, takže přesnější empirický vztah Eβ (Eβmax/3). Ve většině případů neutrino odnáší zhruba 2/3 celkové energie elektron připadne cca 1/3 maximální energie tomu odpovídá široký vrchol spojitého spektra záření obr.1930 švýcarský fyzik W.letech, viz níže. této teorie plyne, intenzita N(p) záření hybnosti energii dána vztahem N(p) = (Eβmax-Eβ)2. Odhaduje se, neutrina mohla úplně zachytit vrstva olova tloušťky 1000 světelných let! *) samozřejmě univerzální gravitační působení, které mikroskopické úrovni zanedbatelnou silou zatím nás zde nezajímá.3 vpravo). Italský fyzik Enrico Fermi (průkopník výzkumu radioaktivity jaderné fyziky vůbec) připodobnil tuto podivnou částici k jakémusi malému "neutronku" (je maličká neutrální) italsky neutrino tento název označení "ν" jí již zůstal.p2.1. Tvar spektra záření b Přesný tvar křivky spektra záření plyne analýzy energetického rozdělení emitovaných elektronů rámci Fermiho teorie slabé interakce.2. hypotézou této částici přišel r.5 "Elementární částice", radioaktivita beta vhodnou příležitostí zmínit podrobněji již tomto místě velmi zajímavých a pozoruhodných částicích mikrosvěta neutrinech.1. případ III. Vyneseme-li funkci √[N(p)/p2.2.√Z).Pauli. Učiníme tak poněkud obecněji, nejen přímé souvislosti radioaktivitou Celkové zařazení neutrin systematiky ostatních elementárních částic však budeme diskutovat §1.F(Z,p)] svislé ose závislosti energii na vodorovné ose, dostaneme přímkovou závislost zvanou Fermi-Kurieův graf.1. 1.3 vpravo. Každou sekundu proletí naším tělem několik milionů neutrin, ale celý život se zachytí snad jen jedno dvě tato neutrina. natolik slabá krátkodosahová, neutrina látkou téměř neinteragují a volně prolétají.cz/JadRadFyzika2.2 Radioaktivita energie. Pokud naopak elektronu podaří ukořistit většinu energie, vyletí vysokou kinetickou energií (případ II. Naprostá většina neutrin schopna volně proletět skrz celou naši zeměkouli