V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Ve
většině případů neutrino odnáší zhruba 2/3 celkové energie elektron připadne cca 1/3 maximální
energie tomu odpovídá široký vrchol spojitého spektra záření obr. natolik slabá krátkodosahová, neutrina látkou téměř neinteragují a
volně prolétají. hypotézou této částici přišel r.
uprostřed spektra nastává, když elektron neutrinem "podělí" energii zhruba rovným dílem. obr.
Pokud neutrino "ukradne" téměř veškerou energii rozpadu, "vyplouží" elektron jádra malou
energií (případ vyznačený spektru obr. Pro vyšší energie tato hodnota relativně posunuje mírně doprava, takže přesnější empirický
vztah Eβ (Eβmax/3). Pokud naopak elektronu podaří
ukořistit většinu energie, vyletí vysokou kinetickou energií (případ II.htm (15 36) [15.3 vpravo. Každou sekundu proletí naším tělem několik milionů neutrin, ale celý život se
zachytí snad jen jedno dvě tato neutrina.1930 švýcarský fyzik W.cz/JadRadFyzika2.2008 12:13:25]
. Pro astrofyziku kosmologii však gravitační působení neutrin, kterých vesmíru obrovské množství,
http://astronuklfyzika.5.3 vpravo). klesající přímka, která protíná
vodorovnou (energetickou) osu bodě udávající maximální energii rozpadu Fermi-Kurieho grafy někdy používají
při přesné spektrometrické analýze záření Tvar koncového úseku tohoto spektra může být použit pro přibližné
stanovení hmotnosti neutrina, viz níže. této teorie plyne, intenzita N(p) záření hybnosti energii dána vztahem N(p) =
(Eβmax-Eβ)2.
Pro stanovení střední energie Eβ záření tvaru spektra záření můžeme prvním přiblížení vyjít přibližné
zákonitosti Eβ Eβmax/3.
Neutrina jsou pranepatrné částečky klidovou hmotností blízkou nule viz níže pasáž "Klidová hmotnost
neutrin"), které nemají elektrický náboj nevykazují ani silnou jadernou interakci; vykazují jen slabou
jadernou interakci *). Neutrino zůstávalo pak více než let hypotetickou částicí, experimentálně bylo prokázáno až
v 50.1. 1.√Z).1.F(Z,p)].Pauli.F(Z,p)] svislé ose závislosti energii na
vodorovné ose, dostaneme přímkovou závislost zvanou Fermi-Kurieův graf. Určitý vliv výslednou energii Coulombovské elektrické
působení vylétajících částic nábojem jádra počtu protonů což vede dalšímu korekčnímu faktoru 1/50.letech, viz níže. Vyneseme-li funkci √[N(p)/p2.3 vpravo). Naprostá většina neutrin schopna volně proletět skrz
celou naši zeměkouli. Učiníme tak poněkud obecněji, nejen přímé
souvislosti radioaktivitou Celkové zařazení neutrin systematiky ostatních elementárních částic
však budeme diskutovat §1.5 "Elementární částice", radioaktivita
beta vhodnou příležitostí zmínit podrobněji již tomto místě velmi zajímavých a
pozoruhodných částicích mikrosvěta neutrinech.
Tvar spektra záření b
Přesný tvar křivky spektra záření plyne analýzy energetického rozdělení emitovaných elektronů rámci Fermiho
teorie slabé interakce. Odhaduje se, neutrina mohla úplně zachytit vrstva olova tloušťky 1000
světelných let!
*) samozřejmě univerzální gravitační působení, které mikroskopické úrovni zanedbatelnou silou zatím nás
zde nezajímá.2. případ III. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.RNDr.10.2 Radioaktivita
energie.F(Z,p), kde Eβmax maximální energie rozpadu konstanta (vyjadřující korekce Coulombovské pole
jádra) sobě zahrnuje příslušné konstanty včetně protonového čísla tohoto vztahu pak pro spektrum plyne
rovnice Eβmax-Eβ √[N(p)/p2.p2.2. Italský fyzik Enrico Fermi
(průkopník výzkumu radioaktivity jaderné fyziky vůbec) připodobnil tuto podivnou částici k
jakémusi malému "neutronku" (je maličká neutrální) italsky neutrino tento název označení "ν" jí
již zůstal.1.(1+1/4√Eβmax); [MeV]).2.
N a
I když elementární částice budeme systematicky rozebírat §1
