Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 103 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1914 J.Chadwick použitím ohybu magnetickém poli (první prototyp magnetického spektrometru) detekce pomocí G. prvním kroku jádře β- radioaktivitou jeden neutron přemění proton: n1→ načež druhém kroku vzniklé neutrino pohlceno dalším neutronem: n2→ e2. Označuje se (2ν2β), nebo (ννββ) dvouneutrinový dvojný rozpad beta. Vnitřní mechanismus představujeme dvou fázích. Celkově musí být splněna hmotnostně~energetická podmínka m(Z,N)>m(Z+2,N)+2me zároveň situace, kdy normální rozpad beta nemůže proběhnout buď m(Z,N)<m(Z+1,N)+me, nebo uplatňuje nějaký mechanismus jeho "znevýhodnění". Bezneutrinový dvojný rozpad beta porušoval zákon zachování leptonového čísla (0→1+1). dvojný rozpad Ten spočívá současné přeměně dvou neutronů jádře protony vyslání dvou záporných elektronů: 2no 2p+ 2e− 2ν´ dvou elektronových antineutrin. Spektrum záření Neutrina Jak energetickým spektrem záření Elektron měl odnášet rozdíl energií mezi mateřským dceřinným jádrem, který [m(Z,N)-m(Z+1,N)].RNDr. Po některých počátečních pochybnostech platnosti zákona zachování energie pro radioaktivitu β (tyto pochybnost zpočátku vyslovil N. Majoranovskou částicí, tj.Bohr) přišlo následující řešení: kromě elektronu vylétá jádra současně ještě další (zatím nepozorovaná) velmi lehká elektricky neutrální částice která odnese patřičnou kinetickou energii, niž "podělí" vylétajícím elektronem, souladu zákonem zachování http://astronuklfyzika.1. Byl pozorován např.2 Radioaktivita me m(Z,N), kde m(Z,N) hmotnost jádra protonovým číslem nukleonovým číslem je klidová hmotnost elektronu. 1.c2. Jádro pak může přejít stavu nižší energií tak, neutron přemění β−-přeměnou na proton, který přejde volnou protovou hladinu nižší energií. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.-M. trubice.1.3 vpravo. Dvojný rozpad b U některých jader byl zaznamenán vzácný typ radioaktivity beta tzv.htm (14 36) [15. N=48 nebo N=116), nichž vyskytují tři isotopy NAZ, NBZ+1, NCZ+2, jejichž hmotnosti postupně klesají specifickým způsobem (nejprve menší, pak větší rozdíl než 511keV). Naprostá většina elektronů tedy vylétá energií mnohem menší než odpovídalo zákonu zachování energie! *) Spojité spektrum záření poprve změřil r. Tento typ rozpadu vzácně vyskytuje některých jader sudým nukleonovým číslem (např.c2 - spektrum mělo být čárové, jak červeně čárkovaně naznačeno obr. takovém případě možná přímá přeměna jádra jádro NAZ NCZ+2 2e− 2ν´ dvojným rozpadem beta. Změříme-li však skutečné spektrum záření dostaneme jiný výsledek: spektrum bude spojité*) energie EA- bude končit.cz/JadRadFyzika2. jader 48Ca20, 116Cd48, 130Xe54, poločasy rozpadu jsou velmi dlouhé, cca 1020let. Experimentální prokázání analýza tohoto procesu mohla pomoci upřesnit stanovení hmotnosti neutrina (snížit dosavadní horní hranici hmotnosti) ukázala by, neutrino tzv. Přitom emitované absorbované neutrino jen virtuální, výsledkem je přeměna (Z,N) (Z+n,N)+e1+e2, při které dva neutrony přemění protony (protonové číslo zvětší emitují se jen dva elektrony. Tento rozdíl vždy konstantní, takže všechny elektrony měly vylétat stejnou kinetickou energií [m(Z,N)-m(Z+1,N)-me].2.2008 12:13:25] . U některých jader (jako 76Ge) uvažována možnost bezneutrinového dvojného rozpadu při němž nebyla neutrina emitována (0νββ). Pokud jádře nadbytek neutronů nad protony, budou zaplňovat neutrony poněkud vyšší energetické hladiny než protony.10. neutrina antineutrina jsou shodná. Energetická bilance jader dobře vysvětlit slupkovým modelem struktury atomového jádra, diskutovaným v předchozím §1. možný jak dvojný β−β−-rozpad, tak dvojný β+β+-rozpad, dvojný elektronový záchyt