V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Základní schéma radioaktivity β−.
Aby radioaktivitě mohlo dojít, musí být splněna hmotnostně~energetická podmínka m(Z+1,N) +
http://astronuklfyzika. Pokud dané vázané konfiguraci jádro složené protonů n
neutronů menší celkovou hmotnost(∼energii) než jádro složené p+1 protonů n-1 neutronů, nemůže β−-rozpadu
dojít, neutrony budou "donuceny" chovat jako stabilní. Takto jádře vázaný neutron, dřív než "stihne" rozpadnout β-
rozpadem, (vzájemnou výměnou π-mezonu nejbližším protonem) změní proton, nově zrozenému neutronu
"běží rozpadový čas opět 0", znovu přemění proton atd. 511keV), nastává situace, kdy může dojít β−-rozpadu., zprostředkovaná výměnou virtuálních π-mezonů (které dříve považovaly za
zprostředkovatele silné interakce mezi nukleony). Tím krátký poločas rozpadu neutronu (13sec.htm (13 36) [15.2 Radioaktivita
Obr. Pouze tehdy, když neutronů jádře
"přebytek", vzniká jistá pravděpodobnost, některý neutronů "nenajde včas" vhodného partnera pro mezonovou
výměnu rozpadne β-rozpadem; pak pozorujeme jako β--radioaktivitu takového jádra. Jedno názorné
zjednodušené vysvětlení však můžeme podat již zde:
Příčina radioaktivity b
-
; stabilita nestabilita neutronu jádře
Primární příčina radioaktivity tkví přeměně neutronu proton, elektron antineutrino.1 "Gravitace evoluce hvězd"
knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu", nebo sylabus "Kosmická alchymie").3.2.10. opačném případě, kdy jádro složené protonů n
neutronů, vyšší celkovou energii∼hmotnost než jádro p+1 protonů n-1 neutronů nejméně klidovou
hmotnost elektronu, tj.: Nějakou dobu fyzikové domnívali, elektrony pocházejí obalu, avšak plně ionizovaných atomů
zbavených elektronových obalů elektrony beze změny vyzařují dál.
Při přeměně nukleonové číslo nemění, avšak jelikož jeden neutron změnil proton,
protonové číslo zvýší dceřinné jádro posune jedno místo doprava Mendělejevově
periodické tabulce. pravé části znázorněno spojité energetické spektrum záření β.2008 12:13:25]
.1, §4.
Typickým příkladem radioaktivity beta β-přeměna tritia 3H1 3He2 hélium nebo uhlíku 14C6 14N7 +
e− dusík.
Někdy můžeme setkat následující argumentací:
Pokud neutron silnou interakcí vázán jádře spolu protony, dochází tzv.RNDr. paritní neutron-protonové přeměně:
probíhá průběžná změna n→p→n atd.1), hned vidíme zjevný paradox: jak mohou (kladných) jader
vylétat (záporné) elektrony, když tam jsou jen kladné protony nenabité neutrony, ale žádné elektrony?
Pozn. Proton jakožto legitimní nukleon
zůstává jádře vázán silnou interakcí, zatímco elektron vyletí velkou rychlostí ven jakožto záření β−
(odnáší rozdíl energií mezi jádry B). Tato pozoruhodná skutečnost, při β--rozpadu vzniká "složitější" jádro než bylo
původní, sehrála rozhodující úlohu při kosmické nukleosyntéze prvků těžších než železo během
výbuchů supernov (viz pasáž "Kosmická alchymie jsme potomky hvězd!" §1. Ostatně, pokud je
neutron volný, nestabilní poločasem necelých minut vlivem slabé interakce rozpadá zmíněným β-
rozpadem světle popsaného mechanismu radioaktivity, spočívající rozpadu neutronu uvnitř
jádra, faktu nestability (volného) neutronu, může vyvstat paradoxní otázka: Jak vůbec mohou existovat stabilní jádra
obsahující neutrony? Proč všechny neutrony jejich nitru nerozpadnou protony, elektrony neutrina? Odpověď
spočívá tom, neutrony protony jádře nemůžeme pohlížet jako volné jsou součástí vyššího celku,
vázaného silnou interakcí.1.
*) "neutronu zachce stát protonem" samozřejmě jen zlehčené alegorické vyjádření; skutečný mechanismus
rozpadu bude stručně rozebrán níže souvislosti slabými jadernými interakcemi, obr.cz/JadRadFyzika2.5. Elektrony tedy opravdu vylétají z
atomového jádra.
Vzpomeneme-li složení jádra (§1.1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.2. 1.)
vzájemnou konverzí protony neustále "obnovuje" neutron jádře stabilní. stabilitě tohoto celku, jádra, pak rozhoduje ani tak stabilita izolovaných částic, ale
spolurozhoduje vazbová energie nukleonů.
Když zjistilo, radioaktivita vyskytuje jader přebytkem neutronů, našlo vysvětlení
vzniku záření β−: Některému "nadbytečných" neutronů "zachce" stát vzácnějším protonem -
udělá přeměnou: (částice zatím nevšímejme)
