V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Díky této své malé pronikavosti jej nelze využít diagnostice ani terapii. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1.
http://astronuklfyzika.htm (12 36) [15.
*) Tak tomu však není hlediska přírodní radioaktivity, kde α-radioaktivita důležitá.
Pozn. Radioaktivita vyskytuje pouze nejtěžších jader samého konce Mendělejevovy tabulky v
oblasti uranů transuranů (lehká jádra prostě "nemají to" aby vyzářila tak těžkou částici jakou α).2 Radioaktivita
Navzdory tomu, písmeno prvním místě řecké abecedě, radioaktivita nejméně důležitá
ze všech druhů radioaktivity *).RNDr. dvou důvodů:
1.
2.10. 1.1 "Atomy atomová jádra", část
"Nukleogeneze").
Předpokládá se, prakticky veškeré hélium vyskytující Zemi vzniklo při radioaktivním α-rozpadu přírodních
radionuklidů thoria uranu (příběh hélia stručně zmíněn závěru předchozího §1. Při postupném rozpadu těchto radionuklidů rozpadových řadách tvoří mnoho dalších jader, přičemž
samotné částice svém zabrzdění přibírají dva elektrony, čímž vznikají neutrální atomy vzniká plynné hélium 4He2.2008 12:13:25]
. draslíku 40K) tvořena těžkými prvy thoriem 232Th uranem 238,235U, které jsou a-
radioaktivní. Záření díky svému dvojnásobnému kladnému náboji, při vniknutí látky velmi účinně vytrhává
elektrony obalu atomů, čímž rychle ztrácí energii zabrzdí asi 0,1mm látkách hustoty vody
nebo tkáně.
Radioaktivita beta
Naopak nejčastějším nejdůležitějším druhem radioaktivity radioaktivita Existují tři druhy
radioaktivity které postupně stručně probereme :
Radioaktivita b
-
Základní schéma radioaktivity obr. Využívá jen
sporadicky některýh detekčních přístrojích (např. pro neutronovou aktivační analýzu ).cz/JadRadFyzika2. Při této jaderné přeměně mateřského jádra
vysokou rychlostí emitována částice b-
, což není nic jiného než obyčejný elektron e-
− stejný jako v
atomovém obalu.3. Většina přírodních radionuklidů
zde Zemi výjimkou např. detektory hustoty plynů, požární hlásiče) nebo v
neutronových generátorech (smísíme-li α-zářič vhodnou terčíkovou látkou jako berylium, částice
α vnikají jader terčíkové látky reakcí (a,n) odtud vyrážejí neutrony, které pak laboratorně
používají např.: Názvy "záření β", "částice pochází doby, kdy ještě nevědělo, jsou elektrony.2
