V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
naší Země činí tok těchto slunečních neutrin cca 6."
knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu".
q Hvězdná neutrina
V nitru všech hvězd probíhá termojaderná syntéza vodíkových jader hélium (ať již jedná o
přímý p-p řetězec nebo CNO cyklus), pozdějších fázích evoluce hvězd syntéza těžších prvků (viz
pasáž "Kosmická alchymie jsme potomky hvězd!" §1. 1.2 Radioaktivita
může mít značný význam, viz níže pasáž "Klidová hmotnost neutrin".
*) Nejvíce neutrin vzniká "startovní" proton-protonové reakci p+→ νe, ale jejich energie
(<0,42MeV) pro detekční metody nízká. Jsou všudypřítomné, avšak téměř nepolapitelné částice. nitra Slunce emitováno veliké množství neutrin, které
"zaplavují" celou Sluneční soustavu. Velký třesk.
Vznik druhy neutrin
Neutrina velmi lehké částice klidové hmotnosti blízké nule), bez elektrického náboje, spinem 1/2,
pohybující rychlostí blízkou rychlosti světla jsou nerozlučnými doprovodnými částicemi při všech
procesech elementárními částicemi účastí slabé interakce. řetězci těchto jaderných reakcí se
kromě silných interakcí účastní slabé interakce rozpady beta, při nichž dochází vzniku
neutrin energiemi cca 20MeV *).
Kosmologické aspekty těchto procesů jsou popisovány §5.cz/JadRadFyzika2. tzv. Dochází též masívní neutronové fúzi jader vnějších
vrstvách, doprovázené následným β−-rozpadem, rovněž emisí neutrin. Jejich emise doprovází vznik elektronů
při rozpadech pionů mionů, vzájemnou přeměnu protonů neutronů (např.
q Neutrina výbuchu supernov
Výbuch supernovy doprovázen vlastně způsoben) rychlým pohlcením téměř všech elektronů
protony (p+ e−→ inverzní β-rozpad), přičemž náhle vyzáří kolosální množství
neutrin (odhadované 1057neutrin). doby obrovské množství "reliktních"
neutrin volně pohybuje expandujícím vesmírem (nyní jejich hustota odhaduje asi
300neutrin/cm3 každém kousku vesmírného prostoru, zde Zemi). leptonové éře, necelou 1sekundu po
velkém třesku, kdy teplota poklesla pod asi 1010°K, přestala neutrina prakticky interagovat s
ostatní látkou elektrony, neutrony, protony). Tato reakce zastoupena jen asi 0,01%, ale
příslušná sluneční neutrina jsou dobře detekovatelná.RNDr.
Podle svého původu, konkrétního místa mechanismu vzniku, můžeme neutrina rozdělit pět
skupin:
q Reliktní neutrina
pocházející nejranějších období vývoje vesmíru.1010
neutrin/sekundu/cm2, nichž většina volně prolétne zeměkoulí.
http://astronuklfyzika.1, §4. při radioaktivitě β), jakož
i řadu procesů při srážkách elementárních částic při vysokých energiích. Neutrina patří, spolu fotony,
mezi nejhojnější částice vesmíru.
Neutrina obrovském množství vznikají při řadě procesů vesmíru leptonové éry při "velkém
třesku", přes termonukleární reakce hvězdách, výbuchy supernov.htm (16 36) [15. Pro naše detekční metody jsou vhodná neutrina vznikající jedné z
vedlejších dílčích větví reakce, níž jádro bóru β+-rozpadem mění jádro berylia, pozitron neutrino: →
6Be νe, kde neutrino může mít maximální energii asi 14MeV. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.4 "Standardní kosmologický model.2008 12:13:25]
. Neutrina díky své pronikavosti snadno unikají nitra hvězd
a šíří okolního prostoru.1 "Gravitace evoluce hvězd" knihy "Gravitace,
černé díry fyzika prostoročasu", nebo sylabus "Kosmická alchymie"). Vzhledem jejich stabilitě a
pronikavosti lze tedy soudit, neutrina jsou nejhojnějšími částicemi vesmíru jsme jakoby
"ponořeni neviditelného moře neutrin".10
