V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Vznik druhy neutrin
Neutrina velmi lehké částice klidové hmotnosti blízké nule), bez elektrického náboje, spinem 1/2,
pohybující rychlostí blízkou rychlosti světla jsou nerozlučnými doprovodnými částicemi při všech
procesech elementárními částicemi účastí slabé interakce.htm (16 36) [15. Vzhledem jejich stabilitě a
pronikavosti lze tedy soudit, neutrina jsou nejhojnějšími částicemi vesmíru jsme jakoby
"ponořeni neviditelného moře neutrin". Jejich emise doprovází vznik elektronů
při rozpadech pionů mionů, vzájemnou přeměnu protonů neutronů (např.
Neutrina obrovském množství vznikají při řadě procesů vesmíru leptonové éry při "velkém
třesku", přes termonukleární reakce hvězdách, výbuchy supernov. 1.10. Neutrina patří, spolu fotony,
mezi nejhojnější částice vesmíru. Tato reakce zastoupena jen asi 0,01%, ale
příslušná sluneční neutrina jsou dobře detekovatelná. naší Země činí tok těchto slunečních neutrin cca 6.
http://astronuklfyzika. leptonové éře, necelou 1sekundu po
velkém třesku, kdy teplota poklesla pod asi 1010°K, přestala neutrina prakticky interagovat s
ostatní látkou elektrony, neutrony, protony). řetězci těchto jaderných reakcí se
kromě silných interakcí účastní slabé interakce rozpady beta, při nichž dochází vzniku
neutrin energiemi cca 20MeV *).1010
neutrin/sekundu/cm2, nichž většina volně prolétne zeměkoulí. tzv.cz/JadRadFyzika2."
knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". Velký třesk. Dochází též masívní neutronové fúzi jader vnějších
vrstvách, doprovázené následným β−-rozpadem, rovněž emisí neutrin. nitra Slunce emitováno veliké množství neutrin, které
"zaplavují" celou Sluneční soustavu.2008 12:13:25]
. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1 "Gravitace evoluce hvězd" knihy "Gravitace,
černé díry fyzika prostoročasu", nebo sylabus "Kosmická alchymie").2 Radioaktivita
může mít značný význam, viz níže pasáž "Klidová hmotnost neutrin".
q Neutrina výbuchu supernov
Výbuch supernovy doprovázen vlastně způsoben) rychlým pohlcením téměř všech elektronů
protony (p+ e−→ inverzní β-rozpad), přičemž náhle vyzáří kolosální množství
neutrin (odhadované 1057neutrin).
*) Nejvíce neutrin vzniká "startovní" proton-protonové reakci p+→ νe, ale jejich energie
(<0,42MeV) pro detekční metody nízká.4 "Standardní kosmologický model. Neutrina díky své pronikavosti snadno unikají nitra hvězd
a šíří okolního prostoru. Pro naše detekční metody jsou vhodná neutrina vznikající jedné z
vedlejších dílčích větví reakce, níž jádro bóru β+-rozpadem mění jádro berylia, pozitron neutrino: →
6Be νe, kde neutrino může mít maximální energii asi 14MeV.
q Hvězdná neutrina
V nitru všech hvězd probíhá termojaderná syntéza vodíkových jader hélium (ať již jedná o
přímý p-p řetězec nebo CNO cyklus), pozdějších fázích evoluce hvězd syntéza těžších prvků (viz
pasáž "Kosmická alchymie jsme potomky hvězd!" §1.
Kosmologické aspekty těchto procesů jsou popisovány §5. Jsou všudypřítomné, avšak téměř nepolapitelné částice.RNDr. doby obrovské množství "reliktních"
neutrin volně pohybuje expandujícím vesmírem (nyní jejich hustota odhaduje asi
300neutrin/cm3 každém kousku vesmírného prostoru, zde Zemi).1, §4.
Podle svého původu, konkrétního místa mechanismu vzniku, můžeme neutrina rozdělit pět
skupin:
q Reliktní neutrina
pocházející nejranějších období vývoje vesmíru. při radioaktivitě β), jakož
i řadu procesů při srážkách elementárních částic při vysokých energiích
