Emulátor signálu navigacního systému GPS

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Práce se zabývá principem satelitní navigace. Přibližuje problematiku určení polohy a nadmořské výšky na povrchu Země. Obsahuje rozbor navigačních zpráv a způsob zpracování navigačních signálů v GPS přijímačích. Dále jsou popsány návrh a realizace emulátoru navigačního signálu systému GPS v prostředí Matlab. Ten slouží kegenerování kompletních navigačních zpráv, které je možné vysílat pomocí univerzálního softwarového rádia. V poslední části práce je proveden rozbor těchto signálů zachycených pomocí druhého softwarového rádia.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Hofman

Strana 34 z 69

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
“ tohoto zákona zřejmé, rychlost družice apogeu je nejnižší perigeu nejvyšší, tak jak znázorňuje obrázek 13.23 2.2. Obr.1. Prvním bod perigeum, kdy družice nachází nejblíže Zemi.2. Pro eliptickou oběžnou dráhu jsou důležité dva body. Pro družice blízko Země oběžná doba kratší než pro družice vzdálené. Tvar elipsy dán její hlavní poloosou a, . Pokud označíme oběžné doby družic jako délky hlavních poloos jako potom lze zapsat [12]: 2 3 1 1 2 3 2 2 T a T a  . Keplerovy zákony Před vlastním výpočtem nutné zaměřit fyzikální zákony, které platí pro všechna tělesa pohybující oběžných drahách nejenom kolem Země, ale kolem ostatních planet hvězd. První Keplerův zákon formulován takto [12]: „Družice obíhají kolem Země po eliptických drahách, jejichž jednom společném ohnisku nachází Země.11) 2. (2. druhém bodu apogeu družice nachází maximální vzdálenosti Slunce. Tyto zákony platí obecně pro jakékoli těleso pohybující gravitačním poli působením dostředivé síly. století. Pohyb družice Z Keplerových zákonů tedy vyplývá, oběžné dráhy družic jsou elipsy (pro kruhové dráhy lze použít stejný princip výpočtu).2. Oba body leží hlavní poloose dráhy při jejich spojení vznikne přímka apsid. Druhý Keplerův zákon popisuje závislost rychlosti délce průvodiče [12]: „Obsahy ploch opsaných průvodičem družice (spojnice středu Země družice) stejný čas jsou stejně velké. Tyto zákony jako první formuloval německý matematik astronom Johannes Kepler již 17. 13: Závislost plochy opsané průvodičem družice jednotku času [13] Třetí Keplerův zákon hovoří závislosti oběžné doby družice její vzdálenosti od Země [12]: „Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou družic stejný jako poměr třetích mocnin jejich hlavních poloos“.“ ideálním případě mohou družice pohybovat kružnici, potom Země leží středu jejich oběžné dráhy