Elektrotechnika středem zájmu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Walter Conrad

Strana 18 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Máme zde mysli atomové elektrárny využívající termonukleární reakci. jsou velké jen uran obsažený mořské vodě mohl dát více energie než všechny dosud známé zásoby fosilních paliv. Podle názoru odborníků budou koncem tohoto tisíciletí množivé reaktory ve většině atomových elektráren podstatně přispějí lepšímu využití světových zásob uranu. Takové jaderné reakce probí­ hají nitru hvězd celém vesmíru jsou zdrojem jejich vyzařované 16 . nich energie nezískává štěpením těžkých atomů, nýbrž naopak spojováním jader lehkých atomů. Větší část jeho výkonu 350 MW slouží odsolování mořské vody množství asi 100 000 denně, zby­ tek využívá dodávce energie sítě. T Slunce laboratoři Ještě dříve, než podstatně zmenší světové zásoby štěpných materiálů, přikročíme stavbě atomových elektráren, které nebudou potřebovat ani uran, ani plutonium.^množivé UlU u články V±y 'palivové Články bezpečnostní dvojitá nádoba oběhové čerpadlo roztavený sodík(prim-občh) mnozivy reaktor výměník tepla oběhové čerpadlo I generátor roztaveny sodík [sekundárníoběh) turbina kondenzát (te rciá oběh í oběh chladicí vody Obr. To ovšem nijak neodporuje zákonu zachování energie, jde pouze to, že zužitkuje část paliva, která není jiných reaktorech využita. Schéma rychlého množivého reaktoru se spotřebuje výrobě energie jde tedy skutečné „množení“ . Možnosti jeho technického využití jsou ovšem ještě daleké budoucnosti. V létě roku 1973 bylo Kaspického moře dáno provozu první zařízení rychlým množivým reaktorem. Rychlé množivé reaktory zkoušejí jiných zemích