Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Při takové teplotě jsou všechny látky stavu plazmy, rychle
rozptýlila, takže nedocházelo srážkám spojení částic.
Nadějnými ukázala zařízení TOKAMAK, vyvinutá Sovětském svazu.;||^mto zkratovaném
sekundárním závitu pomocí primárního vinutí dostittěčhé napětí, které
, kfľjf“’n ',vÝ podnik
75 nuKoVkNY
. Aby jádra deuteria tritia donutila spojení
vzdor velkým elektrickým odpudivým silám, musí mít rychlosti odpo
vídající teplotě 100 miliónů kelvinů, hustota částic musí být
přitom velká tento stav musí být udržen dostatečně dlouhou dobu. ukazuje, jde princip trans
formátoru.energie. Vybudí-li seír. obrazovkách televizorů)
a lze také vhodným rozložením pole stlačit omezeného prostoru,
tj. Jeho sekundární vinutí tvoří uzavřená prstencová trubice
obsahující směs deuteria tritia. Protože však
plazma skládá elektricky nabitých částic (elektrony záporným nábo
jem atomová jádra kladným nábojem), nabízí jiná možnost.
Potíže, které stojí cestě využití řízené termonukleární reakce,
jsou však značné.
• Produktem „spalování“ při termonukleární reakci hélium, které
není radioaktivní jako produkty štěpných reakcí navíc cennou látkou
potřebnou mnoha technických oborech. tohoto principu vychází mnoho pokusů.
Náčrt tohoto zařízení obr.
Pohybujícím elektricky nabitým částicím lze vnutit určité dráhy
magnetickým polem (jak děje např. jednoho gramu deuteria lze získat tolik energie,
jako deseti tun uhlí. Vědci mnoha národů přispěli poznání zákonitostí termonuk
leární reakce cíl, němuž směřuje, hodný vynaloženého úsilí:
• Výchozím palivem termonukleární reakce jsou izotopy vodíku,
deuterium tritium.
Tak žhavá plazma nemůže uzavřít žádné nádoby, neboť
jakýkoliv materiál stěn nádoby okamžitě vypařil. lze uzavřít „magnetické nádoby“ takže nepřijdou styku
se žádnými hmotnými stěnami. Jsou obsaženy vodě takovém množství,
že nemůže nastat žádný nedostatek zdrojů energie, podaří-li jich
využít. Jsou zdrojem energie záření Slunce, tím zdrojem života
na Zemi. Tento název přešel technického
názvosloví mnoha jazyků.
Název vznikl slov TOk proud), KAmera komora) MAgnitnyje
Katuški magnetující cívky).
• Záření vznikající při termonukleární reakci poměrně slabé.
• porovnání jaderným štěpením dává termonukleární reakce
velký výtěžek energie
