Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Atom uranu 238U, které neúčastní štěpení, mohou zachycovat
velmi rychlé neutrony, tím vzniká prvek plutonium, který právě
tak štěpný, jako uran 235U. Podíl jaderných elektráren ceikové výrobě elektrické
energie roste daleko rychleji než podíl jiných elektráren. reaktorech. 5).
Mnohem lepší využití přírodních zásob uranu umožňuje jiný typ
reaktoru, jehož vývoji usilovně pracuje mnoha zemích, hlavně
v Sovětském svazu, Velké Británii Francii. výrobě páry
se však nevyužívá chemická energie fosilních paliv, nýbrž teplo vznikající
při jaderných reakcích tzv.
V dnešních jaderných elektrárnách nacházíme stejné turbíny gene
rátory, jaké osvědčily tepelných elektrárnách. sériově vyrábějí tlakovodní reaktory výkony 440 1000 MW,
které nacházejí použití jaderných elektrárnách jiných socialistic
kých států.
Bylo navrhováno zkoušeno mnoho typů variant jaderných
reaktorů několik nich osvědčilo. tzv. Rychlé množivé reaktory vyznačují
tím, nich mění plutonium největší počet atomů uranu 238U.než 1500 GW. Využitelný štěpný izotop 235U, avšak jeho podíl
ve směsi jen asi 0,7 Obohacení uranu tímto izotopem možné
jen poměrně nákladným postupem.
R energii,
ale o
Uran, který nacházíme přírodě, směs několika izotopů. Lze dosáhnout toho, produkuje více paliva, než
15
. rychlý
>nnožirý reaktor (obr. obr.
Doprava paliva pro jadernou elektrárnu není žádný problém. přední desce).
Důležité je, množivý reaktor nedodává jen energii, ale také nové
jaderné palivo.
Velká tepelná elektrárna spotřebuje každou hodinu nejméně celý ná
kladní vlak hnědého uhlí, ale jaderná elektrárna stejného výkonu spo
kojí množstvím paliva, které pohodlně vešlo kufříku. vzniku plutonia dochází (ovšem jen
v malé míře) jiných reaktorech. Zdaleka
největší podíl izotop 238U, který bezprostředně neúčastní vývinu
tepla reaktoru. Patří nim zejména tlakovodní
reaktory varné reaktory (obr. Přesto dnes jako palivo reakto
rech používá převážně obohacený uran. Napří
klad reaktor 440 spotřebuje rok jen asi jaderného paliva. SSSR se
např
