Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
Ze vztahu 3. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí.62 jako poměr tj.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky.61 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. činitelem
přenosu napětí, tj. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou. „mrtvou“) svorku společnou. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1. řádku sloupce.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. obvykle charakterizováno tzv. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆=
