Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1. poměrem výstupního napětí napětí vstupu.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. „mrtvou“) svorku společnou. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran. obvykle charakterizováno tzv. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu. řádku sloupce.61 3. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. činitelem
přenosu napětí, tj.62 jako poměr tj. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3.
Ze vztahu 3. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆=. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky
