Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
Vstupní odpor činitel přenosu napětí jsou pak rovny
Ω=
∆
∆
= kRvst 72,41:1
a 4707,8
1:1
2:1
−=
∆
∆
=uK .37 užitím metody uzlových napětí. tomto případě však
není vodivostní (admitanční) matice symetrická podle hlavní diagonály.40
4052. Vstup obvodu mezi bází tranzistoru referenčním uzlem, výstup mezi
kolektorem referenčním uzlem.
Numerické hodnoty determinantu příslušných algebraických doplňků jsou
972.
2.002.22:
Vypočítáme vstupní odpor přenos napětí tranzistorového zesilovacího stupně, jehož schéma
je Obr.0
1:1 =
−
=∆ 096. souladu tím, bylo uvedeno, přidělíme bázi pořadové
číslo kolektoru pořadové číslo Pak bude vodivostní matice rovna (hodnoty jsou
v milisiemensech)
⎥
⎥
⎥
⎦
⎤
⎢
⎢
⎢
⎣
⎡
−
−
−−
=
2.23:
Řešte můstkové zapojení podle Obr.
Příklad 3.39
2.40
4098.4==∆ 504.Elektrotechnika 81
Příklad 3.35.450
4052.0
3
2
1
321
G
.199
2.4502. Numerické hodnoty parametrů jsou RBE=5 kΩ, Re=200 Ω,
RC=2 kΩ, Rf=50 kΩ, gm=40 mS.
. 3.23
2. 3. Metoda vhodná pro ruční počítačové řešení jednoduchých velmi složitých obvodů.39
2:1 −=
−
−
−=∆ . Metoda však nevýhody neřeší totiž přímo obvody některými obvodovými prvky,
jmenovitě:
a) ideálními zdroji napětí (nezávislými řízenými),
b) operačními zesilovači,
c) magneticky vázanými cívkami.452.
3.022.
Závěry metodě uzlových napětí:
1. Hodnoty prvků
obvodu jsou: 2V, 20Ω, 40Ω, 10Ω 25Ω.
V principu možné řešit výše uvedené případy, však zpravidla nutné psát rovnice
podle Kirchhoffova zákona pro každý uzel jednotlivě provádět příslušné úpravy pro
získání výsledné maticové soustavy rovnic.098. Uvedené nevýhody odstraňuje modifikovaná
(upravená) metoda uzlových napětí. Umožňuje řešit obvody zdroji proudu řízenými napětím, které jsou obsaženy ve
většině náhradních schémat bipolárních unipolárních tranzistorů. Než přistoupíme popisu této metody, vysvětlíme na
příkladu, jak lze při „ručním“ řešení obejít problém a), tedy obsahuje-li obvod větev
s ideálním napěťovým zdrojem
