Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Lubomír Brančík

Strana 13 z 160

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Jedná vektorovou veličinu se směrem daným tečnou proudnice daném bodě velikostí i(t) . Proud pak definujeme jako rychlost změny náboje dt dq i 1.9 ) Tato energie může být později kondenzátoru opět odebrána.7: Vodivý kanál Kladné hypotetické částice pohybují nejkratších drahách, tzv. proudnicích. Hovoříme proto proudovém poli, které každém bodě charakterizováno proudovou hustotou (hustotou elektrického proudu) J r , jednotkou [Am-2 ]. Jestliže se však náboje časem mění nebo pohybují, představují elektrický proud. 1. 1. Tento tzv.7.6: Čítací šipka proudu Pokud proud funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl totožný vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce i(t) nabývá kladných hodnot. 1. Obr. Až dosud jsme předpokládali, náboje poli jsou konstantní nepohyblivé. Kladný smysl proudu vyznačujeme pomocí čítací šipky proudu, viz Obr.Elektrotechnika 13 d S C rεε0= 1.6 Obr.8 ) Při umisťování nábojů elektrodách (nabíjení kondenzátoru) byla vynaložena práce, která nyní kondenzátoru akumulována formě energie elektrického pole 2 2 1 2 1 CuQuWe 1. Příklad takového kanálu nakreslen Obr. Část prostoru, které dochází pohybu volných nábojů, vytváří vodivý kanál. Proud skalární veličinou, jejíž kladný smysl ztotožňujeme smyslem pohybu kladných nábojů. makroskopické teorie elektromagnetického pole).10 ) a měříme jej ampérech [A]. když veličinou pracuje matematického hlediska jako s nekonečně malou, hlediska fyzikálního musí obsahovat dostatečně velký počet nabitých částic, aby mohla být považována spojitou funkci času (definice vychází tzv. konvenční směr elektrického proudu původ počátcích nauky elektřině, kdy nebyla dostatečně známa struktura hmoty, byl zvolen právě naopak než smysl pohybu elektronů tvořících proud vodičích