Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
8 )
Při umisťování nábojů elektrodách (nabíjení kondenzátoru) byla vynaložena práce,
která nyní kondenzátoru akumulována formě energie elektrického pole
2
2
1
2
1
CuQuWe 1. 1.10 )
a měříme jej ampérech [A]. Příklad
takového kanálu nakreslen Obr. proudnicích. 1. 1.6
Obr. Hovoříme
proto proudovém poli, které každém bodě charakterizováno proudovou hustotou
(hustotou elektrického proudu) J
r
, jednotkou [Am-2
].
Část prostoru, které dochází pohybu volných nábojů, vytváří vodivý kanál. Tento tzv. Jestliže se
však náboje časem mění nebo pohybují, představují elektrický proud.
Obr.9 )
Tato energie může být později kondenzátoru opět odebrána.
Proud skalární veličinou, jejíž kladný smysl ztotožňujeme smyslem pohybu
kladných nábojů.7. 1.Elektrotechnika 13
d
S
C rεε0= 1.
makroskopické teorie elektromagnetického pole). Jedná vektorovou veličinu se
směrem daným tečnou proudnice daném bodě velikostí
i(t)
.7: Vodivý kanál
Kladné hypotetické částice pohybují nejkratších drahách, tzv. Kladný smysl proudu
vyznačujeme pomocí čítací šipky proudu, viz Obr.
Až dosud jsme předpokládali, náboje poli jsou konstantní nepohyblivé. Proud pak
definujeme jako rychlost změny náboje
dt
dq
i 1. když veličinou pracuje matematického hlediska jako
s nekonečně malou, hlediska fyzikálního musí obsahovat dostatečně velký počet nabitých
částic, aby mohla být považována spojitou funkci času (definice vychází tzv. konvenční směr elektrického proudu původ počátcích
nauky elektřině, kdy nebyla dostatečně známa struktura hmoty, byl zvolen právě naopak
než smysl pohybu elektronů tvořících proud vodičích.6: Čítací šipka proudu
Pokud proud funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl
totožný vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce i(t) nabývá kladných hodnot
