Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Lubomír Brančík

Strana 12 z 160

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3 pak vyplývá 2112 viz Obr. Značí se řeckým písmenem měří opět voltech [V].Elektrotechnika 1 Pro vyznačení smyslu napětí používáme tzv.5. čítací šipku napětí, která vlastně určuje směr postupu integrace bodu bodu Změna směru čítací šipky vyznačuje záměnou pořadí číslic indexu napětí, rovnice 1. Pro získání názorné představy rozložení pole spojujeme body stejného potenciálu tzv. 1. Obr.3 naznačeny plnými čarami.4. Obecně lze hladinu nulového potenciálu volit libovolně, např. Obr.7 jako podíl náboje napětí mezi elektrodami Velikost kapacity závisí geometrických rozměrech elektrod materiálových vlastnostech prostředí mezi nimi a obecně stanovuje řešením příslušného elektrického pole. Potenciál bodu poli úměrný práci, kterou musíme vynaložit, abychom dopravili kladný zkušební náboj daného místa místa, jehož potenciál pokládáme nulový.3 1. případě elektrostatického pole vytvořeného izolovaným nábojem bod nulového potenciálu považuje korespondující náboj umístěný v nekonečnu. referenční bod) uvažuje obvykle povrchu Země, konkrétního elektrického zařízení pak povrch kovové skříně, které zařízení instalováno. ekvipotenciálních ploch, Obr.5: Čítací šipky napětí Pokud napětí funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl totožný smyslem vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce u(t) nabývá kladných hodnot.5 ) je dále zřejmé, napětí mezi dvěma body nebo ekvipotenciálními plochami lze vyjádřit také jako rozdíl potenciálů 2112 −=u 1.7 ) a měříme faradech [F]. vztahů 1. Potom siločáry popisující pole vycházejí ekvipotenciálních ploch kolmo. 1. Obr. Podle definice lze tedy potenciály bodů vyjádřit jako ∫∫ ⋅−=⋅−= 1 0 1 0 1 1 sdEsdF q rrrr ϕ 1.4, kapacita rovna 1 2 12u 21u . 1. Tak např.4 ) ∫∫ ⋅−=⋅−= 2 0 2 0 2 1 sdEsdF q rrrr ϕ 1. 1.4 1. Častější případ, kdy použijeme dvou elektrod, nichž jednu nabijeme nábojem druhou nábojem –Q, jak tomu např.3 zvolena rovina souměrnosti stejně velikých korespondujících nábojů.6 ) Jestliže elektrodu umístěnou izolovaně nevodivém prostředí nabijeme nábojem Q, povrch elektrody ekvipotenciální plochou napětí ϕ=u Definujeme kapacitu elektrody jako u Q C 1. Taková konfigurace nazývá kondenzátor (kapacitor). 1. pro deskový kondenzátor plochou elektrod vzdáleností mezi nimi viz Obr. 1. praxi bod nulového potenciálu (tzv.5 ) kde dolní integrační mez označuje bod nulového potenciálu. Kapacita kondenzátoru opět definována dle 1