Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
4 1.7 jako podíl náboje napětí mezi elektrodami Velikost kapacity
závisí geometrických rozměrech elektrod materiálových vlastnostech prostředí mezi nimi
a obecně stanovuje řešením příslušného elektrického pole. Pro získání názorné představy rozložení pole spojujeme body stejného
potenciálu tzv. 1. 1.5 )
je dále zřejmé, napětí mezi dvěma body nebo ekvipotenciálními plochami lze vyjádřit také
jako rozdíl potenciálů
2112 −=u 1.6 )
Jestliže elektrodu umístěnou izolovaně nevodivém prostředí nabijeme nábojem Q,
povrch elektrody ekvipotenciální plochou napětí ϕ=u Definujeme kapacitu
elektrody jako
u
Q
C 1.3 zvolena rovina souměrnosti stejně velikých
korespondujících nábojů. 1.7 )
a měříme faradech [F].
Obr. 1. ekvipotenciálních ploch, Obr.
Potenciál bodu poli úměrný práci, kterou musíme vynaložit, abychom dopravili
kladný zkušební náboj daného místa místa, jehož potenciál pokládáme nulový. Kapacita kondenzátoru opět
definována dle 1. praxi bod nulového potenciálu (tzv.3 1.3 naznačeny plnými čarami. vztahů 1.5. 1.Elektrotechnika 1
Pro vyznačení smyslu napětí používáme tzv. 1. Obecně lze hladinu nulového potenciálu
volit libovolně, např. Značí
se řeckým písmenem měří opět voltech [V]. případě elektrostatického pole vytvořeného
izolovaným nábojem bod nulového potenciálu považuje korespondující náboj umístěný
v nekonečnu. Tak např. Podle definice lze tedy
potenciály bodů vyjádřit jako
∫∫ ⋅−=⋅−=
1
0
1
0
1
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1. čítací šipku napětí, která vlastně určuje
směr postupu integrace bodu bodu Změna směru čítací šipky vyznačuje záměnou
pořadí číslic indexu napětí, rovnice 1.5: Čítací šipky napětí
Pokud napětí funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl
totožný smyslem vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce u(t) nabývá kladných
hodnot.4 )
∫∫ ⋅−=⋅−=
2
0
2
0
2
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1. Obr. referenční bod) uvažuje
obvykle povrchu Země, konkrétního elektrického zařízení pak povrch kovové
skříně, které zařízení instalováno. Potom
siločáry popisující pole vycházejí ekvipotenciálních ploch kolmo. Taková
konfigurace nazývá kondenzátor (kapacitor). Obr.3 pak vyplývá 2112 viz Obr.4. Častější případ, kdy použijeme dvou elektrod, nichž
jednu nabijeme nábojem druhou nábojem –Q, jak tomu např.5 )
kde dolní integrační mez označuje bod nulového potenciálu.4, kapacita rovna
1 2
12u 21u
. pro deskový
kondenzátor plochou elektrod vzdáleností mezi nimi viz Obr
