Kniha je pomůckou a všestranným rádcem elektromontérů při měření v rozvodech a zařízeních nn. V úvodu pojednává povšechně o měřicích přístrojích a jejich používání, v dalších kapitolách podrobně probírá jednotlivá měření, tj. měření napětí, proudu, výkonu, fázového posuvu, kmitočtu, odporů a indukčnosti. Vysvětluje, jak správně volit měřicí přístroje a jak je zapojovat. Výklad je doplněn mnoha zapojovacími schématy a příklady. Kniha je určena montérům v rozvodných zařízeních a průmyslových závodech.
TROJ Ů
A MĚŘI H
Třída přesnosti
Každý měřicí přístroj svou vlastní chybu; nemíníme tím konstrukční
vadu. Budeme-li mít dva voltmetry stejné
třídě přesnosti, jeden 150 druhý 250 použijeme při měření
napětí např. Dovolená chyba měřicího přístroje, tj.
29
. jako šlo voltmetr měři
cím rozsahem 125 dovolenou chybu ±2,5 vyjde nám třída
přesnosti
±
2,5 100
125
± %
Obdobně pro čtvrtinové napětí vyjde třída přesnosti 4%. Výjimka fázoměrů, nichž třída
přesnosti znamená hodnotu dovolené chyby geometrických stupních,
a kmitoměrů, nichž třída přesnosti znamená hodnotu dovolené chyby
v kmitech sekundu. rozdíl, který může přístroj
vykazovat proti skutečné hodnotě, dané např. Vyjadřuje procen
tech největšího měřicího rozsahu. chyba způsobená např.
Přiklad: Voltmetr měřicí rozsah 250 třídu přesnosti To
znamená, může proti skutečné hodnotě vykazovat chybu (rozdíl) 1%
z 250 ±2,5 Jinak řečeno, voltmetr bude vyhovovat třídě přes
nosti jestliže jeho údaj porovnání cejchovním normálem bude roz
mezí 247,5 252,5 Tuto chybu ±2,5 může vykazovat libovolném
místě stupnice., zaviní, nedá měřit
přesně vždy naměří větší nebo menší hodnota proti hodnotě sku
tečné.
Měří-li tímto voltmetrem poloviční napětí 125 může být chyba na
tomto místě také ±2,5 Údaj proti skutečné hodnotě může být rozmezí
122,5 127,5 Vypočítá-li pro toto rozmezí procentní chyba tak, že
se napětí 125 bude považovat 100 tj. cejchovním normálem, se
nazývá třídou přesnosti (hodnotou třídy přesnosti). HOV voltmetru rozsahem 150 V. Budeme
proto při měření volit měřicí přístroj takovým měřicím rozsahem, aby se
měrná hodnota četla při výchylce pokud možno největší, nebo alespoň
v poslední třetině rozsahu stupnice.
Z tohoto rozboru vyplývá, čím menší hodnoty budeme měřit vzhledem
k největšímu měřicímu rozsahu, tím menší bude přesnost měření. třením ložiskách, přívodními pruži
nami, nepřesností kreslení stupnice apod
