Kniha je pomůckou a všestranným rádcem elektromontérů při měření v rozvodech a zařízeních nn. V úvodu pojednává povšechně o měřicích přístrojích a jejich používání, v dalších kapitolách podrobně probírá jednotlivá měření, tj. měření napětí, proudu, výkonu, fázového posuvu, kmitočtu, odporů a indukčnosti. Vysvětluje, jak správně volit měřicí přístroje a jak je zapojovat. Výklad je doplněn mnoha zapojovacími schématy a příklady. Kniha je určena montérům v rozvodných zařízeních a průmyslových závodech.
F]
platí vztah
P [VAr] nebo 1§~ P-q [pF]
F1
3184 m
Nemá-li kondenzátor štítek, zjistíme jeho výkon nebo kapacitu měřením.
Proud voltmetru nebude mít vliv přesnost měření. Nestane tak, jestliže při měření zapojíme
do proudového obvodu ochranný odpor. Musíme však znát jeho jmenovité napětí, např.
176
. Při měření větší
a velké kapacity zapojíme měřidla podle schématu obr.
o) b)
Obr. 139b. 139.
Při malé kapacitě velký kapacitní odpor tím také malý kapacitní proud. 139a. Kondenzátor může mít napětí vyšší jen 10% než jme
novité, jinak vzroste namáhání dielektrika nebezpečnou mez může
nastat proražení, tj.
Nemá-li kondenzátor štítek, odhadneme výkon porovnáním velikostí
jiných kondenzátorů.
Měření voltmetrem ampérmetrem
Při měření menší kapacity zapojíme měřidla podle schématu obr.Mezi výkonem kondenzátem [VAr] kapacitou mikrofaradech [p. vnitřní zkrat. na
jaké byl připojen. Měření kapacity:
a) měření menších kapacit, měření větších kapacit
Kdyby přiměření spojily přívodní vodiče kondenzátoru, nebo kdyby
nastal kondenzátoru zkrat, bylo svorkách ampérmetru napětí
zdroje ampérmetr spálil.
Příklad: Výkon jedné fáze trojfázového kondenzátoru zapojeného do
trojúhelníku napětí 380 byl odhadnut kVAr
