Kniha je pomůckou a všestranným rádcem elektromontérů při měření v rozvodech a zařízeních nn. V úvodu pojednává povšechně o měřicích přístrojích a jejich používání, v dalších kapitolách podrobně probírá jednotlivá měření, tj. měření napětí, proudu, výkonu, fázového posuvu, kmitočtu, odporů a indukčnosti. Vysvětluje, jak správně volit měřicí přístroje a jak je zapojovat. Výklad je doplněn mnoha zapojovacími schématy a příklady. Kniha je určena montérům v rozvodných zařízeních a průmyslových závodech.
Poznámka: Podle norm roku 1948 byly elektrom ěru cívky sazbového relé
a měřiče axim připojeny jedním koncem napěťovou svorku první fáze.
Na obr. Podle
nové norm 1962 musí konce vyvedeny společnou sam ostatnou svorku
svorkovnice elektrom ěru. hodině.
Obr. Trojfázový dvousazbový elektrom ěřičem axim pro síť čtyřvodičovou
Obdobně podle obr. 128. 128 vyznačeno zapojení elektroměru síti 380/220 se
sazbovým spínačem měřičem maxima.
Zjišťování průměrného účiníku údajů elektroměru
činné jalové energie
Poměr jalové činné práce (odběru) měřítkem účiníku. Pro výpočet účiníku
platí vztah:
154
. Přívod relé vyveden elektroměru
do spínače maxima. Běžně dělá časový interval záznamu minutách,
je tzv. 128 zapojíme dvousoustavový elektroměr síti bez
středního vodiče. Unášeč vrací počáteční polohy pružinou,
která uvolňuje elektrickým relé. Zapojíme-li spínač měřiče ma
xima tak, propojíme bod bodem bude měřit maximum od
běru jen době vyšší denní sazby. Svorka elektroměru nebude použita také neuděláme
propojení mezi svorkou svorkou sazbového spínače. Aby získal přehled účiníku průběhu
pracovního dne, uděláme čtení např. svorku 1
sazbového spínače zapojíme vodič, který bude druhým koncem připojen
před jističem elektroměru jinou fázi, než která zapojena svorky 4. Čím bude doba
pro posouzení účiníku kratší, tím bude výpočet zřetelem okamžitou
situaci rozvodu přesnější.kam byl unášečem dotlačen. Odstraníme-li toto propojení na-
hradíme-li propojením mezi body a—d, bude měřič maxima trvale
v činnosti. čtvrthodinové maximum
