Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 8 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
exp(+j11o ) = = 0,285.αλα 88,4.m-1 == ′ = 071,0 2 )( 2 )( π α π αλ k 88,4 == ′ = 082,0 22 ππ λ k 76,6 m ( fvf .m-1 .H(B)* = 0,154.10-3 .4.6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě homogenního prostředí určen vztahem 3.8 vypočítat zadané hodnoty E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do bodu transformovat vztahem 3.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3. 024,0 1 ln. výrazu |E(C)| |E(A)|. Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme -180o = 30o – [4,07.S.1,85.6 Nejprve však musíme určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3. (yD 1)] 90,4 m Další body mají souřadnice n. ( )=′=′ cos.exp(30,5o ) (0,246 j0,145) mW/m2 P(B) Π(B).(yC yA) k´´x. Π(B) E(B).0,2.154,0 == 1,85.4 3.rCA) dosadíme zadanou hodnotu poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´.exp(j30,5o ) Ω ( ) ( )o o o j j Z BE BH 5,30exp.10-3 .cos(-30o ) 0,071 rad.(yC yA) k´´y.1 ˆ ππ π ωγε μ ε μ −− − − = − == jj Zo = 83,1.rCA k´´.exp(j19,5o ).cos 60o = (24,6 14,5) μW e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty? Rovnici 3.exp(-11o ) A/m c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o od osy vypočteme pomocí vztahů 3.6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´.(xD xA) ky´.(0) k´´y. 106 m/s d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2 rovnoběžnou rovinou zy vypočteme pomocí vztahu 3. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu).10 10.3 pro úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o – 60o ) -30o .exp(-k´´.10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru) vypočtené pomocí 3. Δy Pak ( ) ( ) == ′′ −=Δ 1,0ln.rCA k´´x.( 2,35.10-3 .8 bude snadnější určit intenzitu magnetického pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B).λy .cos 0,285.1,83 5,19exp. 0,024.10-3 .FEKT Vysokého učení technického Brně b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3. 1 AE CE k y y 95,9 m f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme argumentovou část rovnice 3.9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a směrem šíření roven 60o .(yD yA)] .6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme modulovou část.kk 0,082.exp(30,5o ).(xC xA) k´´y. ( 639 7 10. Pro srovnání jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny dosazením měrné fáze k´ = 0,082 rad.2103610.106 m/s fvf 77,6