V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
exp(30,5o
) (0,246 j0,145) mW/m2
P(B) Π(B).
Π(B) E(B).10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru)
vypočtené pomocí 3.
024,0
1
ln. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova
vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu).
Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme
-180o
= 30o
– [4,07.10
10.m-1
==
′
=
071,0
2
)(
2
)(
π
α
π
αλ
k
88,4 ==
′
=
082,0
22 ππ
λ
k
76,6 m
( fvf . (yD 1)] 90,4 m
Další body mají souřadnice n.exp(30,5o
).8 bude snadnější určit intenzitu magnetického
pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B).(xD xA) ky´.6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě
homogenního prostředí určen vztahem 3.10-3
. Δy
Pak
( )
( )
==
′′
−=Δ 1,0ln.exp(+j11o
) =
= 0,285.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3. 0,024.106
m/s fvf 77,6.m-1
.λy
.3 pro
úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o
– 60o
) -30o
.exp(-11o
) A/m
c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o
od osy vypočteme
pomocí vztahů 3. Pro srovnání
jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny
dosazením měrné fáze k´
= 0,082 rad.rCA) dosadíme zadanou hodnotu
poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´.
1
AE
CE
k
y
y
95,9 m
f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme
argumentovou část rovnice 3.4 3.exp(j19,5o
).6 Nejprve však musíme
určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3.9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a
směrem šíření roven 60o
.FEKT Vysokého učení technického Brně
b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3.(yD yA)] .2103610.6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´. výrazu |E(C)| |E(A)|.( 2,35.
( )=′=′ cos.cos 0,285.rCA
k´´.(0) k´´y.H(B)*
= 0,154.8 vypočítat zadané hodnoty
E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do
bodu transformovat vztahem 3. 106
m/s
d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2
rovnoběžnou rovinou zy
vypočteme pomocí vztahu 3.1
ˆ ππ
π
ωγε
μ
ε
μ
−−
−
−
=
−
==
jj
Zo
= 83,1.(yC yA) k´´y.exp(-k´´.rCA k´´x.154,0
== 1,85.cos 60o
= (24,6 14,5) μW
e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty?
Rovnici 3.S.(xC xA) k´´y.αλα 88,4.cos(-30o
) 0,071 rad.exp(j30,5o
) Ω
( )
( )o
o
o j
j
Z
BE
BH
5,30exp.kk 0,082.10-3
.1,85.
( 639
7
10.0,2.10-3
.4.1,83
5,19exp.(yC yA) k´´x.10-3
.6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme
modulovou část
