V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
(yD 1)] 90,4 m
Další body mají souřadnice n.10-3
.H(B)*
= 0,154.3 pro
úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o
– 60o
) -30o
.exp(j19,5o
).exp(+j11o
) =
= 0,285.αλα 88,4.8 vypočítat zadané hodnoty
E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do
bodu transformovat vztahem 3.S.10
10.(0) k´´y.(yD yA)] .exp(-11o
) A/m
c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o
od osy vypočteme
pomocí vztahů 3.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3.8 bude snadnější určit intenzitu magnetického
pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B).4 3.(yC yA) k´´y.exp(j30,5o
) Ω
( )
( )o
o
o j
j
Z
BE
BH
5,30exp.rCA k´´x.
( )=′=′ cos.106
m/s fvf 77,6. 0,024.
( 639
7
10.exp(30,5o
) (0,246 j0,145) mW/m2
P(B) Π(B).10-3
.2103610.6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme
modulovou část.1,85.6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě
homogenního prostředí určen vztahem 3.10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru)
vypočtené pomocí 3.10-3
.exp(-k´´. Pro srovnání
jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny
dosazením měrné fáze k´
= 0,082 rad.
Π(B) E(B). výrazu |E(C)| |E(A)|.6 Nejprve však musíme
určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3.154,0
== 1,85.1
ˆ ππ
π
ωγε
μ
ε
μ
−−
−
−
=
−
==
jj
Zo
= 83,1.
024,0
1
ln.cos 0,285.(xD xA) ky´.m-1
.10-3
.rCA
k´´.FEKT Vysokého učení technického Brně
b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3.cos 60o
= (24,6 14,5) μW
e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty?
Rovnici 3. 106
m/s
d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2
rovnoběžnou rovinou zy
vypočteme pomocí vztahu 3.0,2.cos(-30o
) 0,071 rad.4.1,83
5,19exp. Δy
Pak
( )
( )
==
′′
−=Δ 1,0ln.
1
AE
CE
k
y
y
95,9 m
f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme
argumentovou část rovnice 3.
Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme
-180o
= 30o
– [4,07.m-1
==
′
=
071,0
2
)(
2
)(
π
α
π
αλ
k
88,4 ==
′
=
082,0
22 ππ
λ
k
76,6 m
( fvf .( 2,35.(yC yA) k´´x.9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a
směrem šíření roven 60o
.rCA) dosadíme zadanou hodnotu
poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´.kk 0,082.(xC xA) k´´y.λy
. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova
vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu).exp(30,5o
).6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´
