V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
0,024.rCA
k´´.m-1
.(0) k´´y.exp(-11o
) A/m
c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o
od osy vypočteme
pomocí vztahů 3.8 vypočítat zadané hodnoty
E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do
bodu transformovat vztahem 3.FEKT Vysokého učení technického Brně
b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3.exp(30,5o
).exp(-k´´.rCA k´´x.154,0
== 1,85.10-3
.( 2,35.106
m/s fvf 77,6.4 3.exp(j30,5o
) Ω
( )
( )o
o
o j
j
Z
BE
BH
5,30exp.rCA) dosadíme zadanou hodnotu
poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´.
Π(B) E(B).
( )=′=′ cos.
( 639
7
10.exp(j19,5o
).1,83
5,19exp.3 pro
úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o
– 60o
) -30o
.kk 0,082.cos(-30o
) 0,071 rad.0,2. Δy
Pak
( )
( )
==
′′
−=Δ 1,0ln.
Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme
-180o
= 30o
– [4,07.S.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3.10-3
.(yD yA)] .
024,0
1
ln.1,85.10-3
.10-3
.8 bude snadnější určit intenzitu magnetického
pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B).exp(30,5o
) (0,246 j0,145) mW/m2
P(B) Π(B).cos 0,285.4.10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru)
vypočtené pomocí 3.(yC yA) k´´y.m-1
==
′
=
071,0
2
)(
2
)(
π
α
π
αλ
k
88,4 ==
′
=
082,0
22 ππ
λ
k
76,6 m
( fvf .exp(+j11o
) =
= 0,285.6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme
modulovou část.6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´.λy
. (yD 1)] 90,4 m
Další body mají souřadnice n.2103610.H(B)*
= 0,154.(xC xA) k´´y.10
10.6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě
homogenního prostředí určen vztahem 3.6 Nejprve však musíme
určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3.cos 60o
= (24,6 14,5) μW
e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty?
Rovnici 3. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova
vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu). Pro srovnání
jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny
dosazením měrné fáze k´
= 0,082 rad.(xD xA) ky´.αλα 88,4.(yC yA) k´´x.1
ˆ ππ
π
ωγε
μ
ε
μ
−−
−
−
=
−
==
jj
Zo
= 83,1. výrazu |E(C)| |E(A)|.
1
AE
CE
k
y
y
95,9 m
f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme
argumentovou část rovnice 3.9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a
směrem šíření roven 60o
. 106
m/s
d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2
rovnoběžnou rovinou zy
vypočteme pomocí vztahu 3
