V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě
homogenního prostředí určen vztahem 3.154,0
== 1,85.H(B)*
= 0,154.9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a
směrem šíření roven 60o
.exp(j19,5o
).αλα 88,4. výrazu |E(C)| |E(A)|.exp(30,5o
) (0,246 j0,145) mW/m2
P(B) Π(B).0,2.( 2,35.(yC yA) k´´y.exp(-k´´. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova
vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu).10-3
.FEKT Vysokého učení technického Brně
b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3.10-3
.1,85.
Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme
-180o
= 30o
– [4,07.4.4 3. 106
m/s
d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2
rovnoběžnou rovinou zy
vypočteme pomocí vztahu 3.exp(+j11o
) =
= 0,285. 0,024.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3.S.10-3
.
Π(B) E(B).1,83
5,19exp.kk 0,082.cos 0,285.
024,0
1
ln.3 pro
úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o
– 60o
) -30o
. (yD 1)] 90,4 m
Další body mají souřadnice n.8 vypočítat zadané hodnoty
E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do
bodu transformovat vztahem 3.10
10.6 Nejprve však musíme
určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3.rCA
k´´.2103610.6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme
modulovou část.8 bude snadnější určit intenzitu magnetického
pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B).rCA) dosadíme zadanou hodnotu
poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´.cos(-30o
) 0,071 rad.m-1
==
′
=
071,0
2
)(
2
)(
π
α
π
αλ
k
88,4 ==
′
=
082,0
22 ππ
λ
k
76,6 m
( fvf .1
ˆ ππ
π
ωγε
μ
ε
μ
−−
−
−
=
−
==
jj
Zo
= 83,1.6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´.rCA k´´x.
( )=′=′ cos.(xD xA) ky´.(0) k´´y.m-1
.10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru)
vypočtené pomocí 3.10-3
.exp(j30,5o
) Ω
( )
( )o
o
o j
j
Z
BE
BH
5,30exp.exp(30,5o
).106
m/s fvf 77,6. Pro srovnání
jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny
dosazením měrné fáze k´
= 0,082 rad.exp(-11o
) A/m
c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o
od osy vypočteme
pomocí vztahů 3.(yD yA)] .(xC xA) k´´y.
( 639
7
10.
1
AE
CE
k
y
y
95,9 m
f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme
argumentovou část rovnice 3. Δy
Pak
( )
( )
==
′′
−=Δ 1,0ln.(yC yA) k´´x.λy
.cos 60o
= (24,6 14,5) μW
e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty?
Rovnici 3
