Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 8 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
10 10.exp(+j11o ) = = 0,285.(0) k´´y.rCA k´´.106 m/s fvf 77,6.10-3 .9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a směrem šíření roven 60o .1,83 5,19exp.(yC yA) k´´x. 106 m/s d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2 rovnoběžnou rovinou zy vypočteme pomocí vztahu 3.6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě homogenního prostředí určen vztahem 3.m-1 == ′ = 071,0 2 )( 2 )( π α π αλ k 88,4 == ′ = 082,0 22 ππ λ k 76,6 m ( fvf . 0,024.exp(30,5o ). (yD 1)] 90,4 m Další body mají souřadnice n.2103610.10-3 .(xD xA) ky´.8 bude snadnější určit intenzitu magnetického pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B).exp(-k´´.0,2.1,85.λy . Π(B) E(B).( 2,35.10-3 .αλα 88,4.(yD yA)] . Δy Pak ( ) ( ) == ′′ −=Δ 1,0ln.6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´. 024,0 1 ln. 1 AE CE k y y 95,9 m f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme argumentovou část rovnice 3.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3. výrazu |E(C)| |E(A)|. ( )=′=′ cos.cos(-30o ) 0,071 rad.3 pro úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o – 60o ) -30o .4 3.exp(j30,5o ) Ω ( ) ( )o o o j j Z BE BH 5,30exp.m-1 . ( 639 7 10.exp(30,5o ) (0,246 j0,145) mW/m2 P(B) Π(B).FEKT Vysokého učení technického Brně b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3.H(B)* = 0,154.4.S.1 ˆ ππ π ωγε μ ε μ −− − − = − == jj Zo = 83,1.6 Nejprve však musíme určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3.6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme modulovou část.exp(j19,5o ). Pro srovnání jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny dosazením měrné fáze k´ = 0,082 rad.(xC xA) k´´y.10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru) vypočtené pomocí 3. Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme -180o = 30o – [4,07.154,0 == 1,85.10-3 .kk 0,082.rCA k´´x.rCA) dosadíme zadanou hodnotu poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´.exp(-11o ) A/m c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o od osy vypočteme pomocí vztahů 3.8 vypočítat zadané hodnoty E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do bodu transformovat vztahem 3.(yC yA) k´´y.cos 60o = (24,6 14,5) μW e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty? Rovnici 3.cos 0,285. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu)