Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 8 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Π(B) E(B).(yC yA) k´´x.(yD yA)] .4 3.rCA k´´.exp(-11o ) A/m c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o od osy vypočteme pomocí vztahů 3.10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru) vypočtené pomocí 3.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3. Pro srovnání jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny dosazením měrné fáze k´ = 0,082 rad.10-3 . (yD 1)] 90,4 m Další body mají souřadnice n.exp(30,5o ).(xC xA) k´´y. Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme -180o = 30o – [4,07. 106 m/s d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2 rovnoběžnou rovinou zy vypočteme pomocí vztahu 3.4. výrazu |E(C)| |E(A)|.cos 0,285.10-3 .αλα 88,4.10 10.cos(-30o ) 0,071 rad. Δy Pak ( ) ( ) == ′′ −=Δ 1,0ln.rCA k´´x.106 m/s fvf 77,6.8 vypočítat zadané hodnoty E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do bodu transformovat vztahem 3.6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme modulovou část.1,85.3 pro úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o – 60o ) -30o .( 2,35. 024,0 1 ln.exp(-k´´.rCA) dosadíme zadanou hodnotu poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´. 1 AE CE k y y 95,9 m f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme argumentovou část rovnice 3.1,83 5,19exp. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu).2103610.cos 60o = (24,6 14,5) μW e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty? Rovnici 3.exp(30,5o ) (0,246 j0,145) mW/m2 P(B) Π(B).exp(j19,5o ).6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě homogenního prostředí určen vztahem 3.6 Nejprve však musíme určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3.H(B)* = 0,154.m-1 == ′ = 071,0 2 )( 2 )( π α π αλ k 88,4 == ′ = 082,0 22 ππ λ k 76,6 m ( fvf .m-1 .9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a směrem šíření roven 60o .S.(0) k´´y.10-3 .FEKT Vysokého učení technického Brně b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3. ( 639 7 10. ( )=′=′ cos.exp(+j11o ) = = 0,285.154,0 == 1,85.exp(j30,5o ) Ω ( ) ( )o o o j j Z BE BH 5,30exp.0,2.6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´.10-3 .λy .1 ˆ ππ π ωγε μ ε μ −− − − = − == jj Zo = 83,1.(yC yA) k´´y.(xD xA) ky´.kk 0,082.8 bude snadnější určit intenzitu magnetického pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B). 0,024