Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 8 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
exp(30,5o ). výrazu |E(C)| |E(A)|.exp(-k´´.6 a,b zapíšeme polárním tvaru (pro některou intenzit pole) oddělíme modulovou část.(xC xA) k´´y.cos(-30o ) 0,071 rad.m-1 == ′ = 071,0 2 )( 2 )( π α π αλ k 88,4 == ′ = 082,0 22 ππ λ k 76,6 m ( fvf .1 ˆ ππ π ωγε μ ε μ −− − − = − == jj Zo = 83,1. 1 AE CE k y y 95,9 m f) Při hledání souřadnice bodu [2, yD] kterém vlna fázi -π, využijeme argumentovou část rovnice 3.cos 60o = (24,6 14,5) μW e) jaké vzdálenosti směru klesne intenzita pole 10% výchozí hodnoty? Rovnici 3. Π(B) E(B).8 bude snadnější určit intenzitu magnetického pole H(B) přímo dříve již vypočtené intenzity elektrického pole E(B). 024,0 1 ln.10-3 .2103610.exp(-11o ) A/m c) Vlnovou délku fázovou rychlost směru odchýleném 60o od osy vypočteme pomocí vztahů 3. ( 639 7 10.exp(+j11o ) = = 0,285.6 arg[E(D)] arg[E(A)] [kx´.m-1 .FEKT Vysokého učení technického Brně b) Intenzita magnetického pole bodě dána vztahem 3.cos 0,285.10 dosazením hodnoty hustoty výkonu (Poyntingova vektoru) vypočtené pomocí 3.9 Normála (kolmice ploše směr osy úhel mezi a směrem šíření roven 60o .kk 0,082.0,2.154,0 == 1,85. Protože směr šíření vlny známe (určuje směr Poyntingova vektoru), můžeme uvažovat skalární veličiny (včetně jejich fázového posuvu).rCA k´´.H(B)* = 0,154.1,83 5,19exp.(yD yA)] .6 Nejprve však musíme určit charakteristickou impedanci prostředí podle 3.λy . ( )=′=′ cos.( 2,35. Δy Pak ( ) ( ) == ′′ −=Δ 1,0ln.exp(30,5o ) (0,246 j0,145) mW/m2 P(B) Π(B).6 Protože ale poměr intenzit polí každém místě homogenního prostředí určen vztahem 3. 0,024.rCA) dosadíme zadanou hodnotu poměru |E(C)|/|E(A)| 0,1 upravíme vztah pro skalární součin k´´. 106 m/s d) Velikost výkonu, který bodě prochází plochou 0,2 m2 rovnoběžnou rovinou zy vypočteme pomocí vztahu 3.5 dosazením měrné fáze k´(α) určené podle vztahu 3.10-3 .(yC yA) k´´x.(0) k´´y.exp(j30,5o ) Ω ( ) ( )o o o j j Z BE BH 5,30exp.(yC yA) k´´y.106 m/s fvf 77,6.4 3.αλα 88,4. Pro srovnání jsou vpravo uvedeny hodnoty vypočtené pro směr shodný směrem šíření vlny dosazením měrné fáze k´ = 0,082 rad.exp(j19,5o ).10-3 .8 vypočítat zadané hodnoty E(A) intenzitu magnetického pole stejném místě pak, stejně jako předchozím, do bodu transformovat vztahem 3.(xD xA) ky´.4.10-3 .3 pro úhel sevřený směrem šíření vlny zadaným směrem (30o – 60o ) -30o .rCA k´´x. (yD 1)] 90,4 m Další body mají souřadnice n.10 10.1,85. Dosazením hodnot měrné fáze souřadnic bodu dostaneme -180o = 30o – [4,07.S