V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
S vztahu 7.
.16 výsledek
ΘE 3,2o
c) Účinnou plochu antény určuje součin ν.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 51
Příklad 7.17 Pak Sef 0,17 m2
.
d) Přijímaný výkon určen energií, která projde účinnou plochou antény při dané hustotě
výkonu.25
Parabolická anténa průměru 0,6 činitel využití ústí 0,6 přijímá signály
o kmitočtu GHz .
Vypočtěte:
a) zisk antény
b) šířku hlavního laloku (souměrného kolem maxima záření)
c) účinnou plochu antény
d) přijímaný výkon poli intenzitě 200 μV/m
Řešení:
a) Dosazením vztahu 7.120
42
ππ
efpř S
E
P pW
Tento, zdánlivě zanedbatelný, výkon zátěži vytvořil napětí.120
10.
Příklad 7.17 dostaneme činitel směrovosti 3411 zisk 35,3 dB.2
.
Vypočtěte:
a) zisk antény
b) účinnou délku antény
c) napětí výkon zátěži při umístění antény místa intenzitou mV/m .23
Anténní soustava při kmitočtu 500 MHz vstupní impedanci (70 činitel
směrovosti Vypočtěte:
a) funkci záření účinnou délku antény směru maxima záření
b) relativní zisk vůči půlvlnnému dipólu.
. Pak
===
−
17,0.
Příklad 7.24
Anténa při kmitočtu 200 MHz vstupní impedanci (50 Její směrová
charakteristika rovině šířku hlavního laloku 60o
a 100o
v rovině .
b) Pro stejnou šířku hlavního laloku obou rovinách dostaneme vztahu 7
