V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
2,6.1 .25 Dosazením dostaneme odpor záření RΣvst 7,9 vlnový odpor 516 a
vstupní reaktanci XΣvst -668 .Ivst
2
= 7,9.6,17. Snadno se
přesvědčíme, při měření napětí jen reálné složce přizpůsobené zátěže, bude výsledkem
měření polovina indukovaného napětí.
c) Při výpočtu hodnot činitele směrovosti dosadíme 7.20
Symetrický dipól délkou ramene 0,35λ odpor záření, vztažený kmitně proudu
165Ω.10. o
kvst
k
iz j
jj
j
ZZ
Z
UU =
++−
+
=
′+
′
=′ −
mV
Toto výrazné zvýšení napětí zátěži důsledkem rezonance obvodu.FEKT Vysokého učení technického Brně
b) Dipól krátký proti délce vlny můžeme použít zjednodušené vztahy 7.3090..10-3
)2
= 17,6 podle 7. o
kvst
k
iz j
jZZ
Z
UU =
+−
=
+
= −
mV
Tento výrazný pokles napětí důsledkem značně velké reaktance antény Xvst .14 bude
v místě příjmu intenzita pole
( ===
−
Σ
10
6,1. Při zatížení svorek dipólu zátěží bude na
zátěži podle 7.22
Půlvlnný dipól λ/4) vzdálenosti λ/4 před rovinným reflektorem zisk 7,5 dB. Vypočtěte:
a) reálnou složku jeho vstupní impedance
b) funkci záření směru maxima, vztaženou vstupu dipólu
c) činitel směrovosti stejném směru
Příklad 7.lef (90o
) 6,2 mV.
e) Při příjmu vlny intenzitě mV/m bude podle 7.8 hodnoty funkce záření i
odporu záření vztažené vstupu antény dostaneme výsledky Dmax 1,6 D(30o
) 0,28 .2,6.10.20 napětí
( )
)85exp(.
Jakou velikost reálná složka jeho vstupní impedance?
.21
Při jakém kmitočtu bude mít dipól délkou ramene průměru ryze reálnou
vstupní impedanci?
Příklad 7.
d) Generátor (vnitřním) napětí vybudí obvodu antény proud Ivst
( )85exp(.24 7.(1,5.46,0
506689,7
50
.10.30
90
6
r
DP
E
o
o
2,9 mV/m
Stejný výsledek (včetně fáze vzhledem fázi napětí bychom dostali dosazením hodnot
Fvst (90o
) Ivst 7.26 a
( 7.5,16689,7501 o
vstGGvst jjZZUI −=−+=+= mA
Anténa pak vyzařuje výkon RΣvst.19 svorkách dipólu
indukované napětí E.262
6689,76689,7
6689,7
.
f) Přizpůsobená zátěž měla impedanci komplexně sdruženou impedanci antény
Zk´ (RΣvst XΣvst (7,9 668) Pak napětí zátěži
( )
)89exp(.
Příklad 7
