V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
e) Při příjmu vlny intenzitě mV/m bude podle 7.5,16689,7501 o
vstGGvst jjZZUI −=−+=+= mA
Anténa pak vyzařuje výkon RΣvst.22
Půlvlnný dipól λ/4) vzdálenosti λ/4 před rovinným reflektorem zisk 7,5 dB.3090.46,0
506689,7
50
. o
kvst
k
iz j
jj
j
ZZ
Z
UU =
++−
+
=
′+
′
=′ −
mV
Toto výrazné zvýšení napětí zátěži důsledkem rezonance obvodu.10-3
)2
= 17,6 podle 7.8 hodnoty funkce záření i
odporu záření vztažené vstupu antény dostaneme výsledky Dmax 1,6 D(30o
) 0,28 .
Příklad 7.19 svorkách dipólu
indukované napětí E.30
90
6
r
DP
E
o
o
2,9 mV/m
Stejný výsledek (včetně fáze vzhledem fázi napětí bychom dostali dosazením hodnot
Fvst (90o
) Ivst 7.1 ..(1,5.2,6.24 7.20 napětí
( )
)85exp(.262
6689,76689,7
6689,7
. Vypočtěte:
a) reálnou složku jeho vstupní impedance
b) funkci záření směru maxima, vztaženou vstupu dipólu
c) činitel směrovosti stejném směru
Příklad 7.
c) Při výpočtu hodnot činitele směrovosti dosadíme 7.lef (90o
) 6,2 mV.2,6.21
Při jakém kmitočtu bude mít dipól délkou ramene průměru ryze reálnou
vstupní impedanci?
Příklad 7.
Jakou velikost reálná složka jeho vstupní impedance?
.20
Symetrický dipól délkou ramene 0,35λ odpor záření, vztažený kmitně proudu
165Ω.10.Ivst
2
= 7,9. o
kvst
k
iz j
jZZ
Z
UU =
+−
=
+
= −
mV
Tento výrazný pokles napětí důsledkem značně velké reaktance antény Xvst .
f) Přizpůsobená zátěž měla impedanci komplexně sdruženou impedanci antény
Zk´ (RΣvst XΣvst (7,9 668) Pak napětí zátěži
( )
)89exp(.FEKT Vysokého učení technického Brně
b) Dipól krátký proti délce vlny můžeme použít zjednodušené vztahy 7.
d) Generátor (vnitřním) napětí vybudí obvodu antény proud Ivst
( )85exp(.10.6,17.25 Dosazením dostaneme odpor záření RΣvst 7,9 vlnový odpor 516 a
vstupní reaktanci XΣvst -668 .10. Snadno se
přesvědčíme, při měření napětí jen reálné složce přizpůsobené zátěže, bude výsledkem
měření polovina indukovaného napětí. Při zatížení svorek dipólu zátěží bude na
zátěži podle 7.26 a
( 7.14 bude
v místě příjmu intenzita pole
( ===
−
Σ
10
6,1
