V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
c) Při protifázovém buzení sousedních prvků soustavy platí -I2 =I3 -I4 .60 −⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
+⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−= ϑϑϑ
Při použití druhého postupu dělení soustavy bude buzení dvojice dipólů -I2 Io
opět protifázové intenzita pole bude dána vztahem
( rrjk
d
kjkljIE ozy
′′−⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−′= /exp.nd . nkd jsou
splněny při sin/.60 −⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
+⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−= ϑϑϑ
Výraz lomené závorce vyjádřením skupinové funkce záření součtovém tvaru. Pak součet intenzit pole obou dvojic dán
vztahem
( rjkrkd
d
kkljIE ozy /exp.cos1.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 43
( rjkr
d
k
d
kkljIE ozy /exp..6d) leží souměrně vzhledem počátku souřadné soustavy a
dráhové rozdíly ϑsin.2.sin.2 ndk ..sin.
Rozdělením soustavy dvojice vnitřních vnějších dipólů budeme sčítat protifázové
příspěvky skupinová funkce bude vyjádřena součtem sinových členů
( rjkr
d
kj
d
kjkljIE ozy /exp.2sin
2
3
sin.6034 ϑϑ
Obě dvojice (Obr.60 −⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−′= ϑϑϑ
V tomto vztahu skupinová funkce záření lomené závorce) vyjádřena součinem dílčích
funkcí.sincos. Oba tvary (součtový součinový) skupinové funkce jsou rovnocenné úpravami je
možno navzájem převádět. Druhou možností (Obr.sin
2
cos..2.2sin
2
3
cos.2. Při analýze vlastností soustavy však může některý nich
umožnit snadnější získání výsledku.60 −⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−′= ϑϑϑ
.2.sin
2
sin.2.2.cos1.sin
2
sin..cos1..sin
2
cos.sin
2
sin.2.6021 ϑϑ
Formálně stejný výsledek dostaneme pro záření druhé dvojice dipólů, lišící jen vztažným
bodem průvodičem r´´
( rrjk
d
kkljIE ozy
′′′′−⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−′= /exp.
2.sincos.. 7.. 7.nd Protože pro úhel měřený spojnice dipólů, platí
2/πϑα požadovaná vzdálenost dipólů dána vztahem cos/...6c) nejprve sečíst záření dipólů proudy I´o
vzhledem bodu uprostřed jejich spojnice, kterého vychází průvodič r´
( rrjk
d
kkljIE ozy
′′−⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−′= /exp.sin
2
cos.dr =′′Δ jsou stejně velké..2.sin
2
cos.cos1.
b) maximu záření dosahuje skupinová funkce hodnoty 4=skF Při hledání podmínek
maxima záření bude výhodnější využít součinový tvar skupinové funkce, kdy oba kosinové
členy mohou nabývat hodnot Obě podmínky .6021 ϑϑ
Obě dvojice jsou však buzeny soufázově „levém“ dipólu obou případech stejná
fáze proudu) výsledek sčítání jejich příspěvků záření bude stejný jako příkladu Pak
výsledná intenzita pole bude dána vztahem
( rjkrkd
d
kjkljIE ozy /exp.cos1.cos1.2.cos1.