V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
3: Přizpůsobení paralelním pahýlem
Při návrhu volí (je zadána) charakteristická impedance vloženého vedení Zo1 hledají
se délky vedení kompenzační susceptance včetně údajů pro jejích realizaci úsekem
vedení (pahýlem) Postup duální řešení obvodu sériovým pahýlem, pracuje však
s admitancemi jejich složkami. Při návrhu pahýlu třeba respektovat jinou polohu bodu
odpovídajícího zkratu (zakončení naprázdno) admitančním diagramu.
y1
b1
y
y
k
Y Yov kYo1
lp
Yop
l1
(1)y(2)
1 1
l /λ1
(2)
v λ(1)
v
l λv
b /Yp op1
Obr.3 )
U symetrických vedení nutno, pro zachování symetrie, zapojit prvek Xp/2 série
s každou vstupních svorek vloženého vedení.
Při realizace kompenzační reaktance induktorem (kapacitorem) vypočte jejich
indukčnost (kapacita). převod impedance zátěže admitanci její transformace úsekem vedení (Zo1, l1)
na hodnotu 1/Zov B1
Po zakreslení normované impedance /Zo1 Smithova diagramu najde
středově souměrný bod odpovídající normované admitanci zátěže Fázor činitele odrazu se
otočí směrem zdroji tak, aby jeho koncový bod ležel kružnici
ov
o
o
ov
Z
Z
Y
Y
g 1
1
1 6. Vložené vedení
transformuje admitanci zátěže 1/Zk admitanci Yov reálnou složkou G1
shodnou charakteristickou admitancí přenosového vedení Yov Zov Paralelní
susceptanční prvek (pahýl) pak odstraní (kompenzuje) susceptanci . 6. 6.
.FEKT Vysokého učení technického Brně
2.4 )
Délka vloženého vedení určena velikostí otočení l1/ zde dostáváme dvě řešení
s délkami )2(),1(
1l normovanou admitancí )2(),1(
1b Odnormováním zde získáme hodnoty
admitancí )2(),1(
1B pro další výpočty. Délku pahýlu pak získáme
otočením bodu odpovídajícího zakončení pahýlu (zkrat, naprázdno) úsek lp/ směrem
ke zdroji tak, aby ležel kružnici normované reaktance pahýlu Xp/Zop pro zvolenou
variantu řešení. Při realizaci pahýlem volí (je zadána) charakteristická impedance
vedení pahýlu Zop jeho zakončení (nakrátko, naprázdno).
1.
b) Obvod paralelním pahýlem (Obr.3) tvoří opět vložené vedení (Zo1, l1) jehož
vstupu susceptanční prvek, tvořený pahýlem (úsekem vedení naprázdno nebo nakrátko)
nebo (na nižších kmitočtech) induktorem kapacitorem, zapojen paralelně. Imaginární část impedance vstupu vloženého vedení kompenzována sériově
zapojeným prvkem jehož reaktance stejnou velikost, ale opačné znaménko než
vstupní reaktance vloženého vedení
)2(),1(
1
)2(),1(
XX 6
