V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
exp[(0,0115+j. exp(j π/2) A
Na vstupu vedení tedy kmitna napětí uzel proudu.9 )
=
−
+
=
−
+
=
44,918,21
44,918,21
pp
pp
p
UU
UU
sr
sr
σ 2,61
. exponentu však nutno
dosazovat měrný útlum základních jednotkách [m-1
] přepočtu βdB 8,686 =
= 0,1 8,686 0,0115 m-1
.exp(j π/2) 0,156.exp(j π/2) A
Napětí vstupu vedení opět součtem napětí postupné odražené vlny
=+= ppp UUU
sr
21,18.12 dodáván rozdíl obou výkonů =−=−= 33,133,5kkk PPP
sr
4 W
Stejný výsledek dostaneme součinem napětí proudu zátěži.FEKT Vysokého učení technického Brně
e) místě reálné impedance zátěže Zov bude uzel napětí Umin kmitna
proudu Imax 0,4 Nejbližší kmitna napětí Umax uzel proudu Imin 0,133 A
budou vzdálenosti konce vedení.kp UU
rr
= 20.
Stejným způsobem možno transformovat proudy postupné odražené vlny. Pak
( )γζ+= exp.156,0
2/exp. povp IZP
ss
1,19 W
=−= ppp PPP
sr
5,96 1,19 4,77 W
h) Impedance vstupu vedení
( )
( )
===
2/exp.
Snadněji však získáme výsledky přepočtem hodnot napětí podle 4.18,21 πj
Z
U
I
ov
p
p
r
r
0,282.75.exp(j π/2) V
Napětí postupné odražené vlny jsou fázi, takže vstupu vedení bude kmitna napětí.44,9 πj
Z
U
I
ov
p
p
s
s
0,126.kp UU
ss
(-10). Napětí odražené vlny vstupu vedení pak bude
( )=−= γζexp.
g) Napětí postupné vlny transformujeme vstup vedení podle 4. Uzly kmitny vedení opakují ve
vzdálenostech .13 jsou výkony postupné odražené vlny místě zátěže rovny
===
75
20
2
2
ov
k
k
Z
U
P
r
r
5,33 =
−
==
75
10
2
2
ov
k
k
Z
U
P
s
s
1,33 W
Do zátěže podle 4.exp(j π/2) 9,44. exp[-(0,0115+j.exp(j π/2) V
Při transformaci odražené vlny směr šíření vlny shodný směrem transformace a
v exponentu zůstává záporné znaménko.62,30
π
π
j
j
I
U
Z
p
p
p 196,3 Ω
a poměr stojatých vln podle 4.5] 21,18.
Výkony vypočteme stejným postupem jako části dostaneme
=== 2
2
282,0. povp IZP
rr
5,96 === 2
2
126,0.5] =9,44. exp(j π/2) V
Proud tekoucí vstupních svorek vedení pak rozdílem proudů postupné odražené vlny
=−= ppp III
sr
0,282.exp(j π/2) 0,126.exp(j π/2) 30,62.4 )
===
75
)2/exp(.exp(j π/2) A
===
75
)2/exp(.75.6a,b při respektování
opačného směru šíření vlny (vzhledem směru transformace).π/2).π /2).
f) podle 4
