V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
exp(j π/2) 0,156.kp UU
ss
(-10). povp IZP
ss
1,19 W
=−= ppp PPP
sr
5,96 1,19 4,77 W
h) Impedance vstupu vedení
( )
( )
===
2/exp.π /2).44,9 πj
Z
U
I
ov
p
p
s
s
0,126.9 )
=
−
+
=
−
+
=
44,918,21
44,918,21
pp
pp
p
UU
UU
sr
sr
σ 2,61
.exp(j π/2) 0,126. Pak
( )γζ+= exp.6a,b při respektování
opačného směru šíření vlny (vzhledem směru transformace).4 )
===
75
)2/exp(.FEKT Vysokého učení technického Brně
e) místě reálné impedance zátěže Zov bude uzel napětí Umin kmitna
proudu Imax 0,4 Nejbližší kmitna napětí Umax uzel proudu Imin 0,133 A
budou vzdálenosti konce vedení.
Stejným způsobem možno transformovat proudy postupné odražené vlny.156,0
2/exp.5] 21,18.π/2).
Snadněji však získáme výsledky přepočtem hodnot napětí podle 4. exponentu však nutno
dosazovat měrný útlum základních jednotkách [m-1
] přepočtu βdB 8,686 =
= 0,1 8,686 0,0115 m-1
.
g) Napětí postupné vlny transformujeme vstup vedení podle 4. exp[-(0,0115+j.exp[(0,0115+j.62,30
π
π
j
j
I
U
Z
p
p
p 196,3 Ω
a poměr stojatých vln podle 4.exp(j π/2) V
Napětí postupné odražené vlny jsou fázi, takže vstupu vedení bude kmitna napětí.exp(j π/2) A
Napětí vstupu vedení opět součtem napětí postupné odražené vlny
=+= ppp UUU
sr
21,18. exp(j π/2) V
Proud tekoucí vstupních svorek vedení pak rozdílem proudů postupné odražené vlny
=−= ppp III
sr
0,282.kp UU
rr
= 20.75. povp IZP
rr
5,96 === 2
2
126,0.
f) podle 4.18,21 πj
Z
U
I
ov
p
p
r
r
0,282.exp(j π/2) 9,44.12 dodáván rozdíl obou výkonů =−=−= 33,133,5kkk PPP
sr
4 W
Stejný výsledek dostaneme součinem napětí proudu zátěži.exp(j π/2) 30,62.exp(j π/2) V
Při transformaci odražené vlny směr šíření vlny shodný směrem transformace a
v exponentu zůstává záporné znaménko.75.5] =9,44. Napětí odražené vlny vstupu vedení pak bude
( )=−= γζexp. exp(j π/2) A
Na vstupu vedení tedy kmitna napětí uzel proudu.exp(j π/2) A
===
75
)2/exp(.
Výkony vypočteme stejným postupem jako části dostaneme
=== 2
2
282,0. Uzly kmitny vedení opakují ve
vzdálenostech .13 jsou výkony postupné odražené vlny místě zátěže rovny
===
75
20
2
2
ov
k
k
Z
U
P
r
r
5,33 =
−
==
75
10
2
2
ov
k
k
Z
U
P
s
s
1,33 W
Do zátěže podle 4
