Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Obr.26), nazývá
Fraunhoferova oblast. tedy tak daleko, dráhy vln všech elementů antény jsou
rovnoběžné.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Ve velkých vzdálenostech platí, l/r protože proměnná nemůže být nikdy
větší než délka vodiče lze prostřední člen výsledku zanedbat.
9.
Nejprve vypočítáme intenzitu pole přímého vodiče délky který jednom konci
napájen. Vodič umístíme kartézské souřadné soustavy (753H752HObr. Jeho příspěvek intenzitě pole
v bodě podle vztahu 754H753H(9.6).
Podmínka 751H750H(9. Střed kulové vlnoplochy nazývá fázový střed antény. Postup výpočtu ukážeme několika příkladech.28)
V praktických situacích veličina význam největšího rozměru antény.
Oblast, kde možné využít při výpočtu intenzitu pole vztahu 750H749H(9. Tato integrální transformace známou Fourierovou
transformací.27) dokazuje, místa příjmu
přichází antény kulová vlna.cosϑ pro intenzitu pole získáme vztah
( )∫
+
−
=
l
jkz
jkr
dzezI
r
ek
jE
0
cos
sin
2
60 ϑ
ϑϑ (9.4 Technický výpočet záření antén
Při technických výpočtech záření antén předpokládá, bod příjmu leží ve
Fraunhoferově oblasti.28) rovnocenná představou, trajektorie vedené jednotlivých bodů
antény místa příjmu jsou rovnoběžné.cosϑ, která nazývá prostorový kmitočet.27)
Intenzita elektrického pole jako funkce směru určena integrální transformací
funkce rozložení proudu I(z) anténě.6: Záření lineárních antén
a) přímý vodič symetrický dipól monopól
Na vodiči zvolíme jeden obecně položený element. 9. Úlohu "kmitočtu" hraje veličina k.12) dán vztahem
. Polohu bodu příjmu
určíme kulovými souřadnicemi (r,ϑ . Činitel e-jkr
v 752H751H(9. Pak platí, že
r(z,ζ) z. 9. Její hranice dána možností zanedbání výše zmíněného členu a
v technické praxi vymezuje podmínkou
λ2
2lr (9