Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
9.cosϑ pro intenzitu pole získáme vztah
( )∫
+
−
=
l
jkz
jkr
dzezI
r
ek
jE
0
cos
sin
2
60 ϑ
ϑϑ (9.
Obr.26), nazývá
Fraunhoferova oblast.4 Technický výpočet záření antén
Při technických výpočtech záření antén předpokládá, bod příjmu leží ve
Fraunhoferově oblasti. Činitel e-jkr
v 752H751H(9. Postup výpočtu ukážeme několika příkladech.
Nejprve vypočítáme intenzitu pole přímého vodiče délky který jednom konci
napájen. 9. Vodič umístíme kartézské souřadné soustavy (753H752HObr. tedy tak daleko, dráhy vln všech elementů antény jsou
rovnoběžné.28) rovnocenná představou, trajektorie vedené jednotlivých bodů
antény místa příjmu jsou rovnoběžné.28)
V praktických situacích veličina význam největšího rozměru antény.
Podmínka 751H750H(9. Úlohu "kmitočtu" hraje veličina k. Tato integrální transformace známou Fourierovou
transformací.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Ve velkých vzdálenostech platí, l/r protože proměnná nemůže být nikdy
větší než délka vodiče lze prostřední člen výsledku zanedbat. Střed kulové vlnoplochy nazývá fázový střed antény.6). Polohu bodu příjmu
určíme kulovými souřadnicemi (r,ϑ .27) dokazuje, místa příjmu
přichází antény kulová vlna. Pak platí, že
r(z,ζ) z.cosϑ, která nazývá prostorový kmitočet. Jeho příspěvek intenzitě pole
v bodě podle vztahu 754H753H(9.12) dán vztahem
.6: Záření lineárních antén
a) přímý vodič symetrický dipól monopól
Na vodiči zvolíme jeden obecně položený element.27)
Intenzita elektrického pole jako funkce směru určena integrální transformací
funkce rozložení proudu I(z) anténě.
Oblast, kde možné využít při výpočtu intenzitu pole vztahu 750H749H(9. 9. Její hranice dána možností zanedbání výše zmíněného členu a
v technické praxi vymezuje podmínkou
λ2
2lr (9
