Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
tedy tak daleko, dráhy vln všech elementů antény jsou
rovnoběžné.
Obr. Tato integrální transformace známou Fourierovou
transformací. Polohu bodu příjmu
určíme kulovými souřadnicemi (r,ϑ .cosϑ, která nazývá prostorový kmitočet.27)
Intenzita elektrického pole jako funkce směru určena integrální transformací
funkce rozložení proudu I(z) anténě.4 Technický výpočet záření antén
Při technických výpočtech záření antén předpokládá, bod příjmu leží ve
Fraunhoferově oblasti.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Ve velkých vzdálenostech platí, l/r protože proměnná nemůže být nikdy
větší než délka vodiče lze prostřední člen výsledku zanedbat.cosϑ pro intenzitu pole získáme vztah
( )∫
+
−
=
l
jkz
jkr
dzezI
r
ek
jE
0
cos
sin
2
60 ϑ
ϑϑ (9. Vodič umístíme kartézské souřadné soustavy (753H752HObr. Postup výpočtu ukážeme několika příkladech.28) rovnocenná představou, trajektorie vedené jednotlivých bodů
antény místa příjmu jsou rovnoběžné. 9. Jeho příspěvek intenzitě pole
v bodě podle vztahu 754H753H(9.6: Záření lineárních antén
a) přímý vodič symetrický dipól monopól
Na vodiči zvolíme jeden obecně položený element. Činitel e-jkr
v 752H751H(9.
Podmínka 751H750H(9.27) dokazuje, místa příjmu
přichází antény kulová vlna.
9.
Nejprve vypočítáme intenzitu pole přímého vodiče délky který jednom konci
napájen. 9. Střed kulové vlnoplochy nazývá fázový střed antény.28)
V praktických situacích veličina význam největšího rozměru antény.12) dán vztahem
.26), nazývá
Fraunhoferova oblast.6). Úlohu "kmitočtu" hraje veličina k. Pak platí, že
r(z,ζ) z. Její hranice dána možností zanedbání výše zmíněného členu a
v technické praxi vymezuje podmínkou
λ2
2lr (9.
Oblast, kde možné využít při výpočtu intenzitu pole vztahu 750H749H(9
