Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 96 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pak platí, že r(z,ζ) z.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Ve velkých vzdálenostech platí, l/r protože proměnná nemůže být nikdy větší než délka vodiče lze prostřední člen výsledku zanedbat. Její hranice dána možností zanedbání výše zmíněného členu a v technické praxi vymezuje podmínkou λ2 2lr (9. Oblast, kde možné využít při výpočtu intenzitu pole vztahu 750H749H(9. Střed kulové vlnoplochy nazývá fázový střed antény. Obr. Jeho příspěvek intenzitě pole v bodě podle vztahu 754H753H(9. Činitel e-jkr v 752H751H(9. Podmínka 751H750H(9. Postup výpočtu ukážeme několika příkladech. Vodič umístíme kartézské souřadné soustavy (753H752HObr. Úlohu "kmitočtu" hraje veličina k.26), nazývá Fraunhoferova oblast.27) Intenzita elektrického pole jako funkce směru určena integrální transformací funkce rozložení proudu I(z) anténě. 9.6: Záření lineárních antén a) přímý vodič symetrický dipól monopól Na vodiči zvolíme jeden obecně položený element.28) rovnocenná představou, trajektorie vedené jednotlivých bodů antény místa příjmu jsou rovnoběžné.28) V praktických situacích veličina význam největšího rozměru antény.cosϑ pro intenzitu pole získáme vztah ( )∫ + − = l jkz jkr dzezI r ek jE 0 cos sin 2 60 ϑ ϑϑ (9. 9.cosϑ, která nazývá prostorový kmitočet.12) dán vztahem . Nejprve vypočítáme intenzitu pole přímého vodiče délky který jednom konci napájen. Polohu bodu příjmu určíme kulovými souřadnicemi (r,ϑ . Tato integrální transformace známou Fourierovou transformací.27) dokazuje, místa příjmu přichází antény kulová vlna.4 Technický výpočet záření antén Při technických výpočtech záření antén předpokládá, bod příjmu leží ve Fraunhoferově oblasti. 9. tedy tak daleko, dráhy vln všech elementů antény jsou rovnoběžné.6)